Unikátní průzkum: Češi odtajnili své obavy v epidemii strachu. Myslí více na ostatní
Bezesné noci, den v letargii a strachu o své nejbližší. Takový je obrázek českých domácností v době koronavirové. Podle průzkumu společnosti Behavio se 9 z 10 Čechů nedokáže zbavit strachu o své nejbližší a polovina Čechů často myslí i na své zdraví, životní úroveň, ale i na udržení si střechy nad hlavou. Podle sociologa Vojtěcha Prokeše se ocitáme v epidemii strachu, jejímž symbolem je právě koronavirus. Seznamte se s největšími obavami Čechů.
Koronavirus je tu s námi už téměř celý rok. Od té doby se toho ve společnosti hodně změnilo a výrazně se posunula i psychika Čechů. To dokazuje i unikátní průzkum společnosti Behavio, jejichž výsledky mají Blesk Zprávy k dispozici. Podle něj Čechy svírá strach, a to především strach o své blízké a o střechu nad hlavou. Koronavirus navíc dostal nálepku, je symbolem strachu.
Nemoc, hypotéka, nezaměstnanost i jiná životní úroveň
Na rozdíl od jarního průzkumu se v lidech usídlil strach především o jejich blízké. Zatímco v březnu se lidé nejvíc obávali o vlastní zdraví (62 procent respondentů), nyní jich pomýšlí na sebe sama 40 procent. Průzkum pak ukázal, že 9 z 10 Čechů svírá obava o svou rodinu a přátele. „Zajímavé je, že lidí si „mohou dovolit“ myslet na své blízké a jejich zdraví, pokud jsou na tom v průměru lépe po finanční stránce,“ dodává k výsledkům sociolog Vojtěch Prokeš.
Finance hrají velkou roli. Téměř polovina respondentů se svěřila, že mají obavy z pokrytí základních životních nákladů a čtvrtina oslovených se obává, aby vůbec zvládli splácet hypotéku. A objevila se i jistá marnivost. Téměř třetina Čechů se strachuje, že „se nebudou mít tak dobře, jako teď“.
Přes 60 procent dotazovaných se pak bojí toho, že chytnou vážnou nemoc. A třetina respondentů projevila obavu ze ztráty zaměstnání. „Půlka z těch, kteří mají strach především o sebe, uvedla, že jsou neustále unavení, špatně spí, jsou nervózní a cítí se jako na trní,“ doplňuje Prokeš.
Strach z pandemie mírně ustoupil
Co je ale paradoxní, je to, že strach z pandemie mírně ustoupil. Lidé si prostě a jednoduše zvykli, což potvrzuje pro Blesk Zprávy psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl. „Teď je to mnohem složitější - reálně máme větší počet nemocných a zemřelých, přitom se koronaviru bojíme méně, už jsme si zvykli na omezení a pobývání doma, byť se nám to nelíbí,“ okomentoval to.
Kulhánek nicméně dodává, že strach samozřejmě přetrvává a k němu se i přidává úzkost, zlost a nedůvěra. „Ještě na jaře panovala důvěra ve stát u 64 procent lidí, nyní naopak 67 procent lidí uvedlo, že podle nich vláda situaci nezvládá,“ potvrdil průzkum Kulhánkovu tezi.
Dodejme ale, že průzkum vznikal na začátku října, tedy několik dní předtím, než Blesk přišel s odhalením tajné schůzky tehdejšího ministra Romana Prymuly (za ANO), který se jako muž prosazující tvrdá opatření objevil u zavřené restaurace. A ještě k tomu bez roušky. To u řady lidí důvěru ještě více nabouralo.
Že vláda zvládá epidemii převážně špatně, si nyní podle nejnovějšího průzkumu agentury STEN MARK myslí 37 procent lidí. Kladně hodnotí kroky vlády jen 15 procent Čechů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uznal, že vázne především komunikace vlády s Čechy a slíbil nápravu. Prozatím vláda vyrukovala alespoň s covid portálem, kde si mohou Češi přečíst, jaká opatření aktuálně platí a proč byla vlastně uvedena v chod.
Koronavirus symbolem strachu a ztráty kontroly nad životem
„Pokud se ve společnosti zvyšuje deficit v oblastech jako bezpečí nebo finanční zajištění, stoupá i míra strachu. To se nejsnáze stane pomocí symbolů. Takovým symbolem mohou být pro někoho uprchlíci, pro jiné klimatická krize nebo právě koronavirus. Epidemie symbolizuje deficit bezpečí, pocit, že jsem na všechno sám i finanční ohrožení. Je to symbol jednoduchý a srozumitelný, takže v našem podvědomí funguje jako spolehlivý spouštěč strachu,“ vysvětluje sociolog Prokeš, proč panuje v Česku pochmurná a úzkostlivá nálada.
Koronavirus se tak stal novým a velmi silným nosičem strachu, který v sobě nese kompletní balíček - zasahuje do zdraví, do ekonomiky, financí i do psychiky. „Je všude, jsou toho plná média, jsme tím nesmírně obklopení. Je hodně kontrastní, nic takového jsme tu zatím neměli,“ pokračuje Prokeš s tím, že se bohužel nevymyslela mentální rouška, aby byli lidé trošku uchráněni od poslů špatných zpráv.
Strach je zesilován především u nízkopříjmových skupin obyvatel, kteří musí bojovat i o střechu nad hlavou. Ale není to jen o chudých a starých, jak zdůrazňuje Prokeš. Emoce mají všichni Češi podobné a rovnocenné. Všem chybí i podobné věci. Průzkum vypichuje především tužbu po opětovné kontrole nad vlastním životem a tužbu po blízkosti svých rodiny a přátel.
„Mohlo by být hůř,“ uklidňují se Češi
Možností, jak se s strachem vyrovnat, je přitom celá řada. Ačkoliv jsou hůře aplikovatelná, nadále platí, že nejlepším lékem na duši je pořádné popovídání. „Zajímavé ale je, že 62 % lidí pracuje se strachem tak, že si uvědomí, že by to mohlo být ještě o dost horší. To je postup číslo jedna. Polovina si ráda povídá s někým blízkým, čímž vlastně naplňuje další důležitou potřebu mezilidské opory. Čechům také pomáhá dozvědět se o problému co nejvíc informací, nastudovat ho,“ komentuje výsledky průzkumu Prokeš.
Podle Prokeše dokáže problém racionalizovat i prosté popovídání si. A v podstatě si tak nad ním lidé mohou získat i určitou emoční kontrolu. Expert zmiňuje, že mnoho lidí uvádí jako prostředek pro uvolnění i meditaci a relaxaci.
Media vždy ráda šířila zprávy o katastrofách, válkách a vraždění a vytvářela atmosféru strachu. Zvyšovala si tak sledovanost a umožňovalo jim to manipulovat lidmi a veřejným míněním. Lidi jsou ovce a tihle vyčůránkové jsou k tomu výborně školení. No a že se to hodí i mnohým politikům, netřeba zdůrazňovat.