10°C
Šéf Národní centrály proti terorismu: Narůstá radikalizace mládeže online! Odpovědnost leží v rodinách
Virtuální a reálný svět se stále více prolínají. Minulý týden Česko šokoval případ nezletilé dívky, která pobodala své spolužáky na domažlické škole. Psychologové upozorňují na to, že se u dětí a mladistvých objevuje daleko vyšší poměr úzkostných stavů a tudíž se zvyšuje i jejich křehkost vůči působení vnějšího světa. Ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislav Brejcha v Epicentru upozornil na zranitelnost mladistvých v on-line prostředí i na případy radikalizace mladistvých.
„Dospělí mají často problémy s analýzou informací, natož děti, které ještě nemají plně rozvinuté kritické myšlení. To je důvod, proč jsou nejzranitelnější skupinou,“ uvedl Brejcha s tím, že právě ve věku od 10 do 16 let jsou mladiství náchylní k ovlivnění.
Brejcha rovněž zdůraznil, že děti, které nemají možnost konzultovat své zážitky s rodiči nebo vrstevníky, jsou vystaveny větším rizikům. „Ve chvíli, kdy nemají s kým ty věci probírat, inklinují ke zkratkovitým řešením,“ vysvětlil. Podle něj taková situace pak může vést k radikalizaci nebo jiným formám patologického chování. Upozornil na konkrétní případy, kdy mladí lidé byli záměrně oslovováni v online prostoru s cílem je zapojit do extremistických aktivit. Skupiny používají sofistikované metody manipulace, nazývané „grooming“, které zahrnují vzbuzování pocitu důležitosti, izolaci od původního života a legitimizaci násilí proti nepřátelům.
Šmírování nebo nastavení hranic?
Jedním z klíčových faktorů, jak předejít těmto problémům, je podle Brejchy větší zapojení rodičů. „Bylo by dobré vědět, co děti na internetu dělají,“ uvedl. „Máme kontrolní softwary, které ukazují, co děti dělají na svých mobilech. Nejde o šmírování, ale o stanovení hranic,“ řekl Brejcha a zároveň varoval před přístupem rodičů, kteří považují podobné monitorování za narušení soukromí. Podle něj děti potřebují mít stanovené hranice a povinnosti, aby se neztratily v digitálním světě.
„V souvislosti s válkou na Ukrajině nebo konflikty na Blízkém východě dochází k rekrutování mladých lidí v online prostoru,“ uvedl. Zmínil také jednotlivé případy, kdy došlo k radikální konverzi k islámu právě prostřednictvím internetu.
„Ti lidé hledají nějakou alternativu a pak se přihlásí k nějakému postoji nebo k nějakému názoru, který výrazně změní jejich chování může samozřejmě v těch extrémních případech dovést lidi až na hranu, kdy mají pocit, že jsou to ti oni poslední, kdo v uvozovkách zachrání svět," vysvětlil Brejcha.
„Ta sebereradikalizace dosáhne takové fáze, že už jsou potom schopni udělat úplně vlastně cokoliv a nějakým způsobem se k tomu postaví stylem, že to jejich chování se ve vnějším světě projeví nějakou agresí,“ upozornil na možné dopady, které mohou mít fatální následky.
Brejcha ve studiu Blesku apeloval na rodiče a rodiny jako na primární zodpovědné osoby za výchovu a ochranu dětí před radikalizací. „Odpovědnost leží v rodinách. Představa, že to za rodiče odehraje škola nebo policie, je iluzorní,“ uzavřel. Podle něj je nezbytné, aby rodiče aktivně sledovali, co se děje v životech jejich dětí, hovořili s nimi a poskytli jim oporu v krizových situacích.
Jak nešťastný, zapšklý nebo zahořklý musí člověk být, aby něco takového napsal.