Komentář: Zaorálek si Babišovu vládu musí rychle oblíbit. Hádky ČSSD škodí

Je v tom kus ironie. Zaorálek měl zaprvé podle tehdejšího místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly v dlouhé letní nouzi zaskočit už před rokem za zmíněného Pocheho. Toho Zeman pro změnu odmítl jmenovat ministrem zahraničí. Lídr ČSSD ve sněmovních volbách v roce 2017, v nichž strana utržila sedmiprocentní výsledek, to ovšem tehdy odmítl s tím, že „neaspiruje na žádnou funkci“.

Pravda, tentokrát ministerská funkce spíš aspirovala na něj, protože Šmardovo čekání na (ne)jmenování ministrem se měnilo ve frašku. A vlastně to úplně neskončilo ani poté, co Šmarda se svou ministerskou kandidaturou sám sekl. Hned poté totiž začal ČSSD vyzývat k odchodu z vlády.

A zadruhé patří i Zaorálek podobně jako Šmarda k odpůrcům účasti ČSSD ve vládě s ANO, takže si ji teď bude muset rychle oblíbit: žádný ministr nemůže bojovat proti vlastní vládě. Na rozdíl od rétoricky i prakticky „regionálního“ Šmardy má naopak bohaté zkušenosti s celostátní i vládní politkou, takže do ministerské funkce nemusí „dorůstat“, jak to na Šmardovu adresu řekla ministryně práce a sociálních věcí ČSSD Jana Maláčová. Ze současných ministrů strany je vlastně nejzkušenější.

Zaorálek o vládě: Nešlo to jinak. Babišovi ji opakovaně vlepil

ČSSD teď sice zbavila problému jménem Šmarda, s ním ale nezmizel hlavní problém strany: vnitřní nejednotnost, nevraživost a rozhádanost, což ji poslední dobou škodí nejvíc. Po několika volebních sjezdech i bouřlivých grémiích voličům slíbila, že se bude ve vládě věnovat jen jim. Načež hned musel Milan Chovanec nebo někdo jiný se svým výpadem na twitter či facebook a rázem bylo po slibu. Prvním testem ČSSD proto bude páteční jednání jejího předsednictva, kde si oranžoví mají tváří v tvář vyříkat události posledního čtvrt roku.