Středula pro Blesk: Boj o Hrad i vyšší platy ve státní sféře. A proč chce jít znovu za Zemanem?

„On (Miloš Zeman) nevyzval mne, on vyzval mé kolegy, aby mně přesvědčili ke kandidatuře, ale ten impuls je historicky úplně jiný - ten byl od premiéra Sobotky před poslední přímou volbou a to byl úplně první tímto směrem. Předtím takový impuls žádný nebyl a od té doby se člověk ať chce, nebo nechce, vnitřně zabývá,“ uvedl Středula k nápadu na prezidentskou kandidaturu.

Zvládl by být prezidentem? Sám o sobě říká, že řídí jednu z největších organizací v ČR, která má asi 270 tisíc členů v 5,5 tisících subjektech, což je důležitá zkušenost.

Chce jít znovu za Zemanem

Co se týká prezidenta Zemana, Středula uvedl, že se s ním rád velmi setkává. „Je to člověk, který má obrovský přehled o řadě věcí, diskuze s ním - ty, které mám tu možnost mít - jsou pro mně velice cenné. Samozřejmě nejsme vždycky a za všech okolností ve shodě,“ řekl Blesku Středula.

„Požádal jsem i o schůzku ještě teď v závěru léta, protože bych s ním chtěl probrat, jak on vidí situaci a jak vidíme situaci my, zástupci zaměstnanců - všeobecně ekonomickou, hospodářskou, sociální, co se děje kolem cen elektrické energie, plynu i ta ohrožení, která jsou,“ prozradil Středula.

Premium

Velký přehled Blesku: Kolik berou světoví lídři? Tohle jsou platy Zemana, Fialy, Bidena, Putina či Zelenského

Na Pražském hradě by podle něj měl být po volbách tým vysoce odborný a měl by reprezentovat různé názorové proudy ve společnosti či dokonce oponentni kvůli kritické diskuzi. „Aby potom i ty pohledy na to, co se děje, byly s respektem k tomu, že názor může být odlišný,“ poznamenal Středula.

Pánové, děláte to špatně

Stojí o to, aby český občan měl možnost setkat s prezidentem a říct mu i kritický názor - i on by tak rád pokračoval v tradici výjezdů. „Ale neříkal bych do krajů. Klidně do firmy, tak stejně na setkání občanů, tak stejně na sportovní hry zdravotně postižených, tak stejně na setkání skautů,“ uvedl s tím, že prezident by měl být vnímavý, schopen naslouchat a schopen vyhodnotit to, co se ve společnosti děje. „Nebýt přemoudřelý (...), ale také být schopen dát zpětnou vazbu,“ poznamenal.

„Pokud je situace kritická, jako v současné době, tak by měl prezident říct ústavním činitelům včetně pana premiéra: Pánové, děláte to špatně, pojďme hledat nová řešení, jak tomu můžeme pomoci, aby se lidé v ČR cítili lépe,“ uvedl Středula.

Boj o vyšší platy ve státní sféře

Vedle prezidentských voleb přišla řeč i na platy státních zaměstnanců. Proč by měl občan, který přidáno nedostane, ze svých daní platit na vyšší platy ve státní sféře?

„Daně platí všichni. Inflaci nezpůsobil ani zaměstnanec v privátní sféře, ani zaměstnanec v té veřejné sféře, ta inflace z vysoké části přišla zvnějšku,“ uvedl Středula.

„Jestliže má stát inflační příjmy, měl by je využít k tomu, aby pomohl ekonomice - tak stejně občanům, tak stejně podnikatelům, protože i ti jsou vystaveni obrovskému tlaku růstu cen, které nejsou schopni promítnout následně do těch cen, protože se stanou nekonkurenceschopnými. Není to tak jednoduchá rovnice, jak by se mohlo zdát,“ upozornil.

Platy porostou o 10 procent, dohodli se koaliční lídři s odboráři. Kdo si přilepší?

Vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec státu má v průměru méně, než vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec v soukromé sféře, podotkl Středula. I stát ale potřebuje specialisty - ať už třeba v NÚKIB, nebo třeba u hasičů, kteří nyní byli hodně vidět i kvůli požáru v Českém Švýcarku a hrdinným zásahům.

„Vstupní plat hasiče, který nastupuje k hasičskému záchrannému sboru je 28 tisíc korun hrubého. Musí splnit všechny zkoušky, musí mít do tří let velmi náročné zkoušky, které souvisí s jeho profesí, nemůže vykonávat jen tak nějakou práci, aby si někde přivydělal, pracuje ne 160 hodin, ale asi 240 hodin měsíčně a je v jeho slibu vepsáno, že položí svůj život na ochranu života jiných. A ten má 28 tisíc korun vstupní mzdu,“ dodal s tím, že tento člověk musí být tak ohodnocen, aby byl ochoten stále dělat to, proč ve státní správě je.