Proč Britové přijali tak málo ukrajinských uprchlíků? Velvyslanec Archer v Blesku zmínil důvody
Velká Británie stála pevně za Ukrajinou, ještě než vůbec začala ruská invaze. Dodávky zbraní, sankce na Rusko, asistence tajných služeb či prokurátorů… V jednom naopak za dalšími evropskými zeměmi zaostává: Přijala relativně málo uprchlíků. Proč, to vysvětlil britský velvyslanec v Česku Nick Archer v pořadu Epicentrum.
K minulému týdnu Británie přijala jen 12 tisíc uprchlíků, dalším udělila víza, avšak zatím nepřišli, například čekají na víza pro své rodinné příslušníky. Přitom se brzy ozvalo na sto tisíc britských rodin a organizací, že se chtějí svých ukrajinských známých či příbuzných ujmout.
„Jednak jsme daleko vzdálenější než vy, tak nám možná poněkud déle trvalo pochopit, co přijímání uprchlíků znamená v praxi,“ uznává velvyslanec Archer.
Ale přidává i konkrétnější zdůvodnění: „Zrovna přijímáme Číňany z Hongkongu, pozvali jsme všechny – desetitisíce lidí tam mají zvláštní druh britského pasu.“ Londýn se takto ujímá obyvatel své někdejší kolonie, kterou roku 1997 vrátil Číně. Součástí toho byla dohoda, že Peking v Hongkongu zachová občanské svobody, v posledních letech je však silně ukrajuje. Británie proto nabídla, že se ujme všech, kterým tato situace nevyhovuje.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Jak před týdnem uvedlo ministerstvo vnitra, tuto cestu už využilo 97 tisíc lidí. „Yuwing provozoval jednu z nejlepších biofarem v Hongkongu. Vše musel opustit, aby začal nový život ve Spojeném království,“ dalo ministerstvo příklad na Twitteru.
„A samozřejmě se stále snažíme vstřebat uprchlíky z Afghánistánu poté, co Kábul ovládl Tálibán. Na byrokracii to je nápor. Ale dobré zprávy jsou, že máme desetitisíce ochotných rodin a že to už byrokracie dohání. Ministryně vnitra se už omluvila, v rámci restartu těchto úsilí. V důsledku už teď ukrajinští uprchlíci do rodin přicházejí,“ dodal Archer.
