Expert pro Blesk o konci ruské ropy v EU: Má to háček! A Putina to tlačí dávat slevy
Ceny energií letí vzhůru a pohled na jejich vyúčtování vyráží dech nejen Čechům. Rusko minulý týden odstřihlo Polsko a Bulharsko od zemního plynu. Evropská komise navrhuje do konce roku zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Burza se zmítá v panice, ale jsou to domácnosti a firmy, které se staly rukojmími celé situace. Jak Česko obstojí v energetické krizi? Jak by nás zasáhl zákaz ruské ropy? Do Epicentra Blesku vyrazil minoritní akcionář skupiny ČEZ Michal Šnobr.
V EU se řeší zákaz dovozu ruské ropy, jenže má to háček. .„Evropská komise to navrhuje, nyní to musí schválit všechny členské státy a víme, že především Slovensko a Maďarsko s tím mají velký problém a žádají výjimku z tohoto zákazu, protože tam opravdu technicky není moc cest, jak do těchto zemí dopravit ropu jinak, než právě z Ruska. Zatím bych nedělal velké závěry,“ uvedl Šnobr.
„Opustit ruskou ropu je podstatně menší problém a půjde to jednodušeji - i pro ČR - než je tomu u plynu. Je to o něco složitější, než u ruského černého uhlí, ale je to výrazně jednodušší než opustit ruský plyn,“ upozorňuje Šnobr. Nedá se podle něj čekat, že by tento krok vyhnal cenu ropy do extrémních úrovní a nečeká ani bezprostřední reakci na maloobchodním trhu.
Měl by tento krok dopad na Putina? „Určitě to Rusko zabolí, protože Rusko tu ropu, kterou nedodá do EU, musí udat někde jinde po světě. A pokud ji má udat někde jinde, musí poskytnout poměrně velké slevy z tržních cen. Využívá toho především Indie a tlačí na Rusko, aby byly slevy veliké,“ vysvětlil expert a připomněl, že významná část příjmu Ruska je právě z prodeje těchto komodit - plynu, ropy, černého uhlí.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
V dlouhodobějším horizontu by to tak Rusové hodně pocítili a to ještě zásadněji, pokud by do Evropy neproudil plyn. „Bohužel tam jsme se dostali do stavu, že si to nemůžeme dovolit.“
Ceny těchto komodit během konfliktu na Ukrajině vzrostly. Vydělává Rusko válkou?
„Konkrétně na plynu vydělává velmi. Co se týče ropy, Rusko musí poskytovat velké slevy, aby svou ropu, která nesměřuje a nebude směřovat do Evropy, ale i do jiných zemí - původních významných odběratelů - musí dávat s výraznou slevou a tam ten efekt není takový. Výrazný efekt je u plynu. Ještě před rokem na jaře 2021 tržní cena plynu byla 18 euro za mega watt hodinu, aktuálně se pohybuje kolem 90 aý 100 euro za mega watt hodinu. Aktuálně Rusko právě na prodeji této komodity vydělává obrovské peníze. Dá se zjednodušeně říci, že pokud se Rusku podaří udržet ty ceny plynu tak vysoké, jako jsou nyní - a především u jejich hlavního zákazníka, což je Evropa - řekněme třeba po dobu 3 let, tak získá tolik peněz, kolik nezískalo ani za 10 let nazpět právě od evropských zákazníků,“ podotkl Šnobr.
„Rusové to moc dobře věděli, jak je Evropa na plynu závislá. Je to jedna z hlavních klíčových her, která se týká konfliktu na Ukrajině,“ dodal Šnobr.
