Lékařka o kouření: Nepomáhá se stresem. Kuřáci mají třikrát více úzkostí a sebevražedného jednání

Mnoho kuřáků, kteří se chystají přestat, bojuje s vlastními obavami. „Jedna z typických je obava z neúspěchu nebo se třeba i objednají, nepřijdou, protože se prostě leknou toho, že teď už by to mělo přijít,“ uvedla Lenka Štěpánková. Na druhou stranu ale zdůraznila, že úspěšné odvykání naopak mnoho lidí psychicky velmi posílí.

Další častou obavou je přírůstek na váze. „Ta není úplně lichá, protože kolem odvykání kouření je spousta mýtů,“ řekla Štěpánková. Vysvětlila, že nikotin zrychluje bazální metabolismus, tedy množství energie, kterou tělo spálí v klidovém stavu. Po vysazení cigaret může tedy dojít k mírnému přibírání, zejména u silných kuřáků. „Proto je důležité se pokud možno více hýbat, protože pohyb nejen pomáhá spalovat kalorie, ale zároveň zvyšuje úspěšnost odvykání,“ dodala s tím, že klíčová je samozřejmé i vyvážená strava.

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že po dlouhých letech kouření už přestat nemá smysl. „Lidé říkají, když přestanu po tolika letech, to nemůže být v pořádku, tady Tomáš dostal infarkt, když přestal kouřit, ale že pan přestal kouřit, protože ho bolelo už několik týdnů na srdci, a pak si uvědomil, že asi bude dobré přestat a ten infarkt přesto dostal, to už si lidé nepřeberou,“ vysvětlila. Ve skutečnosti je podle odbornice nejlepší přestat kouřit ihned, a to i po mnoha letech závislosti. „Pokud se ten člověk obává abstinenčních příznaků, tak prostě použít medikaci na jejich snížení,“ doporučila.

Psychické potíže kuřáků

Další častou mylnou představou je, že kouření pomáhá zvládat stres a psychické problémy. „To vůbec není pravda,“ zdůraznila Štěpánková. Naopak, výzkumy ukazují, že kuřáci mají častěji psychické potíže. „Lidé, kteří kouří nad krabičku denně, mají trojnásobné množství úzkostí, depresí a trojnásobek sebevražedného jednání,“ varovala.

Podle ní je tento mýtus částečně způsoben tím, že lidé, kteří se snaží přestat, se zpočátku necítí dobře. „Ale to není zhoršení psychiky, to jsou prostě abstinenční příznaky, které se dají zaléčit,“ vysvětlila. Pokud kuřák vydrží déle než půl roku bez cigarety, jeho psychický stav se naopak výrazně zlepší.

Kouříme kvůli nikotinu, ale hlavní zabiják je dehet: Típněte to letos s Bleskem!

Co se děje po poslední cigaretě?

Proces regenerace těla po skončení kouření probíhá různou rychlostí. „Třeba oxid uhelnatý vydýcháme kompletně do 12 hodin,“ popsala Štěpánková. Právě oxid uhelnatý je jednou ze škodlivých látek, která vzniká spalováním tabáku a zhoršuje okysličování těla.

Některé škodlivé látky se ale vylučují týdny, měsíce i roky. „Třeba takové ty tmavé kuřácké plíce, co jsou na krabičkách, jsou pak vidět až při pitvě, protože to není vidět ani na rentgenovém snímku,“ upozornila. Zatímco některé změny, jako například zlepšení pohyblivosti řasinek v dýchacích cestách, nastanou už za několik hodin, jiné poškození je nevratné. „Člověk, který má pokročilou chronickou obstrukční plicní nemoc, se už na úroveň zdravého nekuřáka nedostane,“ dodala.

Típněte to s Bleskem

Dnes startuje unikátní projekt Típněte to s Bleskem, v rámci kterého se 8 dobrovolníků pokusí skončit se svým zlozvykem jednou provždy a to před zraky vás všech. Během tří měsíců jim bude poskytnuta odborná pomoc a to v rámci odborných konzultací, psychologické pomoci i podpory výživového poradce. A právě jednou z odbornic, která bude statečným účastníkům s odvykáním pomáhat, je lékařka a psychoterapeutka z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze, Lenka Štěpánková. Pokud se účastníkům nebude dařit cigaretu típnout napořád, bude jim nabídnuta méně riziková alternativa.