Boj o miliardy po koronaviru: V Bruselu hasí hrozbu zablokování, Babiš chce rozdělit méně

Evropská komise si hodlá celou částku půjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky od členských zemí. Fiskálně konzervativní státy se však obávají velkého společného zadlužení a chtějí, aby země spíše než granty dostávaly úvěry, které by splácely samy.

Původní Michelův návrh počítal s rozdělením bezprecedentního krizového fondu pro ekonomiky zasažený pandemií covidu-19 na 500 miliard přímých plateb a 250 miliard půjček. Po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí však Michel vyslyšel jeden z jejich požadavků a výši grantů omezil na 450 miliard. Proti tomu se již předem ohrazovaly pandemií nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie či Španělsko, které mají být výrazně největšími příjemci peněz z fondu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Michel rovněž upravil strukturu celého fondu a přesunul částky mezi jeho jednotlivými kapitolami. Hlavní část balíku, která má být přímo vázána na plnění reforem navržených Evropskou komisí, zvětšil z 560 na 625 miliard. V souvislosti s tím ubylo peněz v jiných kapitolách, o pět miliard se například snížila podpora zemědělství, výrazně zkrátka přišel program investic a zcela zrušen byl plán podpory solventnosti strategických firem, do něhož mělo původně putovat 26 miliard.

Úpravy se dočkal i klíč rozdělování peněz, který kritizoval mimo jiné i český premiér Andrej Babiš. Celkem 70 procent objemu grantů by se mělo rozdělovat podle původního Babišem odmítaného kritéria nezaměstnanosti za posledních pět let. Na přidělování zbylých 30 procent má mít rovnocenný vliv letošní pokles hrubého domácího produktu a jeho celkový pokles za letošní a příští rok.

V novém návrhu Michel rovněž zvýšil slevy z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž těží Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko a Německo. Proti těmto rabatům však vystupuje řada dalších zemí včetně Francie či Česka a očekává se, že budou jedním z kontroverzních témat dnešního jednání.

Šéf unijních summitů se také v upraveném textu pokusil najít kompromis v otázce kontroly reforem, na jejichž plnění má být čerpání z fondu obnovy vázáno. Nizozemský premiér Mark Rutte blokoval vyjednávání prvního dne požadavkem, aby přidělování peněz musely schvalovat jednomyslně všechny členské státy. Michel dnes navrhl, aby kterákoli členská země mohla okamžitě vyvolat jednání unijních ministrů financí s cílem zablokovat peníze pro některý stát, pokud podle ní nebude stanovené reformy plnit.

Politici nebyli na začátku druhého dne summitu zajedno v otázce možného dosažení dohody. Pokud by Michelův kompromis měl naději na schválení, není podle unijních činitelů vyloučeno, že se vrcholná schůzka protáhne do neděle. V případě, že se shoda rýsovat nebude, může summit skončit již dnes a lídři by se ještě v červenci sešli znovu. Michel stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá, avizovali, že před koncem měsíce chtějí k dohodě dospět, aby mohly země z fondu i z rozpočtu čerpat od ledna.