Úterý 1. prosinec 2020
Svátek slaví Iva, zítra Blanka
Oblačno, sněžení 0°C

Herec Štěpán je bez práce. Zadarmo hraje divadlo seniorům, i pohádku o Koroně

Autor: Pavlína Horáková - 
29. dubna 2020
05:30

Místo v hlavní roli celovečerního filmu či na prknech, která znamenají svět, se kvůli koronaviru ocitl zpět ve své rodné vesnici a bez práce. Herec Štěpán Tuček (20) však nelenil, ve svém bývalém dětském pokoji oprášil staré loutky, napsal scénář a natočil Pohádku o Koroně. S kolegy pak navíc vytvořil projekt Divadlo do oken a se svými vlastnoručně vyrobenými loutkami nyní rozdává radost v domovech pro seniory, a to bez nároku na honorář. O tom, jak se hraje pro diváky v rouškách, či o svém nejsilnějším zážitku vyprávěl v rámci rozhovoru pro seriál Blesk Zpráv Češi vs. virus

Jak vám koronavirus změnil život a jaká byla vaše reakce na vládní opatření s ním spojená?

Myslel jsem si, že je to snad nějaký špatný sen. Jakmile mi začali volat, že se ruší představení i natáčení celovečerního filmu, kde mám jednu z hlavních rolí, došlo mi, že to sen není, a řekl jsem si a sakra, tady je něco špatně. Dodneška tomu pořádně nemůžu uvěřit, přijde mi, jako bychom hráli nějakou zvláštní únikovou hru. Po dlouhé době jsem se ocitl doma v Klášteře nad Jizerou, kde standardně bývám jen o svátcích a na rodinné narozeniny, a abych se nezbláznil, snažil jsem se být alespoň nějak produktivní.

Jak na vás dolehla finanční zátěž těchto vynucených divadelních prázdnin? Přeci jen jste přišel o jakýkoliv zdroj příjmů?

Jako mladý kluk, který se nemusí starat o děti, mám jistou výhodu. Už jsem zažil období, kdy jsem neměl ani na rohlík. Život herce mě naučil, že příjem je v naší profesi spíše nestálý. V práci se mi dařilo a zcela náhodou jsem si před koronavirovou krizí našetřil a jsem na to pyšný. Znám však spoustu kolegů, kteří angažmá nemají a hrají například v muzikálech za opravdu minimální sumy, mají rodiny a opravdu žijí z představení na představení, a oni tu rezervu nemají.

Herec Štěpán Tuček se svou kolegyní Danielou Sedlákovou hraje loutkové divadlo pro seniory.Herec Štěpán Tuček se svou kolegyní Danielou Sedlákovou hraje loutkové divadlo pro seniory. | Archiv Štěpána Tučka

Co bylo pro vás tím hybným momentem?

U mě to vše probíhalo v několika stadiích. Když jsem dorazil k našim domů, nechal jsem si kufr z půlky rozbalený a říkal jsem si, že to budu vnímat jako letní dovolenou, nechtěl jsem ho úplně vybalit, protože jsem chtěl věřit, že to nebude na tak dlouho. Chodil jsem se psem ven a snažil se odpočívat, ale já nejsem zvyklý mít tolik volného času, jsem společenský člověk a trávit sám čas na vesnici pro mne není úplně ono. V tu chvíli jsem si vzpomněl na slova mého kolegy Filipa Rajmonta: Já se o tebe nebojím, až bude nejhůř, tak ty vytáhneš ty svoje loutky a budeš fungovat.

A vytáhl jste je?

Ano, ze svého pokoje u rodičů jsem vytáhl loutky, většina z nich je vlastnoručně vyrobena mnou nebo mým panem profesorem a během jednoho večera jsem napsal námět na Pohádku o Koroně. Oslovil jsem jednoho fotografa z Mnichova Hradiště, který mi řekl, že je opravdu fotograf a s kamerou nemá co do činění, ale já věděl, že to zvládne. Loutky jsme vzali ven k řece Jizeře, dostaly stejně jako my roušky a natočili jsme čtyřminutovou Pohádku o Koroně a hned druhý den jsme to za pomoci dalšího kamaráda vydali a nyní se radujeme už ze dvou a půl tisíce zhlédnutí.

Zvítězí i v této pohádce dobro nad zlem?

Je to tak, jak to známe z pohádek. Snažil jsem se právě ukázat i to, že šťastný konec není jen v pohádkách. Chtěl jsem i dětem přiblížit třeba to, jak ta epidemie mohla vzniknout, princezna se nakazila na dovolené v zahraničí a celé království má karanténu.

Pohádka o Koroně:

https://www.youtube.com/watch?v=xSLCH2N5Q8o

Založil jste také projekt Divadlo do oken, v rámci kterého hrajete loutkové divadlo pro seniory. Co vás k tomu inspirovalo?

Věděl jsem, že existuje „Hrajeme do oken“, ale to se týkalo především zpěváků a instrumentalistů a říkal jsem si, že je škoda, že něco podobného není vytvořené i pro divadlo. Chápu samozřejmě, že co se týče herců, tak rouška nám zakrývá opravdu velkou část naší tváře, a tudíž i pro nás tak důležitou mimiku. Opět jsem si vzpomněl na slova mého kolegy Filipa Rajmonta a na své loutky, oslovil jsem kolegyni Danielu Sedlákovou a dali jsme dohromady Divadlo do oken. Zkontaktovali jsme i pana Otevřela, který má na starosti „Hrajeme do oken“, a dostali jsme od něj takové požehnání. A minulý týden už se uskutečnila dvě představení v domovech pro seniory.

Jen pár seniorů se rozhodlo sledovat představení ze svých oken, většina dala přednost venkovnímu altánku.Jen pár seniorů se rozhodlo sledovat představení ze svých oken, většina dala přednost venkovnímu altánku. | Archiv Štěpána Tučka

Jaká byla reakce diváků? Většina seniorů seděla venku a nesledovala vás z oken. 

Oba domovy byly testovány na koronavir a naštěstí všichni s negativním výsledkem. Mohli jsme pro ně tedy hrát tak, aby to pro ně bylo co nejpohodlnější a nemuseli se naklánět z oken a balkónků, ale do budoucna jsme samozřejmě připraveni i na tuto variantu. Byl to neuvěřitelný zážitek, bylo to velmi dojemné. Zažili jsme i vtipné reakce, kdy pán hledal svou manželku, ta byla samozřejmě hned vedle něho a on pak reagoval se slovy, že v rouškách jsou všechny ženy stejné.

Co pro vás bylo asi nejsilnějším momentem?

Víte, hrajete představení pro lidi, kteří mají roušky, i já jsem samozřejmě měl roušku a nebudu lhát, že je to úplně příjemné. Navíc hrajete pro diváky, kdy jejich reakce můžete číst jen z jejich očí. Po představení jsem jim vysvětloval, jak loutky vznikají a podobně. A jedna seniorka byla poměrně slepá, takže když jsem k ní přišel s loutkou a ona si na ni mohla sáhnout, bylo neuvěřitelné pozorovat někoho, jak získává většinu svých informací hmatem. Byl to pro mě opravdu magický moment.

Všichni senioři si mohli loutky osahat a zeptat se na jakékoliv otázky.Všichni senioři si mohli loutky osahat a zeptat se na jakékoliv otázky. | Archiv Štěpána Tučka

Máte za sebou první dvě představení. Jaký je plán do budoucna?

Minulý čtvrtek byl pro nás taková veřejná generálka v mém rodném městě a zjistili jsme, že to jde a že víme, jak na to. V současné době jsme rozjeli facebookovou stránku a přes online formulář si nás mohou domovy seniorů takzvaně objednat v rámci Středočeského kraje. Představení samozřejmě hrajeme bez nároku na honorář. A v tuhle chvíli už dáváme dohromady termíny i další umělce a kolegy, kteří by byli schopní takhle vyrazit jako já. Zájem je velký a asi bych to jen sám nezvládal.

Divadla by se měla otevřít v poslední vlně vládního harmonogramu, ale zatím nejsou pevně stanovena žádná konkrétní pravidla. Jaký je váš pohled na rozvolňování vládních opatření proti koronaviru?

To, že se divadla otevírají prakticky na konci sezóny, je podle mne nesmysl. Navíc nemáme žádné informace o kapacitách. Pokud to bude nějakých 50 lidí, tak upřímně pro některá divadla se za takových podmínek nevyplatí ani rozsvítit, protože 50 lidí často bývá například jen v zákulisí. Dalším aspektem je to, že bude hezké počasí, a víme, že když je krásně, tak lidé do divadla moc nechodí. Navíc si myslím, že lidé teď mají na starosti jiné záležitosti, než myslet na divadlo a kulturu. Sami často řeší finanční problémy způsobené tímto náročným obdobím a možná se i budou bát. Myslím si, že otevírání divadel je bohužel diskuze spíše na září.

Herec Štěpán Tuček hraje loutkové divadlo pro seniory.Herec Štěpán Tuček hraje loutkové divadlo pro seniory. | Archiv Štěpána Tučka

Co vám tyto koronavirové prázdniny daly?

Nebudu lhát, nebylo to jednoduché, také jsem měl špatnou náladu. Než jsem začal vymýšlet nějaké nápady, tak to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Musel jsem si projít i třeba dvěma dny, kdy jsem měl deprese. Ale máte najednou možnost přemýšlet sám o sobě a zapřemýšlet, co třeba ve svém životě chcete změnit, na což v běžném pracovním životě moc času nemám. Říkal jsem si, jakou si tu karanténu uděláš, takovou ji máš. Myslím si, že vím, co teď přesně chci dělat. Jsem rád, že jsem vytvořil něco, co má smysl a co pomohlo mně a snad i ostatním.

Video Jak dlouho se dá zvládat karanténa a kdo si v ní libuje? Psycholog doporučuje „informační dietu“ - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Další videa
Články odjinud