Základní vojenský výcvik je bez křiku a šikany. Na válku ale nepřipraví, říká jeho absolvent
V kontextu války na Ukrajině se opakovaně hovoří o posilování armády. Diskutované byly nedávno i povinné odvody. Pro vstup do armády i do aktivních záloh musí zájemci absolvovat základní šestitýdenní vojenský výcvik. Jak takový kurz probíhá a dokáže absolventy za šest týdnů připravit na opravdovou válku? Nejen na to se v pořadu Epicentrum ptala Josefína Báčová Jakuba Rosena, který základní armádní kurz absolvoval.
Jakuba Rosena přivedlo k nápadu vyzkoušet si vojenský dril okolí: „Moje sestra je u městské policie a moje přítelkyně u státní a nějakým způsobem mě to zajímalo a chtěl jsem si to zkusit,“ uvedl ve studiu. Městská ani státní policie ale podobné kurzy nenabízí, a tak se Rosen rozhodl přihlásit do výcviku pořádaného Armádou ČR.
Z filmů se zdá, že armádní výcvik je nekonečný dril, křik, šikana a čištění podlahy kartáčky na zuby. Podle absolventa výcviku jsou ale tyto představy daleko od reality. „Na rozdíl od té základní vojenské služby, která byla v minulosti, tak tady lidi byli dobrovolně. Jak my, kteří jsme tam nastoupili, tak ti, kteří to vedli a organizovali. Takže kdo tam být nechtěl, ten mohl odejít, a tím pádem tam nebyly tyhlety praktiky. Ani šikana, ani nějaká špatná nálada. V podstatě to bylo celé velmi pozitivní,“ vyprávěl Rosen o své zkušenosti.
Jak vypadá typický den výcviku?
„Ráno se začíná v 5:40 nástupem před kasárnou, následuje rozcvička, ne úplně všemi oblíbená, protože i když bylo teplé počasí minulý rok na jaře, tak byla ráno docela zima a musí se běžet pár kilometrů s puškou v ruce v útvaru. Nikdo se nesmí utrhnout, nikdo se nesmí zpozdit. A po tomhle výběhu se všichni převléknou do maskáčů, do vzoru 95, a jde se na snídani,“ popsal mladý muž typické ráno výcvikového dne.
Snídaně se podává v jídelně a podle Rosena se jí co nejrychleji, času na jídlo není moc. Co se nestihne sníst, dojídá se narychlo vestoje nebo se balí do kapes na později. Po snídani následuje přesun do výcvikového prostoru, kde přichází na řadu konkrétní úkoly.
Na válku absolventi kurzu připraveni nejsou
„Dělají se nácviky různých činností, třeba nácvik střeleb, nácvik plazení nebo třeba topografická příprava, kde se orientuje podle mapy. Potom se vracíme zpátky do kasáren, kde je oběd. Když se obědvá v poli, tak ho tam dostaneme do ešusu a sníme ho na trávě,“ vzpomíná Rosen, který kurz absolvoval zhruba před rokem. Večery jsou podle něj určené k údržbě výstroje. Čistí se úplně všechno, i maskáče a boty.
Rosen není přesvědčený o tom, že by ho kurz připravil na válku. „Obsahově je to hrozně tenké. Spíš se do člověka natlačí nějaká disciplína, nějaká schopnost přijímat rozkazy, ale ty hlubší dovednosti, které v armádě voják má, tam úplně předané nejsou,“ připustil. Podle jeho slov ale kurz dá nahlédnout za oponu toho, jak zhruba může vojenský konflikt vypadat.
....musí se běžet pár kilometrů s puškou v ruce v útvaru....
Imu - někdo už na tohle doplatil životrm....