„Zesměšnění hlavy státu.“ Analytik Havlíček o Zemanových veletočích i skartacích na Hradě
Zatímco Ukrajina dál čelí invazi ruských vojsk a zabíjení civilistů, na Pražský hrad padlo další podezření z podivných skartací tajných zpráv. Ty měly obsahovat také informace zpravodajců právě o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou. Samotný prezident Miloš Zeman přitom ve spojitosti s ruskými válečnými zločiny v posledních týdnech výrazně otočil v hodnocení Vladimira Putina. Podle slov analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky nelze brát jeho slova zcela vážně a aktuální kauza je toho pouze důkazem.
„Mám spíš pochybnosti. Nevidím, že by se prezident republiky odstřihl od svého poradce Martina Nejedlého, nevidím, že by došlo k nějaké zásadní redukci nad rámec nějakého rétorického vyjádření,“ hodnotí vývoj prezidentova propojení s Vladimirem Putinem Havlíček.
„Myslím, že je na to příliš pozdě a je to jen snaha zachránit si tvář,“ říká o Zemanovi jeho obratu v názoru na politiku Vladimira Putina. „Nelze se plést v Putinovi tak dlouho, po všech těch věcech, které se děly od roku 2014. Už před vypuknutím této války zemřelo 11 tisíc Ukrajinců,“ dodává.
Aktuální kauza spojená s likvidováním tajných zpráv podle analytika svědčí o tom, že Hrad pokračuje ve velice netransparentní klientelistické politice. „Nedává to smysl a hlavu státu to zesměšňuje,“ přidává.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Zobrazit celý online
Vtáhli nás do toho bez vůle občanů. je to hra našich rádoby "politiků", ktečí si hrají na vlastní pěst, nepochopím jak může český lid podporovat válku tím, že bez své vůle daruje zbraně k zabíjení, kdo o tom rozhodl?