Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.
Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.
„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku.
Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.