Lukoil vydělává miliardy! I když EU znásobuje dovoz plynu z Ázerbájdžánu
Režim Vladimira Putina je finančně velmi závislý na těžbě fosilních paliv a jejich prodeji, proto se od těchto obchodů západní země snaží odstřihnout. Jenže ne všechny alternativy tomuto plánu odpovídají – ruské firmy vydělávají i na plynu jiných zemí. Tak jako Lukoil, který spolupracuje se západní firmou BP v Ázerbájdžánu.
„V roce 2022 podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v rámci snahy EU snížit závislost na ruském plynu dohodu s Ilhamem Alijevem, diktátorským prezidentem Ázerbájdžánu, o zdvojnásobení dovozu plynu z této země,“ připomíná web Global Witness.
Podle Economist Intelligence Unit zatím vedla dohoda k nárůstu vývozu plynu z Ázerbájdžánu do EU z 8,1 miliardy metrů krychlových v roce 2021 na 11,4 miliardy metrů krychlových v roce 2022 a předpokládaných 11,6 miliardy metrů krychlových v roce 2023. To je skoro dvojnásobek roční spotřeby České republiky. Do Evropy putuje poměrně novým plynovodem TANAP přes Turecko.
Jenže Rusy to z rovnice zcela nevyřazuje. Lukoil byl v době podpisu dohody s EU třetím největším producentem plynu v Ázerbájdžánu - podle společnosti Rystad Energy se podílí 15 % na těžbě v zemi - a má zůstat významným hráčem i po roce 2027, na kdy EU stanovila lhůtu pro odstřižení od ruského plynu.
Konkrétně se zde jedná o velké ropné pole Šach Deniz. Provozuje ho britská společnost BP, ale Lukoil v něm vlastní 19,99% podíl. V roce 2021 Lukoil vydělal prodejem plynu a plynového kondenzátu z pole 757 milionů dolarů (dnešním kurzem 17,5 miliardy Kč). Prognóza na roky 2024 až 2033 předvídá zisk společnosti z jejího podílu na ložisku Šach Deniz - po započtení daní, investic a provozních nákladů – na 7 miliard dolarů (162 miliard Kč).
Druhá největší ropná společnost Ruska Lukoil je v soukromém vlastnictví, Evropská unie na něj sankce neuvalila. Společnost opakovaně uvedla, že se do politiky nemíchá. Začátkem ruské invaze na Ukrajinu – 3. března 2022 – představenstvo vyjádřilo „své nejhlubší znepokojení nad tragickými událostmi na Ukrajině“ a „upřímnou soustrast všem obětem, které tato tragédie postihla“. Vyzvalo též k co nejrychlejšímu ukončení ozbrojeného konfliktu.
„Mezi Kremlem a Lukoilem panuje napětí, ale ani ve snu bych Lukoil nenazval disidentskou společností - neexistuje ruská ropná společnost, která by nezískala svůj status bez ochrany Kremlu,“ komentoval pro Politico Martin Vladimirov z bulharského think tanku Centrum pro studium demokracie. A dodal, že v Bruselu má Lukoil dobré lobbisty schopné přesvědčovat západní představitele, že není Putinovou dojnou krávou, ba naopak podporuje Ukrajinu.
„Nákupem ruského plynu se přímo financuje válka Kremlu na Ukrajině - ale nákupem ázerbájdžánského plynu od Lukoilu se posiluje jeden z největších ruských fosilních gigantů a plní se kapsy ázerbájdžánské diktatuře, obviňované z etnických čistek,“ upozorňuje na dilema Dominic Eagleton ze společnosti Global Witness. „Čím více plynu bude EU kupovat, tím více se budou tyto hrozby pro světový mír a bezpečnost šířit. Potřebujeme naléhavě jednat, abychom do roku 2035 v EU postupně přestali nakupovat plyn.“
