Středa 6. července 2022
Oblačno, déšť 23°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Bezdomovců kvůli covidu přibývá. Expert: Děsí je zima i nákaza, na jaře dostali jen stan

Autor: Nikola Forejtová - 
5. října 2020
06:15

Až dvojnásobný přírůstek klientů hlásí sociální služby, které nabízí pomoc lidem bez domova. Podle Armády spásy se nyní ulice plní lidmi, kteří během pandemie koronaviru přišli o práci a nemají tak z čeho platit ubytovnu. Odhadem je podle Armády spásy v ČR až 70 tisíc bezdomovců, oficiální data ale ukazují jen 24 tisíc. Bezdomovců pak může přibývat a s přituhující zimou je čeká několik velmi těžkých měsíců. Sociální služby nyní tlačí na vládu, aby zajistila lidem bez domova karanténní oblasti, ty totiž prozatím nejsou. Jarní řešení, kdy se bezdomovcům postavilo stanové městečko, je podle nich neadekvátní.

Druhá vlna epidemie je v Česku realitou. Spolu s ní ale přichází také zima, což děsí obyvatele bez domova. Mnoho z nich má oslabenou imunitu a trpí zdravotními problémy. Při nemoci se navíc nemají kam uchýlit, což pro ně může být s přituhující zimou životu nebezpečné. Nehledě na to, že mohou ve své komunitě šířit nákazu, a to nejen koronavirovou. 

Na jednání ministerstva práce a sociálních věcí, které proběhlo na konci září, prozatím nepadl finální návrh řešení k tomu, aby pro lidi bez domova byla sjednána karanténní oblast. Jednání se účastnili zástupci MPSV, zástupci Svazu měst a obcí, Asociace krajů, Asociace poskytovatelů sociálních služeb a národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. Právě Armáda spásy se na tento palčivý problém snaží upozornit. 

„I když se nástup druhé vlny očekával, dle našich informací města stále nejsou připravena na provoz karanténních budov. Tam, kde jsou karanténní budovy k dispozici, panují nevyhovující podmínky. Velmi se obávám toho, že v případě výskytu nemocných mezi lidmi bez domova sáhnou města k nouzovému řešení formou stanů,“ uvádí pro Blesk Zprávy nadnárodní ředitel AS Jan František Krupa. 

„Stany patří na Šumavu, i oni jsou lidé“

Na jaře byla pro lidi bez domova vytvořena stanová městečka. Stany ale podle Krupy rozhodně nejsou adekvátním řešením, především v zimě. „Ti lidé mají potřebu důstojného bydlení, nikoli jen přístřeší. My jsme vybudovali hostely a všichni, kdo v hostelu bydleli, přišli o zásadní část svého života. Ať to byla ztráta bydlení, zaměstnání, rodiny, partnera aj. Bylo zapotřebí jim dát pocit, že jsou zase doma a mají se kam vracet, což stan rozhodně nezajistí. Stan patří na výlet na Šumavu, nedá se považovat za náhradu ubytování,“ hodnotí Nikol Hladíková, zaměstnankyně Armády spásy, která v jednom z hostelů pracovala. 

Stanové městečko v Troji bylo prvním pražským zařízením, kde mohli lidé bez domova trávit celý den a omezit tak svůj pohyb v ulicích. Stanové městečko v Troji bylo prvním pražským zařízením, kde mohli lidé bez domova trávit celý den a omezit tak svůj pohyb v ulicích. | Blesk:MARTIN PŘIBYL

Jedním z těch, kteří raději využili hostel než stan, byl i pan H. Tento 77letý bezdomovec po smrti své ženy získával jen minimální starobní důchod a během krize přišel o místo na ubytovně i o nárazové brigády. 

„I přes nepřízeň osudu nebyl den, kdy by nás pan H. nepotěšil úsměvem a dobrým slovem. Vracel se z občasné brigády často unavený, ale pravidelně nám nosil něco pro potěšení. Někdy to byl košík jahod, jindy chlebíčky z místního řeznictví,“ komentuje příběh bezdomovce ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše Jitka Modlitbová. 

Koronavirus dostává lidi na ulici

Pan H. není jediným, kdo přišel během krize o výdělek a o nejistou střechu nad hlavou ve formě ubytovny. V Moravskoslezském kraji, kde je hlášeno i nejvíce osob bez domova, hlásí sociální služby obrovský boom v návštěvnosti center. „Začali k nám přicházet i lidé, kteří v důsledku koronavirové krize ztratili práci a byli na ubytovně zaměstnavatele. Ten jim řekl, že pokud nepracují, musí z ubytovny odejít,“ uvádí Tomáš Hruška, ředitel Centra sociálních služeb AS v Ostravě. 

Podobně mluví i Krupa. „Příležitost k výdělku se významně zúžila ve chvíli, kdy některé provozovny přestaly nabízet různé jednoduché práce a zaměstnávat lidi brigádně,“ uvedl pro Blesk Zprávy. „Přesto ale u nás není situace s nezaměstnaností taková, že by ten, kdo pracovat chce, práci nenašel. Dotklo se to samozřejmě všech, kteří pracovali na černo, brigádně nebo měli dočasné práce,“ podotkl dále Krupa. 

Krupa spíše naráží na otřelé bezdomovce, kteří už několik let na ulici žijí. Právě pro ně by rád zajistil střechu nad hlavou a pomoc v případě, že se nakazí koronavirem nebo že budou opět vyhlášeny restrikce. „Když bylo zakázáno pohybovat se volně po ulici, mohli být potenciálně terčem represí ze strany policie, ale hlavně ze strany veřejnosti. Tam mohla panovat určitá nevraživost, že lidé bez domova nerespektují zákaz a shlukují se například na lavičkách,“ uvádí Krupa. 

Zdůrazňuje, že lidé bez domova jsou pak snadným terčem pro virus, ale zároveň nejsou tolik nebezpečnými pro své okolí - vyjma svých společníků z ulice. „Oni nechodí na žádné párty, kde se lidé mohou nakazit. Nejohroženější jsou tím, že do jejich komunity přinese onemocnění například zaměstnanec sociální služby,“ zmínil.

Koronavirus jako takový je příliš netrápí. Podle Krupy jsou tito lidé zvyklí na traumatický způsob života a nákaza pro ně není metlou. Jen by nyní trochu více potřebovali pomoct, aby si tak vynahradili příjmy z žebroty a z drobných brigád. 

Video  Bezdomovec v Břeclavi vytrhal záhony v centru města.  - Městská policie Břeclav
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa