Češka o vraždě Mahsy (†22) a životě žen v Íránu: Brutální postup proti dívkám a tvrdé tresty
Smrt dvaadvacetileté Íránky Mahsa Amíni poté, co ji kvůli nesprávně nasazenému hidžábu zadržela mravnostní policie, vyvolala největší protesty v Íránu za poslední desítky let. Prezident Ebrahím Raísí slíbil důkladné prošetření tohoto incidentu a protesty uznal, mladí lidé v ulicích i jejich rodiny jsou však i přesto perzekuováni a během střetů už přišlo o život přes dvě stě lidí. Jak se žije ženám v Íránu? Za co přesně riskují své životy? Mají šanci na reálnou změnu? Nejen o tom jsme v pondělním Epicentru hovořili s redaktorkou serveru Hlídací pes, Terezou Engelovou, která se dlouhodobě věnuje tématu postavení žen v muslimských společnostech.
„Mahsá Amíníová byla mladá dívka, která pochází z malého města z kurdské provincie a přijela do Teheránu se svojí rodinou na výlet. Ačkoliv měla správný doprovod, mužský, tak jí zastavila morální policie. Ta měla připomínky k jejímu hidžábu. Místo napomenutí došlo k tomu, že jí zatáhli do přistaveného vozidla a odvezli do vazební věznice v centru Teheránu. Došlo k potyčce, policisté jí hlavou narazili do automobilu. Zřejmě musela utrpět vážné zranění, které zjevně ve vazební věznici nikdo neřešil a možná tam ještě byla dodatečně mučena. Mahsá upadla do kómatu a byla převezena do nemocnice, kde po třech dnech zemřela,“ shrnula krátce smutný příběh Amíníové Engelová.
Případ Amíníové byl podle Engelové poslední kapkou, která spustila nepokoje v ulicích. „To, jak se ženy oblékají, se stalo politickým tématem v Íránu už léta zpátky. Před islámskou revolucí roku 1979 si konzervativní zahalování žen vzal na paškál tehdejší šáh Pahlaví, který proti tomu bojoval. Tam to bylo úplně naopak. Po revoluci se zahalování stalo určitým symbolem islámského režimu v Íránu,“ připomněla redaktorka.
„Ještě v osmdesátých letech proti zahalování řada žen protestovala. Postupně se přitvrzovalo a v roce 2005 vznikla morální policie, kde fungují muži i ženy, zřídily se pro ně speciální patroly, které čím dál tím víc šikanovaly ženy i jejich rodinné příslušníky za to, jak chodí oblékané. Skutečně se to zvrhlo až do té míry, kdy toho mají všichni plné zuby. V zákoně nejsou konkrétní pravidla, jak vypadá špatně oblečený hidžáb. Je to prostě na dobro nebo zlovůli toho konkrétného policisty. Dříve jen upozorňovali, teď tam mají přistavená vozidla, do kterých často velmi brutálně ty dívky zastrčí a odvezou do věznice,“ uvedla Engelová.
Tresty se údajně liší. Může jít o několik dní vazby nebo rány bičem. V roce 2017 se proti systému postavilo tzv. hnutí Žen z revoluční ulice. Jejich hlavní představitelka byla za mlčenlivý protest mučena a vězněna, její příklad pak následovaly další ženy.
Proti nesprávnému odívání žen íránský režim v posledních letech bojuje i zavedením zvláštního kamerového systému.
„Byla to další z vychytávek toho režimu a stupňující se šikany. To, že ten režim utrácí peníze za podobné věci, je skutečně znakem pravé diktatury, na což si stěžovali i lidé na poslední proběhlé demonstraci, když si stěžovali, co jim vadí. My nevíme, kolik lidí je teď ve věznicích, kolik je zabitých během demonstrací. Uvádějí se čísla od 215 až po 250, ale skutečné počty mohou být daleko vyšší. Podle informací, které přicházejí přes alternativní kanály, tak se k tomu protestnímu hnutí přidávají další skupiny veřejného života. Studenti a učitelé stávkují, drobní obchodníci stávkují a hlavně stávkují i zaměstnanci ropných rafinérií,“ přiblížila masovost protestů Engelová.
