Analytik Havlíček o Putinově inauguraci: Bude pompézní, ale osamocená

Putin vede zemi už 24 let. Putinovo zvolení ale západní svět zpochybnil. Evropský parlament přijal 25. dubna ve Štrasburku usnesení, ve kterém členské státy EU a mezinárodní společenství vyzval, aby neuznaly výsledek ruských prezidentských voleb za legitimní.

„My jsme se skupinou českých poslanců, senátorů a dalších členů Evropského parlamentu za skupiny přátel svobodného Ruska se vyslovili jednoznačně, že bychom ty volby za volby uznat neměli. Že bychom neměli Vladimira Putina uznat jako hlavu ruského státu, zvoleného prezidenta, nicméně český stát tuhle tu pozici nezvolil, a dokonce se chová, řekl bych, v tomhle tom smyslu poměrně ambivalentně a na rozdíl od některých našich blízkých spojenců, včetně například Litvy, se proti tomu uznání nevyslovil,“ uvedl v Epicentru Havlíček.

„Příběh největšího úplatku“. Skrytá kamera odhalila nevídaný luxus v Putinově paláci

Je to politicky bolestivé

Vladimir Putin bude znovu po šesti letech už zítra v moskevském Kremlu skládat prezidentský slib. Letošní inaugurace ale bude podle Pavla Havlíčka jiná. Tentokrát  u jeho slibu nebude zdaleka tolik zástupců jiných států jako v letech předchozích.

„Rusko si určitě neodepře tu příležitost ukázat tu volbu a ruského prezidenta jako toho silného člověka, bez kterého Rusko už dneska nelze vůbec vnímat. Ta ceremonie tomu bude odpovídat, bude velkolepá, bude pompézní, ale řekl bych, že bude poměrně osamocená, protože celá řada států, které ještě před těmi šesti roky třeba trošku lavírovaly, možná na té ceremonii byly přítomni, tak dnes už prostě nebudou mít zájem, protože je to tak politicky bolestivé,“ zdůraznil Havlíček.

Kdo přijede?

Putin úřad převezme už popáté. Podle experta na mezinárodní otázky je Rusko nyní politicky osamocené. Svého zástupce na Putinově inauguraci nebude mít ani Česká republika.

Putinovo Rusko chystá vojenské manévry. Rozmístí při nich i taktické jaderné zbraně!

„Nemyslím si, že naše současné vztahy odpovídají tomu, aby se náš současný chargé d'affaires Jan Ondřejka takové ceremonie účastnil,“ řekl o víkendu ve vysílání televize Nova ministr zahraničí Jan Lipavský. Zároveň oznámil, že vláda odvolala velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku.

Oproti nám ale například Slovensko volí odlišnou strategii. Na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina bude Slovenskou republiku zastupovat chargé d'affaires.

„Slovenská republika si je vědoma složitosti situace, nicméně je proti vytvoření nové železné opony a tento postoj potvrzují i ty evropské země, které na inauguraci vysílají své diplomatické zástupce,“ uvedl odbor komunikace slovenského ministerstva zahraničí.

K Česku se naopak připojí Německo a nebude mít svého zástupce na úterní inauguraci Putina, Paříž svého velvyslance pošle.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

13:30

Dnes

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.

13:27

Dnes

Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.

„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.

13:29

Dnes

Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.

„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.

Zobrazit celý online