Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.
Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.
Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.
Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.
„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.