Ekonomka o clech a obchodní válce: Jaké dopady pocítí Česko kvůli Trumpovi?

Trumpova rošáda se cly se dotkne pravděpodobně každého. Někoho méně, někoho více. A to i nás, i když české firmy často nejsou přímými exportéry do USA, ale jsou součástí dodavatelských řetězců.

„Na nějakou dobu nás určitě budou bolet cla v zatím automobilovém průmyslu a všechno, co se bude týkat strojírenství, ale bude nás bolet i všechno, co se týká cel uvalených na Čínu, kde už přicházejí další dávky cel nad úroveň cel, jednou už uvalených. Protože Čína si bude hledat další trhy a první trh, když bude opouštět americký trh, tak první, který si vybere, bude trh v Evropě, to je nejbohatší trh světa, čili určitě přesměruje více výrobků do Evropy, a to se týká zrovna třeba oceli,“ uvedla ekonomka Matesová.

Od poloviny března už platí 25% cla na dovoz oceli a hliníku od 2. dubna, tedy od zítřka začne platit další vlna, a to je 25 % clo na všechna auta, která nebyla vyrobená v USA. S tím, že na automobilové díly by měla cla platit nejpozději do 3. 5. Trump navíc oznámil plány na zavedení tzv. recipročních cel na všechny země a pohrozil 200% clem na evropský alkohol. Co z toho plyne?

„Ovlivnilo by to nepatrně vývoz piva, protože některá piva nejsou na americkém trhu vůbec nabízena kvůli sporu o značky Budvar versus Budweiser, některé pivovary vyvážejí Prazdroj. Není to nějak dramaticky významné, asi by je to ovlivnilo,“ uvedla Matesová a dále poukázala na to, že jde o globální značky a ty by dokázaly převést export jinam.

Čí vinice zapláčou?

Naši vinaři podle Matesové mohou být v klidu. Českého skvostu z jižních vinic by se cla dotknout neměla. Jiní ale už tak úplně v klidu být nemohou.

„Velmi silně by to zasáhlo Francii, protože tam jde zejména o francouzská vína, pravé šampaňské a obecně šumivá vína, francouzské koňaky, ale je pravda, že ve Spojených státech v nabídce najdete spoustu německých vín a částečně italských, takže jih Evropy a ty vinařské oblasti Německa by to postihlo. Je to ve struktuře ostatního exportu do Spojených států asi maličkost, ale samozřejmě ty konkrétní výrobce by to postihnout mohlo,“ upřesnila ekonomka.

Montovna Evropy v ohrožení?

V České republice se v roce 2024 podílel automobilový průmysl více než devíti procenty na hrubém domácím produktu. V tomto odvětví u nás pracuje více než 200 000 lidí. České republice se často přezdívá jako montovna Evropy. Podle ekonomky Matesová se náš automotive bezprostředně v základech otřásat nebude.

„ Protože české automobily nejsou na trh Spojených států vyváženy, ale spousta dílů vyráběných v České republice se dodává do Německa nebo i do jiných zemí v Evropě a pro modely, které potom do Spojených států vyváženy jsou, anebo každopádně ovlivní hospodaření těch automobilek, pro které dovážíme, vyvážíme z českých výrobců, takže bezprostředně, ne, zprostředkovaně,“ vysvětlila Matesová.

A v právě v tomto průmyslu by ekonomka Matesová radila vydat se jiným směrem. Český průmysl má podle ní mnoho možností. A to přes obranné techniky až po kybernetický průmysl, zbraně i naváděcí systémy.

„Ty podniky tady jsou, umí poptávku, není to ten případ většiny českého průmyslu, který omezuje výrobu, protože nemá zakázky. Obranný průmysl nestíhá, takže uvolnit cestu k financování všechny byrokratické bariéry, všechny schvalovací procesy, stavební řízení urychlit, urychlit a myslím, že se nemusíme v tomto případě bát ani toho oslabování, případného oslabování automobilového průmyslu.

Trumpova celní válka s Evropou: „Máme plán na odvetu,“ reaguje von der Leyenová

Dopady celní války?

Podle Matesové, ale celní války rozhodně nejsou řešením situace. Tady mi mohl leckdo narazit. Sama by volila jinou cestu.

„Pokud se ale opravdu Evropa zaměří na odvetná cla, čili nastartuje skutečně celní války, tak to může skončit velmi špatně, zejména pokud cílem Spojených států opravdu je oslabit dolar. Tak to bude oslabení dolaru na úkor eura, čili to nám zase zkomplikuje tu budoucí konkurenceschopnost a zažili jsme celní války ve třicátých letech a skončily velkou hospodářskou krizi, opravdovou ekonomickou katastrofu, čili já nejsem příznivce toho, aby Evropa masivně reagovala zvyšováním nebo odvetnými cly ve chvíli, kdy se má plnou parou soustředit na svou konkurenceschopnost a na svou obranyschopnost,“ uzavřela ekonomka.