Uprchlíci z Ukrajiny čelí i obchodu s lidmi! Někteří už začali využívat neštěstí, říká expert
Premiér Petr Fiala (ODS) včera v Poslanecké sněmovně mluvil o zhruba dvaceti tisících ukrajinských běženců v Česku. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům ale zdůrazňuje, že určit přesně tohle číslo v tuto chvíli nejde. Věří, že jsme schopni přijmout až tři sta tisíc z nich a dodává, že Česká republika tyto lidi potřebuje. Většina z nich ale doufá, že se brzy vrátí domů.
„Ze Lvova máme informace, že dosud je na Ukrajině dva miliony vnitřně přesídlených osob - tedy jsou mimo své domovy. Největší přísun lidí je do Polska a pak k nám, protože míří primárně tam, kde mají komunity, a v Česku dosud žilo dvě stě tisíc Ukrajinců. Ta nová čísla ale nejsou vůbec konkrétní, protože nemají vízovou povinnost, dojeli vyčerpaní a teprve se registrovat budou,“ vysvětluje šéf organizace.
Přiznává, že je velmi mile překvapený jak solidaritou ze strany českých politiků, tak občanů: „Například pán z Brna vzal auto a přijel až k hranicím. Odvezl rodinu do Lanškrouna, nic za to nechtěl. Je to neuvěřitelná solidarita, kterou bych po třiadvaceti letech práce v tomto oboru a po spoustě výhružných dopisů vůči naší organizaci nečekal.“ Rozdíl v přístupu k běžencům ze Sýrie byl podle něj především ve strachu z neznámého.
„Ukrajinská komunita je tu velká, takže i kapacita absorpční by tomu měla odpovídat. Navíc demografický vývoj u nás je hrozivý. My prostě potřebujeme statisíce Ukrajinců přijímat, ať už tam konflikt je, nebo není. Nedovedu si třeba představit, jak se s obchodem Ukrajinců do války vypořádá české stavebnictví,“ vysvětluje, proč nepřistupovat k uprchlíkovi jako k někomu, kdo je na obtíž.
Jedním dechem nicméně dodává, že z úst Ukrajinců zaznívá naděje, že tu nebudou na dlouho: „Ale pokud konflikt nekončí, tak vidíme i na tom syrském příkladu, že je návrat mnohem těžší. Při zamrzlém konfliktu se pak nevrací nikdo.“ Bohužel už se začínají i v této krizi objevovat na hranicích případy obchodu s lidmi: „Někteří se už snaží toho neštěstí využívat a berou si od běženců za pomoc nepřiměřené částky.“
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Radeji autor clanku neuvadi jmeno toho experta. Majitel te ziskove organizace OPU si na dovozu migrantu udelal zivnost, a situace mu tech nahrava k dalsimu vydelku, plus extra dotacim od statu. Bohuzel, pan Rozumek je lidsky odpad, a uz si jiste spocital, kolik vydela na statisicich skutecne nebohych uprchlicich...