Šéf pošty Štěpán v Hráčích: Letos zdražovat nebudeme, o pobočky se nebojte

Otevřeli jsme na facebooku Blesku téma České pošty a jejích služeb. Na dotaz, co lidi využívají, řada z nich napsala, že pokud možno nic. Co říkáte na tuhletu zpětnou vazbu?

„To je očekávatelná zpětná vazba ve světě digitalizace a dalších alternativ. Nepotřebujeme, aby všichni občané republiky používali Českou poštu. To je podle mě naprosto standardní a přirozený vývoj.“

Ty komentáře ale byly myšleny spíš tak, že když někdo potřebuje něco doručit, využije jakéhokoliv konkurenta radši než poštu. S tímhle jste také v pohodě?

„Zhruba každý třetí balík, který se doručuje, je doručovaný Českou poštou. To je v dnešních podmínkách celkem úspěch. Pokud jde o dopisy, tak existují datové schránky. Nemůžeme čekat, že v tradičních poštovních službách poroste klientská základna.“

Privatizace pošty? 

A roste spokojenost s již využitými službami? Nebo klesá? Můžu zmínit řadu věcí, například doručovatele, kteří nezazvoní, ale to bychom tu byli dlouho.

„To, co říkáte, je možná důvod, proč má Česká pošta projít restrukturalizací. Tím oddělením veřejných služeb od služeb komerčních, což je ta Balíkovna. Když jsme si nechali udělat průzkum spokojenosti, tak jinak byla vnímána Česká pošta, která byla, řekněme, v té spodní polovině žebříčků a jinak Balíkovna, která je na historicky nejoblíbenějších hodnotách. Veřejné služby a komerční služby tak, aby se rozvíjely ku spokojenosti zákazníka, nemá smysl provozovat v jednom podniku.“

Čeho tím rozdělením ale docílíte?

„Balíkovna se zaměří na sebe, a pokud se bude investovat do jejího rozvoje, nebude se muset ohlížet na zbytek toho »molochu«. Třeba Česká pošta funguje na poměrně zastaralém IT systému a využívá ho i Balíkovna. Takže se pořád musí přizpůsobovat. Když si spočítáte výnosnost investice, opravdu vám vyjde, že se mají ty dva typy služeb oddělit. Ty základní poštovní služby, které poskytujeme, ať jsou víc regulovány legislativou, a ty komerční ať si žijí komerčním životem na volném trhu.“

A částečně zprivatizovat celou Českou poštu? Obdobně se už stalo v mnoha evropských zemích.

„U té má logiku, aby ji držel stát, nikoliv veřejný subjekt, pokud chceme držet nějakou infrastrukturu, chceme 2900 poboček, chceme, aby pošta byla schopná s listovními zásilkami pokrýt celou republiku každý den. Každý racionální podnikatelský subjekt tohle přizpůsobuje kapacitě produktů. V tuhle chvíli je ten byznys neziskový a jenom se bavíte o formě úhrady ztrát.“

Když ministr financí Zbyněk Stanjura na kongresu ODS řekl, že se má pošta privatizovat, tak co jste z toho vyčetl? Nebo co vám řekl osobně?

„Mluvil jsem s ním o tom. Mířil pouze k Balíkovně, nikoliv České poště jako celku.“

Využijete někdy služeb konkurence?

„Ne.“

Ani třeba o Vánocích?

„Mě nebaví nakupovat na e-shopech, raději si zajdu do kamenného obchodu. Online nakupují spíš manželka a dcera. Někdy si něco objednají přes Zásilkovnu, protože tam zrovna není nabídka Balíkovny nebo balíků od České pošty, ale pokud je v nabídce Česká pošta, tak moje děvčata preferují Českou poštu.“

Šéf Pošty Štěpán v Hráčích: Předražená elektrokola? Padaly hlavy! A na listovní doručení máme nové lidi

Protože musí?

„Ne, protože opravdu preferují.“

Za minulý rok oproti tomu předchozímu pošta snížila ztrátu o téměř miliardu. Jak bude vypadat rok 2024?

„Počítáme s lehkým mínusem, takže směřujeme zespodu k nulovému hospodářskému výsledku.“

Ten závazek, že nejpozději do roku 2026 bude Česká pošta v plusu, se povede dodržet?

„Ten závazek je spojený s restrukturalizací, s tím, že dojde k oddělení Balíkovny.“

A to se stihne do ledna 2025, což byl ten příslib?

„Záleží, jak doběhne legislativní proces. Management České pošty nemá zájem jakkoliv omezovat debatu zákonodárců. Ve hře jsou dvě nebo tři alternativy, jak tu Balíkovnu legislativně oddělit, musí se ukončit tato debata, a pak si můžeme odpočítat klasický proces v Parlamentu. Musíme se na to dívat realisticky i v kontextu parlamentních prázdnin, takže pokud se vše stane až v první půlce příštího roku, na ambice České pošty to nebude mít vliv.“

Tedy zpoždění bude?

„Myslím si, že ano, musíme být realisté.“

Bude z Balíkovny akciová společnost, jak se říkalo?

„Záleží na legislativě. Pokud půjdeme cestou novely zákona o státním podniku, tak by si Česká pošta mohla z Balíkovny vytvořit dceřinou společnost a nabízí se více alternativ – jestli je jednodušší s.r.o., anebo akciovka.“

A kdyby to byla akciová společnost, tak kdy by do ní byl vpuštěn i nějaký nestátní investor?

„Pokud po letech záporných číslech pošta plánuje nulový hospodářský výsledek, je logické, že nemá moc investičních prostředků. Naší prioritou není chtít peníze daňových poplatníků. Máme spočítáno, kolik bychom potřebovali na modernizaci České pošty, záleží i na tom, jakým způsobem ohodnotíme Balíkovnu, což vám řekne až trh. A z toho vám pak vyjde, kolik by bylo třeba prodat procent akcií.“

A nadpoloviční prodej akcií? Je to něco, o čem se uvažuje?

„To bude záležet na dohodě se zakladatelem, to znamená státem.“

My jsme v Hráčích měli zakladatelku Zásilkovny Simonu KIjonkovou. A ta řekla, že by nechtěla řídit Českou poštu, protože to je nebyznysové prostředí plné politikaření, a že lituje nového generálního ředitele. Tak máme vás litovat?

„Já bych nechtěl, aby mě někdo litoval. Já jsem věděl, do čeho jdu, a v České poště jsem asi 20 let. Na druhou stranu má paní Kijonková pravdu, že to není čistě byznysový podnik. Je tu legislativa, jsou tu povinnosti dělat služby, které nejsou komerční. To, že běží debaty i na politické části spektra, je realita, ale mě baví jak byznysové debaty, tak ty, kde slyším názory politiků.“

A nefrustruje vás pomalost, která z toho plyne? Bavili jsme se o zpoždění restrukturalizace.

„Souhlas. Jako manažer plánujete a musíte počítat s tím, že to nemusí dopadnout, že může přijít někdo jiný a říci: mohlo by to být jinak. Časem si na to ale zvyknete a začnete svoji práci tomu přizpůsobovat.“

Nemusíte trochu potlačit ego? Vy jako manažer něco chcete, ale ten volený zástupce vám to šmahem zarazí?

„Já jsem vždy všechny svoje lidi učil přístupu win-win. Na druhé straně jednacího stolu není protihráč, ale zákazník. Ať už je to interní zákazník, externí zákazník anebo zákazník z politického spektra.“

A je stát dobrý zákazník? Dobrý zákazník platí své účty včas a váš předchůdce Roman Knap si stěžoval, že vy jste dostávali peníze za svoje služby s rozdílem. Navíc ta miliarda a půl ročně, která je na ně alokována, na ty služby, které si stát objednává, nestačí… Diskutujete o tomhle s Vítem Rakušanem, pod jehož rezort pošta spadá?

„Určitě nejenom s ním, protože poštu ovlivňují i ministerstvo průmyslu, financí. My na jednu stranu víme, že proplácení (zpětné – pozn. red.) není dáno místní legislativou, ale vychází z evropských standardů. Na druhou stranu jsem zaznamenal, že v Polsku byla přijata změna národní legislativy, která umožňuje vyplatit operátory, kteří drží poštovní licenci, dopředu.“

A o tohle se snažíte taky.

„Přesně tak. Druhá věc je ta povinná úhrada za základní poštovní službu, která má horní limit 1,5 miliardy. Jestliže provozujete 2900 poboček a musíte obejít celou republiku každý den, tak to dlouhodobě vychází někde mezi 1,8 a 2 miliardami. My jako management nechceme říci »dejte nám víc«, ale přijít s řešením. Třeba, že stát klidně může dávat 1,5 miliardu, ale nebude tak rigidní v některých podmínkách, třeba aby v každé vesnici byla otevřená pobočka každý den.“

A nějaké další změny? Další rušení poboček?

„To by nebylo fér vůči občanům. Pořád vidím lepší alternativu v tom, že vznikne větší počet poboček, které provozuje někdo jiný (v rámci programu pošta Partner – pozn. red.).“

A ruku v ruce s tím některé existující, které provozujete vy, zrušíte?

„Ne. Podmínky (poštovní – pozn. red.) licence jsou vypsány jasně.“

Všechno se dá přeci přepsat.

„My můžeme do procesů vstupovat jako iniciátoři, ale na druhé straně je někdo, kdo to vypisuje, kdo je za ty procesy odpovědný, a odpověď musíte hledat tam.“

Čili nevíte o tom, že by se o dalším rušení poboček uvažovalo, a Česká pošta to nebude iniciovat. Chápu to správně?

„My pracujeme s tím, že budeme muset provozovat 2900 poboček, ano. A prioritně pracujeme s tím, abychom nemuseli ty pobočky mít otevřeny každý den jako dnes, protože to je mrhání pracovními kapacitami. Na malé vesnici máte dnes osm, deset operací za den.“

A v horizontu dalších let?

„Pokud stát přijde s tím, že nepotřebuje 2900 poboček, ale stačí mu 2000, tak my s péčí řádného hospodáře nemůžeme provozovat víc poboček, než je nám nařizováno.“

Starostové se jako čert kříže bojí nového projektu mobilní pošty. Tvrdí, že to je jen předehra k tomu, abyste jim sebrali stávající pobočky.

„Bojí se toho zbytečně. Když máte na vesnici pobočku s jedním, dvěma pracovníky, máte nějakou fluktuaci, nějakou nemocnost, tak mobilní pobočka vám umí nahradit dvě, tři pobočky denně. Je naprosto plnohodnotná a má všechny funkcionality, která má ta kamenná pobočka. Umožnění použití mobilní pobočky v konkrétních případech nám umožní uspořit náklady a shora se blížit k té limitní částce 1,5 miliardy korun.“

Proč vám ale starostové nevěří, že jim chcete sáhnout do poboček a brání té mobilní poště u nich v obci zaparkovat?

„Když se roku 2015 zaváděla pošta Partner, setkával jsem se s negativními reakcemi. Dnes jich je, tuším, 940, neslyšíte extrémně negativní reakce a to samé bude s mobilní poštou. Přicházíte s něčím novým, reakce je, jaká je, a my musíme přesvědčit kvalitou.“

Takže to prostě vysedíte, než to všichni přijmou.

„Tak, jak jsme si 'vyčekali' poštu Partner, si musíme 'vyčekat' i tu mobilní poštu.“

A když budou fungovat ty mobilní pošty, tak neřeknete si: proč dotujeme kamenné pobočky, které bychom mohli prodat?

„To je téma, které není žádné tabu.“

No ale vede k rušení pobočky.

„Není. Vy musíte poskytovat tu službu, jen je otázka, jakou formou ji poskytujete. Občan té obce musí mít přístup k poštovní službě a dnes máme formy tři: kamenná pobočka, provozovna pošty Partner a mobilní pobočka. Za mě to není rušení poboček.“

Ještě k zakladatelce Zásilkovny: ta řekla, také, že pošta rozprodává majetek, aby si zlepšila hospodářský výsledek a pořád je miliardy ve ztrátě, což je podle ní »umění«. Nemá zase trochu pravdu?

„Samozřejmě, že se výnosy z prodeje majetku započítaly do hospodářského výsledku. Na druhou stranu se třeba loni i za lepšího hospodářského výsledku neprodalo tolik majetku jako v minulých letech.“

Bylo to 719 milionů korun, což je vlastně skoro ta miliarda, o níž jste snížili ztrátu oproti roku 2022. Takže většina té snížené ztráty byla zkrátka jen o tom, že jste se zbavili majetku…

„V roce 2022 jsme prodali majetek za 1,2 nebo 1,3 miliardy.“

Jasně, ale pokud pošta přichází s tím pozitivním PR, že snížila ztrátu, tak já se ptám, co tak skvělého jste udělali, když většinu toho sanovaly prodeje…

„Určitě je to jedna z věcí, která se do hospodářského výsledku promítne, ale máte plán výnosů, plán nákladů a prodej majetku byl plánovaný pro rok 2023 v daleko větší míře, než byl ve finále realizovaný.“

Podruhé se nepovedlo prodat budovu v Jindřišské. Co s ní tedy bude?

„Jindřišská je v tom vnímání zajímavá tou hodnotou 1,5 miliardy, je to pěkná pobočka. My máme v Praze určitý počet nemovitostí, které nemáme využité na 100 procent. Navíc nám klesá počet lidí, které zaměstnáváme, ať už v administrativě, nebo na manažerských pozicích. Proto jsme oslovili trh.“

A trh nereagoval.

„Nereagoval, což je informace, se kterou musíme pracovat. Nejprve jsme pracovali s informací, že má o budovu zájem Magistrát hlavního města Prahy, ale to nedopadlo. Teď vytvoříme plán, jak s tou nemovitostí naložíme.“

A prodáte nějaké jiné.

„Ano.“

Magistrátu prodáváte budovu pošty na Strži v Praze-Krči a budete si tam pak prostor pobočky pronajímat. Na papíře to vypadá jako nonsens. Vysvětlete mi, jak je to výhodné.

„Role České pošty je poskytovat poštovní služby a plnit nějaké legislativní povinnosti, nikoliv hledání nájemců na realitním trhu. Budova Na Strži je velká, je tam jedna pobočka, zbytek je prázdný. Přijde mi smysluplnější se této budovy zbavit za standardních podmínek, které nabízí trh, nedávat do ní další náklady na údržbu, nechat si ji ve finále zrekonstruovat a platit nějaký nájem.“

Budou ubývat na České poště i další pracovní místa? Vy jste jich loni škrtli necelou tisícovku.

„Určitě. Plánujeme využít přirozené fluktuace.“

To jsou lidé, co dají výpověď nebo jdou do penze. Kolik to je?

„Za celou Českou poštu je ta obměna asi 20 % za rok.“

Což jsou při počtu zaměstnanců nějaké 4 tisíce lidí, to je hodně…

„Záleží, v jakém je to oboru, ale třeba když jde o listovní doručování, tak ta obměna byla opravdu velká. Ale pokud se ukáže, že to nezvládnete s menším počtem zaměstnanců, nelze to udělat.“

Když nám na facebooku píší lidé, že pošťák s dopisem ani nezazvoní, to je to nezvládání?

„Přesně to je to nezvládání.“

Takže potřebujete spíš více lidí.

„Já přiznávám, že listovní doručování prostě byl problém zejména v loňském roce České pošty a je na ně zaměřena výrazná pozornost ze strany managementu. Na listovní doručování máme kompletně nový management a připravena opatření, aby šla kvalita nahoru.“

To je co? Nějaké trestné body? Strhávání prémií?

„Většinou jde o organizaci práce, to tam chybělo.“

Letos už se zdražovat nebude

Plánujete letos zdražování služeb?

„Ne, to u těch základních poštovních služeb mohu slíbit. Na druhou stranu nemůžete služby nechávat dlouhodobě pod náklady, které to polyká. Jsou nějaké zásadní vstupy včetně energií, pohonných hmot, a tak a ta debata musí být vždy rozumná.“

A nějaké zlevňování? Ať už jde o Českou poštu, anebo Balíkovnu, dokud k ní ještě náleží.

„Myslím si, že Balíkovna vůči nějakým segmentům zlevňuje. Je to o tržní ceně, o klientele, o velkých korporátních smlouvách, retailových klientech, cenových nabídkách. V tom balíkovém byznysu se všichni hráči chovají plus minus stejně a tam určitě slevové akce budou.“

V jaké fázi je nyní kauza předražených elektrokol, která ani neunesla pošťáky s nákladem, a kterou šetří policie?

„Ta elektrokola můžeme označit za velkou chybu. Bylo to dáno vnitřním procesem, který byl na České poště a který umožňoval vypsání veřejné zakázky a akceptování nabídky jednoho jediného zájemce. Zrovna tady se ty procesy optimalizovaly, odstranily.“

Padaly hlavy?

„Co si vzpomenu, tak ti lidé, kteří dělali elektrokola, nejsou u České pošty a není to kvůli elektrokolům. Dohodli jsme se kvůli jiným věcem a ten proces jako takový prošel restrukturalizací. Už by se to nemělo nikdy stát.“

Další věc, která vám možná kazí image, jsou zlaté padáky nebo velké odchodné pro generální ředitele. Třeba Roman Knap dostal odchodné 3,6 milionu hrubého a ještě 1,25 milionu hrubého. Přijde vám to moc?

„To mi nenáleží komentovat.“

Dobře, ale vy teď řešíte hospodaření České pošty.

„Fakt mi to nenáleží komentovat. Českou poštu opustila řada manažerů a každý z nich měl s námi sjednanou nějakou smlouvu.“

Vy jste řekl, že poštu opustily desítky manažerů, tak kolik ji to stálo?

„To jsem nepočítal. Každý má nějakou pracovní smlouvu. Podle mě se chováme adekvátně podmínkám, které platí pro pracovněprávní stát. Prostě je tu nabídka, poptávka a ty dvě strany se musí dohodnout. Nemyslím si, že jsou v České poště nějaké extra zlaté padáky nebo odměny.“

Jasně, ale člověk, který byl tváří pošty, když se jí hodně nedařilo, si odnesl 5 milionů v kapse. To fakt nemůžete komentovat?

„Byl zodpovědný za chod celé firmy, za 20 tisíc zaměstnanců, měl i jiné úkoly, za které odměnu nedostal. To je prostě buď nula, nebo sto.“

Ministr vnitra z těch částek nebyl nadšený a řekl, že by už takové smlouvy vznikat neměly. Jak vypadá vaše manažerská smlouva?

„Já jsem nečetl smlouvu Romana Knapa nebo předchozích generálních ředitelů, já jsem podepsal manažerskou smlouvu na základě dohody obou stran. Co se týká manažerských smluv u manažerů, státních firem a státních podniků nebo institucí, tak platí pravidla vycházející, tuším, z nějakého vládního nařízení a nemyslím si, že by moje smlouva byla mimo rámec těchto regulí.“

Zlatý padák?

To znamená, že až budete jednou odcházet, tak taky dostanete 10 platů nebo kolik dostal pan Knap?

„Já nevím, jestli dostal 10 platů.“

Já si to v hlavě narychlo počítám a vychází mi to tak.

„No u mě to určitě nebude 10 platů.“

A váš plat se stejně jako u pana Knapa pohybuje někde kolem 330 tisíců korun hrubého měsíčně, s odměnami zhruba 470 hrubého měsíčně? Protože to je víc, než bere premiér.

„Já nevím, kolik bere premiér.“

274 900 korun měsíčně plus náhrady.

„Nemyslím si, že bych měl sdělovat komukoliv na potkání, co obsahuje moje smlouva nebo za kolik pracuji.“

Přitom na základě zákona můžu na tuhle informaci vznést požadavek… A to, že šéf České pošty má plat, který převyšuje premiérův, ve světle výsledků podniku lidi dráždí. To asi umíte pochopit.

„Já to asi úplně pochopit neumím, protože když si vezmu trh práce, zajímalo by mě, kolik lidí z komerčního sektoru s daleko vyššími platy by se na tuto pozici přihlásili. Já si nemyslím, že by to mělo lidi iritovat. Existuje spousta pozic v republice, které jsou placeny daleko štědřeji.“

Čili vy neříkáte, beru málo, vy říkáte, mohl bych brát daleko víc?

„Já říkám, že beru tolik, kolik jsem si dohodl.“

Kdybyste měl brát polovinu toho, co teď, a dělat dál tu práci…

„Tak to bych určitě tuhle práci nedělal.“

Pamatujete si nějaký první zážitek či asociaci s Českou poštou?

„Já chodil jako malý do Kopřivnice na poštu, byla tam obrovská fronta. Pokud si někdo stěžuje dnes, tak to se nedá srovnávat, bylo tam strašně moc lidí, ta pobočka byla dvoupatrová a plná, měla spoustu zaměstnanců jak v prvním, tak v druhém patře. Fascinovalo mě, kolik tam bylo lidí, kolik papírů, a také akustika těch razítek a různých tiskáren. Byl tam šrumec.“

Co vás přivedlo do České pošty? Měl jste v rodině pošťáka, úředníka?

„Mě do pošty přivedl inzerát. Ukončoval jsem práci v jiném oboru, takže jsem něco hledal a věděl jsem, že u České pošty je x oborů. Já jsem na poště tolik let i proto, že Česká pošta je sice pořád stejná značka, ale mění se. Já s oblibou říkám, že to je pátá, šestá firma, ve které pracuji. Ta dynamika změny je obrovská.“

Bude Česká pošta existovat za 20 let?

„Určitě v nějaké podobě. Bude štíhlejší, doufám, že bude modernější, bude pořád hrát tu spojovací roli mezi státem a občanem.“

Hráči – všude s vámi

* Na účtu X @hraci_blesk anebo na facebooku Blesku se podívejte na ty nejlepší momenty z rozhovoru a diskutujte.

* Na Spotify na vás čekáme v podobě podcastu, pokud máte dlouhou chvíli v dopravě.

• Další Hráči budou za dva týdny, a to v pondělí 10. června.