Starosta Krnova o povodních: „Po zkáze chybí vysoušeče, ruce i nohy.“ Co mu slíbil Stanjura?
Třiadvacetitisícový Krnov byl v Moravskoslezském kraji jedním z nejvíce zasažených míst. Velká voda smetla osmdesát procent území. Město se jen pár dní po povodních zvedá jak Fénix z popela. Co chybí nejvíce? Jaké budou škody? A kdo Krnováky drží nad vodou? Nejen na to odpovídal v Epicentru Báry Holé starosta města Tomáš Hradil /Krnovští patrioti/.
Voda brala vše. Stovky rodin přišly o bydlení, firmy o živnost. Voda za sebou zanechala obrovskou zkázu. Odklízecí práce odhalují další škody. Podle starosty Krnova není nálada mezi lidmi jednolitá.
„V Krnově se teď mísí velká únava s obrovským odhodláním. Za několik dnů od té povodně, tak se tady odvedlo ohromné množství práce a ono se nedá říct, že by ta atmosféra nebo ta nálada byla nějak jednolitá, ale samozřejmě se míchá to dobré, i to špatné,“ uvedl hned v úvodu Tomáš Hradil, podle kterého ještě chvíli potrvá, než se město postaví pomyslně na nohy.
Školy už fungují, i když v omezeném režimu, po městě jezdí už druhá autobusová linka, fungují i některé obchody. Humanitární pomoc sem proudí ve velkém. Město se snaží zásobovat složky integrovaného systému a dobrovolníky, kterých je stále nedostatek.
Chybí dobrovolníci i vysoušeče
„Pořád nám ještě chybí ruce a nohy, pořád potřebujeme dobrovolníky, protože byť se tady za ty dva týdny odvedlo enormní množství práce, tak s ohledem na to, že město bylo zasaženo z 80 %, tak pořád bychom dobrovolníky potřebovali, no, a chybí nám vysoušeče, to je jednoduchá věc. Byť jich tady máme stovky, tak s ohledem na tu zkázu, tak bychom potřebovali další,“ dodal starosta.
Povodňová historie bez pojistek
Pojišťovny přislíbily rychlé vyplácení pojistek, úřady vyplácení dávek. V Krnově je ale situace o něco těžší než kdekoli jinde. Město je ve stínu povodňové historie.
„Já se nezlobím na pojišťovny, to je otázka byznysu, ale s ohledem na to, že město Krnov má povodňovou historii, tak řada firem a organizací prostě nebyla pojistitelná, a byť tady pojišťovny velmi rychle zřídily vlastně mobilní stanoviště a řeší to primárně pro domácnosti, tak firmy jsou na tom velmi špatně a město taky, protože pro zajímavost, ty škody my odhadujeme jenom na městském majetku zhruba za miliardu korun a pojistné plnění budeme mít 30 000 000. Z desetiprocentní spoluúčasti, takže 27 000 000 očekáváme, že dostaneme od pojišťovny, ale to jenom zlomek těch škod,“ vysvětlil Hradil.
V pondělí starosta Krnova přímo ve městě jednal s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou /ODS/, který pomoc přislíbil. Mluvili spolu i právě o firmách, kterým pojišťovny už majetek nepojistily.
„Pan ministr Stanjura mi přislíbil, že by vláda ve středu měla projednat to zásadní opatření, což je ten tzv. kurzarbeit, to znamená proplácení mezd těm firmám, které byly povodní zasaženy a nemůžou fungovat. Já jsem na pana ministra ještě apeloval v jedné věci, aby se stát zamyslel nad krytím aspoň části těch škod, které ty firmy měly,“ uzavřel starosta Krnova.
Je to velká katastrofa, je mi moc líto těch lidí, také si myslím, že stát by měl pomoct.