Třípatrové hroby a obřady online. Pandemie mění i poslední cesty obětí covidu

Ještě než se SARS-2-CoV začal šířit Evropou a zuřil jen v Číně, komunistický režim vážnost epidemie tutlal. Jednou z indicií toho byl kouř nad Wu-chanem: krematoria podle řady svědectví jela naplno i přes noc. Truchlící se přitom se svými zemřelými nesměli rozloučit, a když zákaz padl, tvořily se u pohřebních úřadů ohromné fronty.

Na vrcholu první vlny v New Yorku v dubnu musely nemocnice a radnice povolat chladicí kamiony, když nestačily márnice. Ve státě umíralo přes 700 lidí po řadu dní po sobě.

Podobný nápor teď zažívají v Íránu. „Všechny krize, co jsme tu zažívali za poslední půlstoletí, trvaly jen pár dní, nanejvýš týden,“ popsal Saíd Chál, vedoucí hřbitova Behešt-e Zahrá (Zahřin ráj, podle dcery proroka Mohameda) v Teheránu, největšího hřbitova země, kde spočívají mnozí národní velikáni. „Teď máme krizi už 260 dní a není jasné, kolik dalších měsíců potrvá. Místo obvyklých 150–170 těl teď denně přijímáme průměrně 350,“ řekl agentuře AP.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V Íránu oficiálně zemřelo na 40 tisíc covid pozitivních lidí, polovina z toho v hlavním městě. Minulou středu zaznamenali nový rekord, 462 zesnulých za jediný den. V červnu radnice ohlásila rozšíření hřbitova o dalších 15 tisíc míst (oproti pěti tisícům za běžný rok), zdaleka to však nestačí – musí pojmout také další mrtvé nesouvisející s koronavirem. Teheránská radnice proto oznámila, že se bude pohřbívat ve třech patrech, informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Jednotlivé hroby po stranách odděluje zídka, jsou na hřbitově hodně nahuštěné.

Muslimský pohřeb zahrnuje rituální očistu těla – ta v případě covidu nyní zahrnuje i dezinfekci. Tradice nařizují pohřbívat co nejdříve, nejlépe do druhého dne. Nebožtíci spočinou v zemi, bez rakve.

Na jaře íránská vláda zakázala pohřební obřady, aby se pozůstalí nenakazili navzájem. Nyní je účast povolená, s patřičnými rozestupy. Tradicí jsou setkání nejen přímo na pohřbu, ale i po týdnu a ještě po dalších 40 dnech od úmrtí.

Odmítač hrobníkem

Důvtipnou metodu, jak vypomoci nestíhajícím hrobníkům, vymysleli v Cerme na indonéské Jávě. Kopání hrobů nařídili za trest odmítačům roušek, kteří porušují pravidla a hrozí, že nakazí ostatní. „Máme teď jen tři hrobníky, tak jsem si říkal, že můžeme zapřáhnout tyhle lidi. Doufejme, že to bude dobrým varováním před porušováním pravidel,“ popsal místní činitel Suyono serveru Tribune News. „Mrtvé ale přímo nepohřbívali.“

Výzkumníci Londýnské školy hygieny a tropické medicíny vyzkoušeli novou metodu, jak odhadovat závažnost epidemie v zemích bez dobře fungující byrokracie. Podívali se na satelitní snímky v Jemenu; v Adenském guvernorátu napočítali od dubna do září 2100 „úmrtí navíc“ – nad rámec očekávaných zhruba 1300 smrtí. Už v květnu se na sociálních sítích objevily snímky, kterak hrobníkům nezvykle pomáhají bagry.

Oficiálně přitom vláda napočítala 600 mrtvých, a to až do října. „Přesná představa o dopadu covidu-19 je klíčová pro efektivní vládní i humanitární reakce,“ uvedl profesor Francesco Checchi, šéf výzkumného týmu. „Bohužel v nízkopříjmových a krizových prostředích to bývá velmi obtížné, často je těžké dostat na četná místa.“ Po Jemenu se výzkumníci zaměří na hlavní město Somálska, Mogadišo.

S mobilem na pohřeb

Technologie teď pronikají i do obřadních síní a kostelů. Internetový telefon Skype, videoserver YouTube, platforma pro online firemní porady či konference Zoom a mnohé další mohou sloužit i k virtuální účasti na pohřbech.

„Největším překvapením pro mě bylo, jak se demystifikuje technologie: z něčeho groteskního, ba snad svatokrádežného, se stal trvalý nástroj, který lidem pomáhá truchlit. Chytrý telefon už není narušitel nadpřirozena, nýbrž duchovní pomocník,“ přemítá farář David Marrero-Ayala z episkopální diecéze státu Massachusetts. Od března odsloužil víc než stovku pohřbů, mnohých se zúčastnil jen on, nebožtík a kameraman. „Myslím, že i po této krizi už nebude nepřístojné natáčet nebo živě přenášet video pro ty, kteří se nemohou zúčastnit,“ řekl křesťanskému serveru Church Times.

Pohřební ústav Grace Gardens v Texasu nyní dává na svou webovou stránku nekrology, internetovou smuteční knihu i videonahrávky pohřbů, pokud si to rodina přeje. „Nečekáme, že by tyto digitální aspekty zase zmizely. Dnes je přece digitální věk a lidé technologie lépe ovládají,“ řekl serveru KXXV Kris Rhodes, ředitel ústavu.

Zato britský ajťák Ian Collier paradoxně pohřeb přes internet jako plnohodnotný nevidí. „Mám pocit, že jsem přihlížel, ale nezúčastnil se. Rozhodně zůstává pocit něčeho nedokončeného,“ popisuje pro Church Times, kterak se virtuálně loučil se svou babičkou; obřad z její zahrady ve Švédsku rodina streamovala v přímém přenosu. „Pohřby jsou podle mě šancí zavzpomínat, co si na lidech ceníme a máme rádi. A to je dobré dělat kolektivně.“

Anglikánská církev na webu nabízí online zapálení svíčky a vydala soubor rad pro truchlící, kteří se pohřbů nemůžou zúčastnit. Doporučuje například sepsat si vzpomínky na nebožtíka, tiše posedět s jeho fotkou či si pustit hudbu, která ho s pozůstalými spojuje. „Až karanténa pomine, bude příležitost se sejít a zavzpomínat společně,“ nabízí církev naději.