VIDEO: Psychiatrička Papežová o poruchách příjmu potravy: Bulimie není jen nemoc puberťáků

Obrovský strach z obezity, touha po dokonalosti a někdy až nezdravé štíhlosti. To jsou hlavní jmenovatelé strašáků dnešní doby, poruch příjmů potravy. Je jich hned několik forem a člověku mohou pěkně zamotat život. S některými jedinci zůstávají napořád. A je jich hned několik forem. Mezi ty nejznámější patří zcela jistě mentální anorexie, mentální bulimie.

„Můžeme připodobnit hlavně bulimii k závislostem. Ta závislost spočívá v tom, že člověk se stává závislý na sebehodnocení, které je dané jenom tím zevnějškem, takže je vlastně posedlý tím, jak je štíhlý a jak vypadá na zevnějšku. Anorexie je popsaná jako onemocnění, které splňuje kritérium pod 17,5 bodymass indexu, zatímco bulimičtí pacienti a pacientky mají většinou normální hmotnost nebo lehkou nadváhu,“ upřesnila psychiatrička Papežová a dodala, že v dnešní době přibývá chronických pacientů, tedy těch kteří už se nevyléčí a netouží po normální hmotnosti. U těch lze jen stěží rozpoznat, jestli se jedná o bulimii nebo anorexii.

Nejrizikovější období? Nejde jen o nemoc „puberťáků“

Co je zcela jistě alarmují, je to, že lidí s poruchou příjmu potravy stále přibývá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za posledních deset let vzrostl počet dospívajících s poruchami příjmu potravy ve věku 15 až 17 let o 15 procent.

Velký nárůst byl přitom zaznamenán v období covidové epidemie. V současné době jakoukoli formou poruchy příjmu potravy trpí zhruba 8% populace. Přitom ještě na začátku jednadvacátého století to bylo 3,5%. Strašák dnešní doby si nevybírá, týká se jak žen, tak mužů a vypuknout může v jakémkoli věku.

„V minulosti jsme učili, že rizikové období je v adolescenci, kdy člověk se musí naučit autonomně nějak vnímat svoje hodnoty a vnímat svoji cenu v životě ve srovnání se svými vrstevníky, tak to je takové nejrizikovější období, ale dnes už mluvíme o tom, že poruchy příjmu potravy vznikají v každém věku, čili v dětství, ale zároveň i ve středním i vyšším věku,“ varuje odbornice na poruchy příjmů potravy.

Pandemie spustila vlnu bulimie a anorexie. S poruchami zápasí i Češky, potvrdili experti

Podle lékařky je jednou z příčin poruch příjmu potravy genetická predispozice, které se nese z jedné generace na druhou.

„Transgenerační přenos vlastně spočívá jak v té genetice, a to tedy platí u všech těch poddiagnóz, tak vlastně u toho, jak jsou děti už od mládí vychovávané, jak jsou krmené, jaké je v rodině kultura stravování udržována,“ vysvětluje Papežová s tím, že ale existují i další spouštěče.

„Spouštěčem může být to, co může být spouštěčem i jiného psychického onemocnění, jako je ve středním věku třeba rozvod v mladším věku, je to třeba rozchod s prvním partnerem, ale může to být i kritický postoj v rodině. Kritické poznámky v tréninku u dívek, které se zabývají sportem. Může to být selhání ve škole, může to být koneckonců i nějaká forma šikany kvůli zevnějšku“ dodala lékařka.

Bulimie může zabít

Podle vedoucí Centra poruchy příjmu potravy může mít bulimie i fatální následky.

„Ta mortalita se popisuje u poruch příjmu potravy od 10 do 4 až 5 %. Ti pacienti se nedožijí věku, který je průměrný v té populaci na dožití, takže neznamená to většinou náhlou smrt, ale předčasnou smrt. Je tam vysoké procento sebevražednosti, je tam vysoké procento selhání kardiovaskulárního, jsou tam různé infekce, protože ten organismus, ty infekce hůře snáší“ uzavřela Papežová.

Léčba poruch příjmu potravy je velmi komplikovaná, zejména v případě mentální anorexie. U anorexie je ve vážných případech nutná hospitalizace kvůli podvýživě, se kterou souvisí možné selhání orgánů.