10°C
Co překvapilo české meteorology? Šéf ČHMÚ o ničivých povodních i propouštění
Povodně v Česku zasáhly dvě třetiny našeho území a ovlivnily statisíce domácností. Celá situace ale mohla dopadnout mnohem hůře, nebýt předpovědí Českého meteorologického ústavu. Ředitel Mark Rieder popsal v Epicentru Blesk Zpráv, co meteorology překvapilo, a také uvedl, jaké stoleté rekordy byly letos překonány.
„Nejvíc překvapilo to, že se naše předpovědi naplnily, a to je paradox, protože bych jako ředitel neměl být překvapený tím, že se naše práce osvědčila, ale ty předpovědi, především pak srážkových úhrnů, byly tak neuvěřitelně vysoké a tak katastrofické, že tomu člověk jako z podstaty lidské bytosti odmítal uvěřit, že by něco takového bylo možné, a to mě na tom překvapilo úplně nejvíc,“ přiznal otevřeně Mark Rieder.
V České republice pokračuje odklízení následků záplav. Postižené oblasti o víkendu očekávají příjezd dobrovolníků a také zvědavců. Jejich nekontrolovaný příliv by mohl zkomplikovat záchranné a úklidové práce. Olomoucký kraj proto omezil vstup do Jeseníku a několika okolních obcí.
V zemi stále zůstává 19 000 lidí bez elektřiny, většina v Moravskoslezském kraji. Železniční dopravci obnovují provoz vlaků mezi Prahou a Ostravou, dál zavřená je ale dálnice D1 mezi Ostravou a hranicí s Polskem. Odpoledne začaly v Česku krajské a senátní volby, v některých místech zasažených povodní s jejich zajištěním pomáhají zástupci ministerstva vnitra a hasiči.
Přípravy na povodně byly v plném proudu již několik dní před jejich skutečným vypuknutím. „V pondělí jsme vydali výhled nebezpečných jevů a v úterý jsem obvolal generální ředitele podniku Povodí a pana ministra. Ve středu jsme vydali výstrahu na extrémní stupeň nebezpečí, a to víceméně na celou republiku,“ popsal dění před povodněmi. Připomněl také, že ČHMÚ obvykle vydává výstrahy na menší oblasti, a nyní se výstraha týkala téměř celého území a tento krok spustil rozsáhlou reakci záchranných složek. Rieder přiznal, že měl paradoxně i obavy z toho, že bude celý varovný systém aktivován zbytečně. „Obával jsem se, že by se naše předpovědi nemusely naplnit. A pak bychom tady řešili, proč jsme rozpohybovali 90 000 hasičů a Policii ČR a nakonec se nic nestalo,“ uvedl.
Stoleté rekordy
Mark Rieder potvrdil, že na některých místech padly stoleté rekordy: „V Beskydech na Valašské Bečvě napadlo během 24 hodin 101 mm srážek, což je rekord za 100 let měření,“ uvedl. V Jeseníkách pak na návětrných stranách napadlo za pět dní více než 500 mm srážek, což podle Riedera bude také nový rekord.
Rieder také zmínil zajímavé srovnání s povodněmi z roku 1997. „Když Opava kulminovala v červenci 1997, dosáhla hladina 618 cm a letos během povodní jsme zaznamenali stejnou hodnotu,“ dodal, což podle něj ukazuje na to, že povodně letošního roku byly skutečně v některých aspektech srovnatelné s těmi, které zasáhly Česko před více než 25 lety.
Propuštění meteorologové
K 1. září bylo u ČHMÚ propuštěno 26 profesionálních pracovníků. „Stanice stále fungují, ale nyní v automatickém režimu,“ vysvětlil Rieder. Tato změna je podle něj přirozeným vývojem, podobně jako v jiných evropských zemích, kde byla manuální měření nahrazena automatickými přenosy.
Přestože automatizace může být levnější, má své nevýhody. „Data mohou být horší právě proto, že nemáme nepřetržitý dohled nad přístroji, a pak jsou jevy, které neumíme měřit automaticky, jako je dohlednost, výskyty mlh a podobně, ale to by nám za dané povodňové situace příliš nepomohlo. Srážkoměry máme zautomatizované, přenos vodoměrných stanic máme z velké míry automatizovaný nebo stoprocentně automatizovaný, tam jsme dříve měli pozorovatele, kteří chodili odečítat, a ti už tam taky nejsou,“ vysvětlil s tím, že mu propuštění pozorovatelé chybí nejen jako řediteli, ale také lidsky jako kolegové.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.