Chytrá karanténa startuje v celém Česku. Prymula má naděje, hygienici jsou zdrženliví
Hygienici by při odhalování nových případů nemoci covid-19 měli od dnešního dne začít používat principy takzvané chytré karantény. V posledních týdnech se v nich proškolili, jako poslední v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by systém měl hygienikům umožnit vyhledat dvě třetiny kontaktů nemocné osoby.
Ministerstvo zdravotnictví začalo o chytré karanténě jako inspiraci z Jižní Koreje nebo Izraele mluvit ve druhé polovině března. V celé zemi pak měla fungovat od Velikonoc. Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se podobné celostátní projekty obvykle připravují několik měsíců i roky.
U každého nakaženého se hygienici i dosud snažili zjistit všechny rizikové kontakty, tedy osoby, se kterými byl nemocný v bližším nebo déletrvajícím kontaktu. U každého by to podle Prymuly měli stihnout do tří dnů. Obvolávání těchto lidí si mohou nově rozdělit s call centrem, kde pracující vojenští medici, samotné epidemiologické šetření, tedy zhruba hodinový rozhovor, provede epidemiolog z hygieny. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví má každý povinnost hygienikům sdělit všechny okolnosti, které se týkají nákazy.
Pomoci vzpomenout si na rizikové kontakty může lidem takzvaná vzpomínková mapa vytvořená z dat mobilního operátora a platební karty, která ukáže místa pohybu za posledních pět dní. Hygienici je budou moci použít ale jen v případě, že s tím dá nemocný souhlas. Podobně může data poskytnout také mobilní aplikace eRouška, která je součástí chytré karantény.
Hygienici: Je málo nakažených, aby systém výrazně pomohl
Hygienici pak všechny kontakty osloví a pošlou do preventivní karantény. Po nejméně pěti dnech od posledního kontaktu jim bude udělaný test výtěrem z nosohltanu. Odstup několika dní je podle odborníků potřeba, aby se virus v těle rozvinul a test ho byl schopen odhalit. Podle výsledku testů pak lidé v karanténě buď zůstanou do uzdravení, nebo jim ji lékař ukončí.
Část hygieniků v otevřeném dopise vládě a poslancům uvedla, že podle nich v současné době, kdy přibývá málo nakažených, dohledávání nemocných neurychlí. Zhruba šest desítek podepsaných se ohradilo proti tomu, že by byli „zadržovatelem pokroku“. Reagovali na slova náměstka Prymuly o tom, že zavádění nových systémů nešlo úplně hladce.
Většinu problémů jsme vyřešili, říká Prymula
Podle Prymuly se do dnešního startu podařilo vyřešit naprostou většinu problémů, se kterými se systém dříve potýkal. Jednotlivé hygienické stanice ho nacvičovaly. „Narazili jsme na celou řadu dílčích problémů, ale v tuto chvíli by naprostá většina již měla být vyřešena,“ uvedl náměstek. Hygienici se podle něj například obávali toho, že jim chytrá karanténa přidělá práci, protože se záznamy o pacientech musely přepisovat. Přistoupilo se k propojení softwarů či vytvoření e-žádanky.
„Oni se s tím logicky musí naučit pracovat tak, abychom byli schopni v momentu, kdy budeme potřebovat významné navýšení kapacity systému, byli schopni adekvátním způsobem reagovat,“ prohlásil epidemiolog. Na začátku epidemie byl totiž podle něj doposud využívaný systém pohovorů významně přetížený.
Prostě nás všechny zachrání za každou cenu, i kdyby nás měl postřílet.