Putin a jaderné zbraně: Velké riziko a jasná červená linie, říká poslanec. Jak zakročit proti Rusku?
Čechům bezprostřední bezpečí sice nehrozí, pořád ale vedou hybridní válku s Ruskem na poli dezinformací. Vnitřnímu klidu nepomáhá podle poslance Jaroslava Bžocha (ANO) ani to, že jsou lidé frustrovaní a vláda včas nedělá potřebné kroky. Řekl to Blesku v pořadu Epicentrum. Rusko vedle toho opětovně straší jadernými zbraněmi, přitom jejich využití by mohlo být pomyslnou červenou linií, která by rozhýbala celý svět. Jak tedy zakročit proti Rusku a co by se vytažením zbraní hromadného ničení vlastně rozjelo?
Směrem ke světovým velmocím proudí od ruského prezidenta Vladimíra Putina i slova o využití „všech dostupných prostředků“. Západ zatím zbraně nezvedl, ale jen je na Ukrajinu posílá. S Ruskem pak vede primárně ekonomickou válku a v tom by i podle Bžocha měl pokračovat.
Červená linie pro svět? Jaderné zbraně!
„Pořád si myslím, že jsme schopni vytvořit takový tlak na režim Vladimíra Putina, že jsme schopni s ním nějakým způsobem jednat, aby nedošlo k tomu nejhoršímu - a to je užití zbraní hromadného ničení,“ uvedl poslanec v pořadu Blesku Epicentrum.
Právě využití jaderných zbraní by nejspíše bylo pověstnou červenou linií a nejen pro Západ, jak podotýká Bžoch. „Problém s užitím zbraní hromadné ničení by v tuto chvíli měli i spojenci Ruska, jako je Írán nebo Čína. V tu chvíli samozřejmě předpokládám, že i tyto země, které Putina podporují, by se spojily proti němu, aby toto okamžitě ukončily,“ uzavřel Bžoch téma strašení jadernými zbraněmi.Primární je totiž nyní válku ukončit jinak a primárně pak za pomocí nástrojů, které podle místopředsedy zahraničního výboru máme k dispozici.
Západ může Rusko odstřihnout od dopravy
Ačkoliv je nyní řešení konfliktu hlavně v rukách Ukrajiny, podle Bžocha můžeme alespoň nadále pokračovat v sankcích a stupňovat tlak. „Pokud se bude ruskému režimu dařit hůře, tak to může vyvolat změny v občanské společnosti a ono tomu přispívá i ta mobilizace a útěky ze země. Můžeme doufat, že náš vytrvalý tlak nějak režim v Rusku změní,“ uvedl jeden z klíčových nástrojů, který se občas nazývá ekonomickou válkou.
Nástroje tu ale jsou i v rámci OSN a v Radě bezpečnosti. „Pokud neustále jeden členský stát vetuje uznání agrese na Ukrajině, tak valné shromáždění může převzít na sebe tu zodpovědnost za Radu a pokud by se to podařilo a podpořily by to ostatní státy, tak máme nástroje na úplné odstřižení Ruska od letecké a námořní dopravy. Rusko by se tím mohlo izolovat,“ vysvětlil Bžoch, který ale jedním dechem dodává, že je to velice zdlouhavý proces.
Bžoch: Rusko umí velice dobře obalovat lži, frustrace může stoupat
V pořadu Epicentrum jsme hovořili také o tom, co vlastně může hrozit Čechům. Poslanec uznává, že nás konflikt ovlivňuje, ale podotýká, že díky členství v NATO a silné armádě máme zajištěnou kolektivní ochranu. Problémem ale může být hybridní válka, která se ve velké míře odehrává na sítích. „Bezpečnost obyvatel jako taková si myslím, že není nějakým způsobem ohrožena a myslím, že nám nehrozí nic, co by se mělo rovnat tomu, co je dnes na Ukrajině.“
Co se týče samotných dezinformacích, díky nim jsme stále v oné hybridní válce, kterou „Rusko dělá velmi dobře“. „Ať už pomocí svých proruských webů, sociálních sítí nebo lidí, kteří se schovávají za vyjádření jakože je republika na prvním místě, ale vlastně jsou proruští a ve finále otevřeně podporují Rusko,“ uvedl také stínový ministr zahraničí pro Blesk.
„A když obalíte spoustu lží do nějaké skořápky, která je zčásti pravdivá, tak se proti tomu velmi špatně bojuje. My s tím můžeme dělat, jen to, že budeme prostě říkat pravdu a budeme bojovat proti dezinformací a vysvětlovat ty věci lidem,“ dodal.
Důležité je také podle poslance bojovat s tím, aby se mezi Čechy nezvyšovala frustrace, kterou pociťují kvůli energetické krizi a dalším tíživým událostem posledního roku. Takoví lidé pak míří na demonstrace a i když nejsou proruští, ruští „trolové“ toho mohou zdatně využít, jak vysvětluje Blesku Bžoch.
Stejně jako i jiné členové opozice, i Bžoch si myslí, že česká vláda v tomto ohledu potřebuje lépe pracovat. „Pomoc dle našeho názoru přichází pozdě (...) Pokud vlády zaspí, tak samozřejmě hrozí větší riziko nepokojů. Ale pokud budeme schopni rychle implementovat nástroje z EU, tak to můžeme zachránit. Nicméně už dnes spoustu lidí padá do chudoby a přestává mít peníze na hypotéky,“ uzavřel.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
