Ukrajinistka o postupu Ukrajinců: Proč útočí na Krymský most? A v čem je problém protiofenzivy

Situace kolem Kerčského mostu je podle ukrajinistky Víchové zatím velmi nejasná, předpokládá se však, že za útokem stojí ukrajinská armáda, či tajné služby země. Primárním cílem podle všeho bylo přerušit logistické trati ruských sil na Krym.

„Pro tuto chvíli nevíme, kdo za tím přesně stojí, ale předpokládá se, že za tím je ukrajinská armáda nebo tajné služby. Nemyslím si, že je to zastrašování jako takové, ale jde o to přerušit logistiku ruské armády, co se týče převozu vojáků a techniky přes Kerčský most z Krasnodarského kraje. To znamená omezit schopnosti logistiky Ruské federace,“ uvedla ve studiu Blesku.

Poničení mostu samozřejmě dopadne i na mobilitu civilistů v oblasti. Takové jsou však dle slov Víchové následky války, se kterými se musí potýkat všichni v zasažených regionech. „Na civilisty bohužel taky ta válka působí jak na území kontinentální Ukrajiny, tak na území Krymu,“ podotkla.

Vývoj na bojištích je od počátku ruské agrese v roce 2014 prý stále složitý. „Co se očekávalo, jak ta ofenziva bude velmi rychlá, se nesplnilo. Jsou určité pozitivní zprávy, co se týče Bachmutu a Záporožské oblasti. Jsou ale pravdivé i ty zprávy, že na některých úsecích útočí Rusové a ne Ukrajinci,“ popsala expertka stav na frontové linii a upozornila, že podobný vývoj i přes optimistická očekávání museli čekat všichni, kdo se v dané problematice alespoň vzdáleně orientují.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

7:03

Dnes

Poslanci by měli dnes schvalovat vládní návrh na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka odešli kvůli ruské vojenské invazi. Ve sněmovním finále je také senátní ústavní novela, která rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost prověřování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci by ji měli vrátit do druhého čtení kvůli dalším úpravám. Ve druhém čtení by poslanci mohli počtvrté pokračovat v debatě o změnách v doplňkovém penzijním spoření.

Novela ke zpřísnění podmínek dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků předpokládá například to, že žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. V Česku se budou muset zdržovat aspoň 16 dnů v měsíci. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.

6:45

Dnes

Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek pozdě večer popřelo, že by lidé zapletení do nočního incidentu v Trenčíně, při němž zemřel občan Ukrajiny, byli vojáky. Ministerstvo to uvedlo v prohlášení, které zaslalo ČTK e-mailem. Všichni zúčastnění byli podle něj civilisté, dva z nich byli na Slovensku na pracovní cestě, nepatří ale mezi příslušníky ukrajinských obranných sil.

V hotelu SOG zemřel v noci na čtvrtek ukrajinský občan následkem bodných zranění. Podle ukrajinského ministerstva, které se odvolává na trenčínskou policii, utrpěl poškozený konkrétně dvě bodnořezná poranění v oblasti srdce a břicha a zemřel na akutní vnitřní krvácení. 

6:45

Dnes

Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Kushner obě témata, o kterých se v Bruselu jednalo, označil za vzájemně propojené prvky trvalého míru. „Naším cílem je vyřešit bezpečnostní obavy všech stran praktickými a vzájemně dohodnutými opatřeními, které sníží riziko budoucího konfliktu,“ uvedl.

Příspěvek na X

Zobrazit celý online

Výsledek summitu NATO ve Vilniusu by prý Víchová za nepřesvědčivý neoznačila. „Druhý den ukázal, že pomoc pro Ukrajinu je bezprecedentní,“ okomentovala výsledek jednání. „Zdálo se mi, že ta rétorika, kterou přednášela spousta západních lídrů o tom, že Ukrajina se stane členem NATO po válce, byla nebezpečná v tom smyslu, že nikdo neřekl, co znamená po válce,“ varovala. To, že by se Ukrajina stala členem aliance ihned na summitu, bylo údajně naprosto nepředstavitelné.

Putina dle názoru Víchové nemá šanci odradit od jeho akcí skoro nic. Důležité je však dát mu pevně najevo svou pozici. Z toho důvodu je však klíčová deklarace přijatá státy skupiny G7. „Pravdou je, že nic nepřinutí Putina nedělat to, co dělá. To, že mu jasně nedáme najevo svou pozici, ho nechává pokračovat ve své činnosti. Mezi civilisty a komentátory samozřejmě převládá názor, že NATO udělalo chybu, že nepozvalo Ukrajinu ve Vilniusu. Jinak se na to dívají vojáci a vojenští analytici, kteří jsou nadšení z té deklarace, kterou přijala G7,“ míní expertka.