„Zesměšnění hlavy státu.“ Analytik Havlíček o Zemanových veletočích i skartacích na Hradě
Zatímco Ukrajina dál čelí invazi ruských vojsk a zabíjení civilistů, na Pražský hrad padlo další podezření z podivných skartací tajných zpráv. Ty měly obsahovat také informace zpravodajců právě o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou. Samotný prezident Miloš Zeman přitom ve spojitosti s ruskými válečnými zločiny v posledních týdnech výrazně otočil v hodnocení Vladimira Putina. Podle slov analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky nelze brát jeho slova zcela vážně a aktuální kauza je toho pouze důkazem.
„Mám spíš pochybnosti. Nevidím, že by se prezident republiky odstřihl od svého poradce Martina Nejedlého, nevidím, že by došlo k nějaké zásadní redukci nad rámec nějakého rétorického vyjádření,“ hodnotí vývoj prezidentova propojení s Vladimirem Putinem Havlíček.
„Myslím, že je na to příliš pozdě a je to jen snaha zachránit si tvář,“ říká o Zemanovi jeho obratu v názoru na politiku Vladimira Putina. „Nelze se plést v Putinovi tak dlouho, po všech těch věcech, které se děly od roku 2014. Už před vypuknutím této války zemřelo 11 tisíc Ukrajinců,“ dodává.
Aktuální kauza spojená s likvidováním tajných zpráv podle analytika svědčí o tom, že Hrad pokračuje ve velice netransparentní klientelistické politice. „Nedává to smysl a hlavu státu to zesměšňuje,“ přidává.
Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.
"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.
Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Zobrazit celý online
Vtáhli nás do toho bez vůle občanů. je to hra našich rádoby "politiků", ktečí si hrají na vlastní pěst, nepochopím jak může český lid podporovat válku tím, že bez své vůle daruje zbraně k zabíjení, kdo o tom rozhodl?