Student Vasyl o pomoci na frontě a strachu o blízké: Na Ukrajinu vozí auta i sanitku!
Student původem z ukrajinské Zakarpatské oblasti Vasyl Kapustej dováží potřebné zásoby vojákům přímo na frontu, sbírku, kterou založil spolu s nadačním fondem Znesnáze21, plánuje organizovat až do konce války. Ozbrojený konflikt Ruska a Ukrajiny skončí do dvou let, prohlásil v pořadu Epicentrum. Po cestě k přední linii se setkal s několika život ohrožujícími riziky. „Je to válka, situace se tam mění ze dne na den.“
„Sbírka bude pokračovat určitě dále,“ ujistil v pořadu Kapustej, který spolu s kolegy dováží nahromaděné zásoby, jídlo i techniku vojákům ze 128. zakarpatské brigády. Dobrovolník věří ve vítězství Ukrajiny, kdy ale válka skončí, přesně odhadnout neumí. „Ty odhady jsou různé, já osobně si myslím, že tak za rok, dva,“ konstatoval.
Kapustej se svým týmem v zimních měsících vozil na okupované území především teplé oblečení, jídlo a léky, dovážené zásoby se ale s každými několika týdny mění. „Teď už se víc specializujeme na konkrétní techniku, drony, auta,“ vyjmenoval. Vojákům na frontu dosud dobrovolníci přivezli několik vozidel SUV i 20letou sanitku odkoupenou od Fakultní nemocnice Bulovka.
Příslušníci brigády Kapustému pravidelně zasílají seznam věcí k dodání. „Na seznamu byly například i detektory kovů, protože ta oblast je hodně zaminovaná,“ uvedl. „Aby to bylo co nejefektivnější, tak dostáváme přímo od velitele jednotky seznam, a tam je napsáno, co přesně potřebují.“ Velitel si v minulých dnech kvůli rostoucím teplotám vyžádal i ledničku a mrazák.
Přes kontrolní body jen se svolením
Kapustej se svými kolegy začal pomáhat hned na začátku války, nejprve ale odváželi uprchlíky do Česka a později vozili základní potřeby na hranice s Ukrajinou. „Sousedi z celého Žižkova nám začali vozit do garáže jídlo, oblečení a tak dál a my jsme tuhle materiální sbírku začali vozit pravidelně na hranice uprchlíkům. To bylo první dva tři týdny,“ vzpomínal. Jakmile se ale zásoby začaly na hranicích hromadit, tým se rozhodl navázat kontakt přímo se zakarpatskou brigádou.
„Hodně lidí se bojí jet až na frontu, uprchlíkům na hranicích dokáže pomoct v podstatě kdokoli,“ odůvodnil. „Poprvé to byl nezvyk, báli jsme se. Bylo tam spoustu překážek, ale když už jsme se s velitelem seznámili, tak on nás dokáže protáhnout přes všechny ty checkpointy. Přes ten poslední se dostanete jenom s výslovným povolením velitele, bez povolení nemůžete projet dál. Ten poslední úsek je vyloženě pod ochranou ukrajinské armády, takže tam se není čeho bát.“ Trasa na frontu je plánována jen několik hodin předem a vždy zohledňuje aktuální vojenskou situaci.
Rodina a přátelé v první linii
Dobrovolníci se během cest setkali s několika riziky. „Například jsme jeli na frontu ten poslední úsek a z ničeho nic vyjel tank na silnici, na takovou větší vzdálenost ještě není vidět, čí to je tank. Obě strany používají téměř totožnou techniku. To byl nervy drásající okamžik, v případě, že by to byl ruský tank, tak bychom měli velké problémy,“ řekl v pořadu. „Obdobná situace se nám stala se stíhačkou, když jsme opravovali kolo dodávky. Dvacet metrů nad námi proletěla stíhačka a naštěstí taky byla ukrajinská.“
Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.
Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.
„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne.
Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.
V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.
O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.
V brigádě bojují Kapustého známí a příbuzní. „Máme o ně strach, ale naštěstí jsme s nimi v pravidelném kontaktu, takže víme, kde jsou, co dělají, a objektivně víme, jaké riziko jim v tu chvíli hrozí. Člověk, když ví, na čem je, tak přeci jen je trochu klidnější, než kdybychom vůbec nevěděli, kde jsou a co dělají,“ pokračoval. „Místy jsou tam horší chvilky, ale zase potom jsou dny klidnější. Je to válka, situace se tam mění ze dne na den.“
