Otevřená zpověď velvyslance USA Sabeta: Promluvil o šikaně i o svém psovi, který rozumí česky

Je to už déle než rok, co jste přijel do Prahy se svou ženou Lauren a psem Samem. Jak byste popsal svůj první český rok?

Podívejte se, mám tu nejlepší práci na světě. Tomu opravdu věřím. Je to pro mě životní pocta dělat tuto práci v České republice. Žít zde je úžasné a pracovat s našimi českými partnery, vládou, podnikatelskou komunitou a občanskou společností v Praze i mimo ni a ve všech regionech je opravdu neuvěřitelně obohacující a na osobní úrovni hluboce naplňující.

Na jedné straně, vláda České republiky podepsala dohodu se Spojenými státy o nákupu 24 stíhaček F-35 v hodnotě přibližně 150 miliard korun. Na druhou stranu i vy jste dříve vyjádřil zklamání z toho, že Westinghouse vypadl z tendru na jaderné bloky v Dukovanech. Považujete tedy letošní rok z hlediska česko-amerických obchodních vztahů za úspěšný?

Rozhodně. Náš vztah nikdy nebyl bližší. Jasně to říká ministr zahraničí Lipavský i další členové české vlády. Cítím to stejně. Velmi dobře vím, že naše země má pocit, že náš vztah nikdy nebyl silnější. Jsme hrdí na to, že můžeme s Českou republikou spolupracovat na tolika důležitých tématech v mnoha odvětvích. Obrana, energie, zabezpečení, obchodní vazby, hospodářské vztahy nebyly nikdy silnější. Akademické prostředí, výměnné programy, a tak by se dalo pokračovat, a proto jsem velmi hrdý na to, čeho jsme společně dosáhli.

Americký velvyslanec pro Blesk o návštěvě Billa Clintona. A kdo další přijede z Washingtonu?

Máte dlouholetou zkušenost jako úspěšný investor. Když se podíváte na Českou republiku očima byznysmena, v čem vidíte její největší sílu? Co by mohlo mít potenciál globálního úspěchu?

V České republice jsem teď strávil hodně času s podnikateli v oblasti technologií, zejména v Praze a Brně a vlastně v celé zemi, a vidím mnoho vlastností, které jsou mi velmi povědomé a které znám ze Silicon Valley a dalších prosperujících technologických center. Jsou tu technické znalosti, úspěšní technologičtí investoři, je tu silná podpora univerzit soukromému sektoru a vzdělávání mladých lidí v oblasti nových technologií, jako jsou kvantové technologie, AI, čisté technologie atd. Takže jsem velmi optimistický ohledně příležitostí pro české technické startupy v této zemi.

Češi jsou považováni za zpočátku ne příliš přátelské. Máte takovou zkušenost?

Občas se mi stane, že se mne lidé ptají, jak reagujete na českou povahu a přístup. Možná mám velmi zaujatý pohled na věc, protože jsem tu velmi šťastný, moje role mi umožňuje setkávat se s mnoha lidmi, ale musím říct, že Češi jsou velmi přátelští. K mé ženě a ke mně se chovají velmi laskavě a také vím, že Češi mají velmi rádi psy. To je stoprocentní pravda. A tak i já za sebe musím říci, bylo to opravdu vřelé přivítání, které pokračuje.

Když už jste zmínil psy, vy tady máte svého psa Sama. Jak zvládá pobyt v České republice?

Miluje to tady, opravdu se mu to tady líbí. Učí se několik českých slov. Když s ním jdu do parku, můžu mu říct "Pojď sem, pojď sem" a on přijde. A tak je to hezké. Trochu se učí.

Takže Sam bude možná někdy bilingvní pes?

V to doufám. Alespoň jeden z nás...

Trochu jsme se toho už dotkli. Vaše matka se přistěhovala z Koreje a otec z Íránu. Sám jste to uvedl v tom již zmíněném textu, napsal jste: neobvyklý pár. Jaké bylo vyrůstat v takovém prostředí, obklopen dvěma velmi odlišnými kulturami?

Je to neobvyklý pár a někdy si děláme legraci, protože rodiče mé ženy pocházejí z Irska a Itálie a my vtipkujeme o tom, že naše děti jsou jako vědecký projekt, protože jsou různých národností. Ale dospívání, víte, moji rodiče milovali Spojené státy, americký sen a ideály. Můj otec vyrůstal v místě, kde demokracie nebyla součástí jeho života. Moje matka vyrůstala v místě, kde byla velmi vděčná příslušníkům americké armády, kteří zachránili její zemi před komunismem. Taková byla tedy moje výchova. Vzpomínám si, že když studovali na získání občanství, byl jsem docela mladý, samozřejmě, ale vzpomínám si, jak byli hrdí, jak si domů přinesli americkou vlajku a cítili se jako Američané. Jsou to Američané. Taková byla moje výchova.

Velvyslanec USA navštívil pražské hasiče: Poděkoval za záchranné práce v Turecku

Našla jsem krátký text, který jste napsal v roce 2017 pod názvem Už nejsem sám. Otevřel jste v něm i téma šikany a obtěžování, se kterými jste se setkal, když jste byl na základní škole. Šikana je teď v České republice aktuální téma, a tak by mě zajímalo, jak tato zkušenost ovlivnila váš život. A kdybyste měl možnost, co byste vzkázal malému Bijanovi v té státní škole?

Děkuji, že jste přivedla pozornost k této otázce. Byl to okamžik, kdy jsem se tak cítil, víte, chtěl jsem se o to tehdy podělit kvůli tomu, co se v té době dělo ve Spojených státech. Ale šikana se ve skutečnosti děje všude. Ve Spojených státech proti tomu rozhodně nejsme imunní a evidentně je to určitě problém i jinde. Ale myslím, že pro člověka je klíčové, aby měl pocit, že je vyslyšen, že má lidi, na které se může spolehnout a kteří mu budou krýt záda. A tak bych asi řekl další generaci nebo té své mladší verzi, aby hledali lidi, kteří tu pro ně opravdu jsou.  To by byla má rada.