9°C
Dvě mrtvé lékařky a doktor „vypadli z okna“: Jsou to vraždy, Putin lhal, míní český expert
Dvě mrtvé lékařky a třetí vypadlý doktor z okna nemocnice s frakturou lebky. Všichni si stěžovali na to, jak Rusko nezvládá boj s koronavirem. Náhoda? Český expert na ruskou vnitřní i zahraničí politiku Pavel Havlíček Blesk Zprávám řekl, že jde o smutné případy, ale nikoli ojedinělé. A rozebírá, jak Rusko selhává v boji s pandemií. Vladimir Putin, který do křesla prezidenta usedl poprvé před 20 lety 7. května 2000, se přitom stáhl do ústraní. Proč podle Havlíčka lhal?
Tyhle zprávy z Ruska jsou značně černé. Doktor Alexander Šulepov z Voroněže leží na jednotce intenzivní péče s frakturou lebky, je již třetím zdravotníkem, který „vypadl z okna“. Předtím stejný osud potkal Natalii Lebeděvovou v nemocnici nedaleko Moskvy v oblasti zvané Hvězdné městečko, kde je především Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.
Náhody, či tragédie s cizím přispěním?
Smrt stihla také Jelenu Nepomnyashchaya (†47), matku dvou dětí, která prý vypadla z okna v pátém patře nemocnice pro válečné veterány v sibiřském Krasnojarsku. Oficiálně jde v těchto případech o nešťastné náhody či akty zoufalosti z těžké situace - sebevraždy. Mimo oficiální ruské kruhy se však spekuluje o cizím přičinění.
Všichni tito doktoři si totiž dovolili upozornit na nedostatky v boji Ruska s pandemií koronaviru. Šulepov se sám nakazil, stěžoval si na to, že musel však sloužit v nemocnici dál, aby nedlouho před pádem okna vzal své vyjádření zpět.
Oficiální ruské vyšetřování cizí zavinění neodhalilo zatím ani v jednom z tří případů. Že jsou však obecně v Rusku projevy kritiky tvrdě trestány, na to upozorňuje Pavel Havlíček, analytik AMO (Asociace pro mezinárodní otázky), který se soustředí na oblast ruské vnitřní i zahraniční politiky. Pozastavuje se však i nad těmito konkrétními tragickými případy. A Havlíček míní, že šlo o umlčení nepohodlných.
„Když si dovolí kritizovat, tak jsou vyhazováni z oken. Je to naprosto odporné chování a neříkám, že to všechno dělají jen lidé z Kremlu. Dělají to nejčastěji místní elity, které se snaží minimalizovat konflikt a uspokojit vedení z Moskvy, které jsou za to zodpovědné. Já si myslím, že to v podstatě můžeme nazývat vraždami těch lidí. Nebude však zájem ty věci vyšetřovat a dohnat ke spravedlnosti,“ řekl Blesk Zprávám.
Jejich osud vnímá jako tragický i proto, že se doktoři snažili pomoci druhým. A upozorňovali na neutěšený stav zásobování svých kolegů ochrannými pomůckami, i když ruské oficiální zdroje ukazují pouze záběry dobře vybavených zdravotníků.
„Tito lidé jsou nuceni pracovat v neskutečně otřesných podmínkách, na které se snaží poukázat. Často to byli i lidé ve vedoucích funkcích - z vedení nemocnic, případně svazů doktorů atd. Snaží se hájit nejen sami sebe, ale i své kolegy, své podřízené, když upozorňují na problémy a jsou za to následně trestáni. Nemají s tím však kam jít, v dialogu s místními autoritami se ničeho nedomohou, jdou do novin, sdělovacích prostředků a pak jsou poškozováni kolikrát i tou největší cenou,“ pokračuje Havlíček.
Případů popotahování a bezpráví je víc, varuje odborník
Český analytik upozorňuje, že kromě medializovaných případů „pádů z oken“ se však do značných problémů dostávají i další lidé. A to i proto, že i v Rusku vznikají nové organizace, které se snaží hájit doktory. Propojují se s ruskou opozicí, kterou reprezentuje např. Alexej Navalnyj.
„Opozice je podporuje v jejich požadavcích na ochranné pomůcky pro doktory a lepší vybavení nemocnic. I předsedkyně jedné této unie byla popotahována úřady, byla krátce zadržena, její výstupy i věrohodnost zpochybňovány. Nejsou to jenom tyto tři případy, v regionech je jich tak daleko víc. Ze strany režimu jsou ale likvidováni. Režim si nepřeje, aby pravda vyšla najevo a aby byl jakkoli kritizován, ani na místní, lokální úrovni,“ uvádí Havlíček a upozorňuje tak na případ Anastázie Vasiljevové, doktory a aktivistky, kritizující Kreml za postoj k pandemii covid-19.
Ruská čísla? Berme je prý s rezervou
Rusko s koronavirem podle českého experta zápolí tragicky. Nemocných přibývá, Rusové oficiálně napočítali již přes 155 tisíc případů a takřka 1500 mrtvých.
„Na tato čísla se musíme dívat se značnou dávkou skepticismu. Režim nemá zájem na tom, aby se viděla veškerá čísla a zejména ta z ruských regionů, které jsou zapadlé a není zájem ty věci řešit. Je jasný politický signál z centra od Vladimira Putina: Řešte si ty věci v regionech, my se o to centrálně starat nebudeme, jakkoli místní gubernátoři a elity nedostali dostatečné finanční prostředky,“ upozorňuje český analytik.
Podotýká, že i spousta ruských testů, které stát poskytl a testuje populaci, nejsou věrohodné - nejsou mezinárodně ověřené a s certifikací, jaké se používají třeba i v ČR, ale testy domácí provenience, které se Rusové pokoušeli sice sami vyvážet, ale např. z Běloruska přišla následně zpráva, aby je už neposílali, protože „jsou mizerné kvality“, říká Havlíček.
„Jsou i případy, kdy zdravotník byl testován jeden den negativně na koronavirus, do druhého dne byl mrtvý. Ta situace opravu není dobrá. Je to patrné ale třeba i na tom, jak se Rusko snaží v posledních dnech eskalovat některé věci. Třeba i ve vztahu k nám kolem historické paměti atd. Snaží se odvádět pozornost,“ podotýká Havlíček.
Havlíček upozorňuje, že do chaosu se propadly ruské regiony, ale i velká města, kde se Rusům nedaří zvládat pandemii o moc lépe. Zatímco státní televize Moskva 24 hlásí, že mají zdravotníci ochranných pomůcek dost, nezávislé weby naopak líčí hrubý nedostatek a vyčerpané zdravotníky, kteří riskují své životy. Na řadu však přichází i státní propaganda a cenzura. Režim však na rozdíl od minulosti nedokáže již utlumit aktivitu vyhledávání si alternativních informací jako v minulosti.
„V Chimki se čekalo na přívoz pacientů do nemocnice záchrankami asi 9 hodin, byla tam obrovská fronta sanitek, to video se dostalo i k nám. Ruské oficiální zdroje toto zpochybňovaly, automaticky se rozjela velká dezinformační kampaň proti tomuto poukázání na reálnou situaci. Vidíme však velké snahy ruského oficiálního režimu tyto věci nejen zametat pod koberec, ale i zpochybňovat, cenzurovat a odstraňovat z veřejného prostoru. Bohužel, kdo má doma jen televizor, nemá jiný přístup k informacím, ale většina mladé a střední ruské generace si už informace najít dokáže,“ podotýká český analytik.
Putin se stáhl do ústraní
Co reakce ruských autorit? Prezident Vladimir Putin se stáhl do ústraní. „Vladimir Putin měl v průběhu čtyři, pět velkých projevů. Nejprve se snažil krizi zlehčit a říct, že je to jen problém Moskvy a nikoho jiného se netýká, vyřešíme to. Měl tendenci krizi házet pod stůl a příliš se jí nevěnovat. Jak ale více a více nastupovala a dnes Rusko postupuje žebříčkem nejhůř zasažených zemí výš a výš, alespoň co se oficiálních čísel týče, krize se dál prohlubuje. Putin se však stáhl z veřejného života, protože se chce vyhnout kritice, protože není dobrý krizový manažer. Ukázalo se to v minulosti, že v klíčových okamžicích krize se stahuje a dává před sebe fackovací panáky, každodenní manažery, kteří pak dělají chyby apod.,“ líčí situaci analytik Havlíček.
Putin stihl v březnu navštívit - za přísných bezpečnostních pravidel - nemocné s koronavirem. Kvůli pandemii však zároveň již najisto přišel i o velkou ruskou přehlídku k 9. květnu v Moskvě.
Pozitivní test na koronavirus měl přitom i premiér Michail Mišustin. Havlíček líčí, že se v Rusku během pandemie vytvořila dvě centra moci.
„Režimu se nedaří, vedle premiéra jsou nakažení i někteří další členové vlády. Ruský režim je paranoidní, lidé kolem Putina vytvořili dvě paralelní mocenská centra - pracovní skupinu pod Národní radou a krizový štáb. Oba hlavní aktéry, jak ruského premiéra, tak starostu Moskvy Sergeje Sobjanina, kteří jsou poměrně viditelní na ruské politické scéně, postavil do čela každé z těch dvou institucí, které mají krizi řešit,“ popisuje český odborník.
„Problém je ale i v tom, že tito dva aktéři mají protichůdné zájmy, a proto je ruská reakce tak fragmentovaná, tak paralyzovaná. Zájem ruské vlády je podržet společný trh, volný pohyb osob, aby ruský stát a ruští občané mohli nějakým způsobem fungovat. Zájem regionů je uzavřít se sám do sebe, řešit krizi v menším měřítku,“ doplňuje Havlíček, který absolvoval studia se zaměřením na Rusko a východní Evropu i na univerzitě ve skotském Glasgow, Jagellonské univerzitě v Krakově či stáž na univerzitě v Petrohradě.
Limity Putinova vládnutí a narůstající potíže
Virus nyní podle Havlíčka ukazuje limity Putinova vládnutí. Ruský prezident přitom poprvé usedl do svého křesla přesně před 20 lety, 7. května 2000.
„Počáteční ruská reakce byla velice, velice opatrná. Rusko uzavřelo brzy své hranice s Čínou, byli jsme svědky některých centrálních reakcí, nicméně ta další část, kdy se bavíme o ekonomických kompenzacích podnikům apod., byla v zásadě velice fragmentovaná, do velké míry paralyzovaná a neefektivní. V Rusku nikdy nebyl vyhlášen nouzový stav jako u nás,“ uvádí Havlíček s tím, že i finanční podpora Kremlu byla nastavena velice nízko.
Nyní se však podle Havlíčka obnažují strukturální slabiny celého ruského systému a kvůli koronaviru se Rusko propadá do stále hlubší krize. I kvůli slabé ekonomické odolnosti svého systému. Predikce dalšího vývoje jsou složité, nikdo neví, jak se bude dál virus chovat a jak bude celosvětová pandemie pokračovat. Očekávají se však velké ekonomické dopady po celém světě.
„I v ruském vedení dnes probíhají konflikty, jak moc má ruský režim do tohoto vstupovat, jak moc má být patrný sám na sebe. Ta reakce je docela zajímavá,“ míní Havlíček. Rusko si přitom vytvořilo rezervy, např. z energetických zdrojů. „Teď je ta chvíle, kdy by je mělo rozpustit i mezi své občany, je to i argument opozice, která říká: pojďme dát peníze lidem, pojďme vyplatit každému Rusovi 10 tisíc rublů na přežití krize, což je částka symbolická, dneska kolem tří tisíc korun, ale je to nějaká okamžitá pomoc. V Čechách to známe, podpora pro OSVČ apod. Ale zatím se tento názor neprosadil,“ srovnává situaci v Rusku a u nás Havlíček.
Putin lhal?
Dopady koronavirové pandemie na Rusko očekává jako veliké. „Jsem přesvědčen o tom, že největší výzva pro ruský režim to je, že věci nejsou podle plánu, jaký mělo vedení Kremlu. Vymyká se to kontrole a jsme svědky celé série chaotických kroků a opatření,“ míní analytik AMO.
Režim se však dle něj zároveň v současné době chová, jako kdyby již byla v platnosti nová Ústava. Ta má umožnit, aby Vladimir Putin setrval v čele Ruska až do roku 2036.
„Změny by umožnily Putinovo doživotní vládnutí, ale režim by zabetonovaly do roku 2036. Vladimir Putin lhal, když říkal, že nezmění Ústavu, lhal, když říkal, že nebude do konce svého života u moci a porušil i další sliby, které ruské společnosti dal,“ vytýká ruskému prezidentovi odborník.
V neprospěch roztříštěné opozice však hraje i to, že současná situace jí nepřeje - nejsou umožněna veřejná setkání, demonstrace. V dubnu se mělo konat referendum o ústavních změnách, které posvětil ruský parlament i ústavní soud.
Bod o tom, aby Vladimir Putin mohl kandidovat znovu i v roce 2024, ačkoli za sebou bude mít dvě šestiletá období, přitom do návrhu začlenila poslankyně Valentina Těreškovová, první kosmonautka světa.
„Režim bude tlačen do toho, aby vyřešil situaci se všelidovým hlasováním. Může se ukázat nezájem ruských občanů, apatie, nebo opravdu otevřená opozice. Režimu to nezlomí vaz, ale v dlouhodobém mu to může podkopat základy,“ dodává Havlíček s tím, že je ke změnám v ruském vedení i přes tlak pandemie a krize spíše skeptický.
Témata:
Související
