7°C
EU má strach z migrantů a nabízí: Pojďte hlídat hranice za 115 tisíc měsíčně
Úbytek pitné vody, těžké životní podmínky a válečné konflikty, to vše táhne uprchlíky pryč ze svých domovů. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž - Frontex - volá o pomoc. Především proto, že může hrozit příliv zoufalých lidí z východního Středomoří. Letos už z této oblasti přišlo přes 50 tisíc nelegálních migrantů. Unie tak pořádá nábor pohraničních hlídačů a nabízí nemalé peníze. V přepočtu kolem 115 tisíc korun měsíčně.
Evropská unie se rozhodla podpořit vznik první uniformované služby v Evropě - stálý sbor Evropské a pobřežní stráže. Informovala o tom agentura Frontex, která novinářům rovněž představila migrační rasy a prognózy do budoucna.
Do 16. prosince potřebují přihlášky na alespoň 700 neobsazených míst. Pro pomoc se sbíráním pracovních sil se tak obrací i na Česko. „Není na nás vzít si kontrolu nad hranicemi ostatních států – můžeme ale pomoci a asistovat. Je to velká výzva to zvládnout, vycvičit lidi a udělat co nejvýhodnější logistiku," zmínila Izabella Cooperová z agentury.
Prvních 700 nových „hlídačů“ by se na hranicích pobřežních i pěších mohlo objevit v roce 2021. Nejdříve totiž musí každý uchazeč projít šestiměsíčním tréninkem a zaučováním. Unie pak nabízí výplatu 4 500 eur, tedy asi 115 tisíc.
Od ledna 50 tisíc migrantů z východu
Důvodem, proč chce Evropská unie pomoci státům s hlídáním vnějších hranic, je obava z možného zvýšení počtů uprchlíků. Snahou o získání více očí na hranicích se snaží předejít situaci z roku 2015, kdy došlo k náhlému přílivu ilegálních migrantů, tehdy přišel téměř milion lidí.
„V posledních letech se počet nelegálních migrantů zjištěných na trasách západního Středomoří, které se táhnou přes moře mezi Španělskem a Marokem, výrazně zvýšil. Tato cesta byla také hlavní cestou, kterou zločinecké sítě používají k pašování drog do Evropy,“ vysvětluje dále Cooperová a vytahuje i čísla.
Jen od počátku roku 2019 do konce září nelegálně přicestovalo více jak 78 tisíc osob. A počet narůstá především u východního středomoří. Odsud přicestovalo podle čísel Frontexu 50 tisíc lidí, z toho 10 800 ze Sýrie a 16 600 z Afghánistánu.
Současná situace v Turecku navíc nevypovídá o tom, že by se příliv lidí zastavil. EU se tak obává, že by mohlo dojít k nárůstu osob, které ze zoufalství přicestují nelegálním způsobem ať už po vodě, nebo po pobřeží.
Přes Česko míří lidé do Německa
Stejná čísla se objevují i ve výroční zprávě českého ministra vnitra o migraci. Vnitro navíc dodává, jaká je situace v ČR.
Od ledna do konce září bylo podle výroční zprávy na českém území zadrženo 4 273 nelegálních poutníků. Z toho 359 na hranicích. Uprchlíci ale podle zprávy přes Česko spíše cestují do jiných zemí. Podle údajů 40 z nich cestovalo například do Německa.
Uprchlíci se k lepším podmínkám často snaží propašovat v tranzitech. Množí se i případy, kdy takové riskování nedopadlo dobře. Naposledy koncem října, kdy objevila hlídka 39 mrtvých migrantů v kamionu kousek od Londýna. Ti podle britské policie cestovali do Anglie z Belgie.
Právě i kontrola tranzitů, správnosti razítek a kontrola dokladů by patřila k práci nově tvořené pohraniční stráže. Více informací o práci naleznete na stránkách Frontexu.
Co se týče legálních migrantů, vnitro upozorňuje na nárůst žádostí o ochranu o 24 %. Do ČR doputovalo do září tohoto roku 1 499 žádostí.
„Tento nárůst je způsoben faktem, že v tranzitním prostoru letiště Václava Havla v Praze docházelo od počátku roku 2019 ke zvýšenému počtu účelově podaných žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Arménie. Z tohoto důvodů byla občanům Arménie zavedena povinnost vlastnit letištní průjezdní vízum,“ vysvětlujte vnitro ve zprávě.
Česká vláda dělá v otázce migrantů i jiné kroky. Dne 8. července 2019 schválila poskytnutí finančních prostředků ve výši 68 milionů korun na prevenci nelegální migrace, ochranu dětí na cestě či podporu zdravotní péče do států severní Afriky a do Jordánska.
Uprchlíci podle expertů na sever migrují nejen kvůli válečným konfliktům, ale také kvůli mnohem tíživějšímu problému - vodě. Ta na mnoha místech ubývá a některé státy už se dostaly k tzv. „Dni nula“. Tedy ke dni, kdy už se na území nenachází přirozené zásoby vody.
Už loni se ke dni nula přiblížilo Kapské město v Jihoafrické republice, jak informoval zpravodajský kanál CNN. Drahocenná tekutina se musí nákladně dovážet i do sedmimiliónové metropole Čennaí v Bengálském zálivu na jihovýchodě Indie. Kritický bod zde radnice vyhlásila 19. června tohoto roku a od té doby sem musí jezdit plně naložený vlak s vodou na příděly.
Problémy s vodou měla už i česká kotlina. Dvě místní části Drahanovic na Olomoucku, Střížov a Ludéřov, byly letos dva dny bez pitné vody. Důvodem bylo porušení nařízení vedení obce, aby lidé nenapouštěli bazény.
Témata:
Související
Vývoj situace Evropu nemilosrdně tlačí k politickému a vojenskému osamostatnění ze závislosti na USA. Opravdu jsme tak blbí, že si myslíme, že nás budou USA zachraňovat? Je to přežívající iluze z dob studené války!