Výbuchy na Krymu: Nejde o omyl ruského mužika, i Ukrajinci operují v týlu nepřítele, říká expert
Opakované výbuchy na Krymu, které otřásly mimo jiné ruským vojenským letištěm, by mohly být začátkem nové a radikálnější fáze ukrajinsko-ruské války. Kreml označil výbuchy za výsledek sabotáže. Odborníci ale tuto variantu spíše vylučují, a ač se Ukrajina oficiálně k útoku nepřihlásila, prezident Volodymyr Zelenskyj leccos naznačil i svým prohlášením, že válka začala Krymem a musí Krymem také skončit. Odkud mají Ukrajinci zbraně s takovým dosahem? A mají reálnou šanci získat Krym zpátky? Nejen o tom byla řeč v dnešním Epicentru s bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým.
„Nejde o omyl ruského mužika, který odhodil nedopalek,“ míní o nedávné sérii výbuchů na Krymském poloostrově bezpečnostní expert a bývalý poradce Ministerstva obrany Milan Mikulecký.
Připomíná přitom, že rozhodně nejde o první případ útoku ukrajinských sil za hranicemi Ukrajiny. Zároveň upozorňuje, že Krym bychom neměli považovat za ruské území. „Uznalo to i Rusko v roce 1993, když bylo jedním ze signatářů Budapešťské deklarace a Ruská federace byla jednou ze tří zemí, které garantovaly Ukrajině, že v případě, kdy by někdo Krym napadl, tak jí přijdou na pomoc,“ dodává s tím, že Rusko to však již drahnou dobu takto nevnímá.
Útoky posledních dnů jsou podle Mikuleckého zásadním bodem konfliktu, zvrácení poměru sil jejich vlivem však stále nelze očekávat.
„Že by to znamenalo, že Ukrajina nějakým způsobem přebírá iniciativu, to ne, bohužel. Znamená to, že Ukrajinci našli nějaké slabé místo a to se teď snaží využít,“ uvádí. Nevylučuje přitom, že na ruských základnách a ve skladech může čas od času způsobit chaos v organizaci značné škody, nicméně bezprostředně zaznamenané události na Krymu nelze přičítat nepozornosti či závadě na ruské straně.
„Přikláním se k tomu, že šlo o operace speciálních ukrajinských jednotek, které operují v týlu nepřítele, a které mají zbraně, jimiž jsou schopny takový útok provést,“ komentuje možný původ útoků na Rusy okupovaném území.
Při útoku na letiště Saky podle Mikuleckého mohl být použit bezpilotní systém Warmate polské výroby. „Myslím si, že jde o jednu ze zbraní, která by měla Armádu České republiky enormně zajímat,“ dodává v reakci na prohlášení AČR ohledně budování armády pro jednadvacáté století.
Nepřebírání odpovědnosti za útoky ukrajinskými silami přitom považuje za správnou strategii z důvodu krytí budoucích bojových akcí. „V případě, že to zveřejňuji v přímém přenosu nebo nedej Bože s předstihem, tak ohrožuji životy svých vlastních lidí,“ vysvětluje. „Chápu, že jsme v jednadvacátém století, informační válka má také svou hodnotu, že novináři chtějí mít co nejvíc informací co nejdřív, ale nemyslím si, že je to ohleduplné vůči těm vojákům, kteří na frontě bojují,“ dodává.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
To se jim to válčí za naše peníze a s našimi zbraněmi.