Středula v Blesku: Hádka se Stanjurou, ksichtovné a do nebe volající průšvih

České odbory kritizují mimo jiné nespravedlivé platové podmínky státních zaměstnanců. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, Josef Středula, přímo varoval před výrazným rozdílem ve výši mezd mezi veřejným a soukromým sektorem a to zejména v kontextu struktury vzdělanostního rozdělení, kdy ve veřejné sféře pracuje významně větší počet vysokoškolsky vzdělaných než ve sféře soukromé.

„Teď jsme se bavili třeba na finančním úřadu, jestliže tam mají lidé 28 000 Kč hrubého, myslí si někdo, že to je dost peněz? Ti, co vybírají daně? To přece není možné, když od toho odečtete daně, tak ten člověk se dostává na nějakých 20 000 Kč a za to se opravdu nedá žít teď v této době s těmi cenami,“ popsal šéf českých odborářů.

Středula také vyzývá k narovnání systému mezi všemi zaměstnanci státu: „Hasič nevstupuje do práce s 60 000 korunami, dostává částku kolem 30 000 korun, musí udělat zkoušky, nemůže pracovat někde jinde, protože zákon mu to zapovídá a pokud, tak jenom v takové činnosti, která nekoliduje s činností, kterou on má a musí mu to všichni schválit. To málokdo tady ví, jaké jsou povinnosti zaměstnanců státu,“ vysvětlil Středula, že každý státní zaměstnanec má jiné podmínky. Trnem v oku veřejnosti pak mohou být podle Středuly platy poslanců a senátorů.

„Protože v letošním roce si zvýšili své platy o 12,5 %. O tom jsme se teď pohádali s panem ministrem Stanjurou právě při posledním jednání,“ uvedl Středula, kterému podle jeho slov ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) argumentoval tím, že se jednalo o zvýšení platů podle zákona. „Tak dobře, tak potom, ať to je ze zákona u každého zaměstnance státu a nejenom u senátora či poslance, kteří mají základ 100 000 Kč, to je jiných 12,5 %, než to máte na 25 000 korunách tarifu,“ vysvětlil Středula a také doplnil, že ve veřejné správě je přes 120 tarifů pod úrovní minimální mzdy a minimálních zaručených příjmů.

První školy se hlásí do stávky: Máte právo na volno v práci? A musí se děti omlouvat?

Motivace za „ksicht“

„Jestliže si vláda myslí, že jedinou cestou, jak motivovat zaměstnance, kteří pracují pro stát, je dát výrazné ksichtovné, neboli že se bude rozdávat peníze jenom podle toho, jak ten člověk vypadá nebo jakou má blízkost k danému svému nadřízenému, tak to si myslím, že není možné,“ poukázal na problematiku osobních ohodnocení. „Pan ministr Marian Jurečka řekl, že on třeba svým některým zaměstnancům, kteří jsou aktivní, dal, velké odměny, ale co třeba takový strážný, který stráží nějaký objekt, který je důležitý? Ten má dělat co? Ten, aby měl nějakou výkonovou odměnu, tak musí běhat na tom strážním stanovišti, nebo co tam má dělat, ten nemůže nějakým jiným způsobem zvýšit svůj výkon, jeho výkon práce je hlídat dané zařízení,“ vysvětlil problém, se kterým se ve veřejném sektoru potýkají mnohé profese.

Nebezpečná hra a do nebe volající průšvih

„Vláda udělala deficit 250 miliard korun a teď chce, aby to zaplatil jeho zaměstnanec, a sami sobě přidají více, než tomu zaměstnanci za celý rok. To přece nedává logiku. Já myslím, že tady někdo hraje velmi velkou a nebezpečnou hru,“ kritizoval vládu ve studiu Blesku. „Tady jsou zodpovědné vlády za to, že způsobily deficit, jaký způsobily. To je jejich fatální chyba, ať ji napraví, ale ne, že to budou napravovat vůči těm, kteří ty peníze nemají,“ míní Středula.

Předseda odborů završil svou kritiku konkrétním příběhem pracovníka Národního muzea. „Tam jeden mladý, vysokoškolsky vystudovaný řekl: Já jsem vlastně tak nějak spokojený. Mám ten plat a k tomu ten příspěvek na bydlení…,“ šokoval Josefa Středulu tím, že posuzuje svůj plat dohromady s příspěvkem na bydlení. „Vy jste zaměstnancem státu a vy máte tak nízkou mzdu, že ještě můžete a využíváte příspěvek na bydlení, protože máte tak málo. Vždyť to je do nebe volající průšvih,“ varuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů, Josef Středula.