Šéf antimonopolního úřadu: Šetření budou pokračovat. A jak dopadla analýza o jednodenních kuřátkách?

„My jsme postavili jako první úřad napevno data, která jsme posbírali od 200 subjektů, 14 profesních svazů a my nehledáme viníka, my jsme postavili jasná data, která ukazují, že k těm nárůstům maržím dochází v celém vertikálním řetězci, to znamená jak v prvovýrobě, tak u zpracovatelů, tak i u maloobchodu a spíše to ukazuje, že ten trh skutečně funguje na zdravých principech,“ vysvětluje šéf antimonopolního úřadu.

Šetření budou podle jeho slov i nadále pokračovat, ale k regulaci cen přistupovat úřad zatím nebude. „Pokud se podíváme skutečně na zkušenosti ze zahraničí, například z Maďarska, kde došlo k té cenové regulaci, tak to naopak je tak významný zásah do toho trhu, že hrozí spíše nedostatek potravin na trhu a logicky ten obchodník, místo aby prodával za regulované ceny, tak v té otevřené evropské ekonomice, globální ekonomice samozřejmě exportuje,“ popsal dopady takových opatření. Zákazník by pak podle jeho slov byl v konečném výsledku ochuzen na tom, co se mu dostává na pultech.

Jak dopadla kontrola cen potravin? Úřad si posvítil na máslo, vejce i kuřecí. Nekula se neomluví

Osud českých jednodenních kuřátek

Petr Mlsna také upozorňuje, že analýza má širší dopad . „Je to analýza, která může vykopnout i jiná témata, než jenom rozsoudit, kdo je viníkem drahých potravin v České republice. Ale je to spíše pro zamyšlení nad některými systémovými otázkami," zdůrazňuje. Analýza popisuje mimo jiné zpracovatelský řetězec u kuřat: „Česká republika je exportérem jednodenních kuřátek vlastně, které se v České republice vylíhnou a pak je vyvezete do zahraničí, aby tam byly vykrmeny a pak je dovezete jako jateční kuřata a tady v České republice je teprve zpracováváte, což klade otazníky nad smysluplností takovýchto struktur v rámci potravinářského průmyslu.“ Petr Mlsna doplnil, že je to zejména politická otázka, zda takovéto řetězce jsou vůbec smysluplně nastavené.