Demografka Dzúrová o pandemii v Česku: Hasíme požár, když už hoří naplno. Co ještě pomůže?

„Současná vlna je z hlediska potvrzených nákaz velmi podobná jako loňský rok, s tím, že je posunuta asi o dvacet dní směrem k Vánocům,“ uvedla hned v úvodu Epicentra přední česká demografka Dagmar Dzúrová. Hlavní rozdíl vnímá zejména v možnostech prevence a míře dopadů pandemie.

Problémem je podle jejích slov nepřipravenost naší společnosti na setkání s koronavirem a to v rámci poměrně malé proočkovanosti a to nejen rizikových skupin obyvatel, ale i nedostatečného testování: „Jestliže neivestujeme do prevence a neuděláme všecko pro to, abychom zachytili ty pozitivní případy včas, tak pak řešíme jen ty důsledky. Hasíme požár, když ale už hoří naplno. A stojí nás to daleko víc prostředků a ty dopady jsou daleko dramatičtější.“

Koronavirus ONLINE: 724 případů za úterý v Česku. V nemocnicích je 549 lidí

Neochotu některých Čechů se očkovat si vysvětluje zejména nedůvěrou v politické elity a velmi rozvinutou desinformační scénou. Aktuální data přitom hovoří jasně: „Z dostupných údajů se již potvrzuje až přes sedmkrát vyšší riziko hospitalizace pro neočkované než očkované.“ Podle Dzúrové některé modely předpovídají, že by se nárůst případů mohl začít zpomalovat za dva týdny, ale i kdyby tomu tak skutečně bylo, tak pro nemocnice se nápor bude zvyšovat ještě minimálně další dva týdny poté.

I když sama přiznala, že za současných podmínek jsou jakékoliv odhady budoucího vývoje spíše podobné věštění z křišťálové koule, tak předpokládá, že by epidemie letos neměla dosáhnout na rekordní denní přírůstek nových případů, který je momentálně ze začátku ledna, kdy bylo 17 777 nově nakažených za jeden den.

„Lze však předpokládat, že celé zimní období bude ještě náročné. Když se podíváme na minulý rok, tak jsme měli další vlnu v lednu a březnu a je to ve stejném období, kdy každý rok máme nejvyšší míru úmrtnosti a je hodně respiračních onemocnění, takže bohužel lze ještě očekávat, že to bude ještě velmi náročné,“ popsala pravděpodobný vývoj epidemie v Česku.

Druhá vlna testování 8. listopadu ve školách odhalila 3424 pozitivních případů. Zahrnovala přitom jen třetinu českých žáků. Právě plošné testování při nižší incidenci, tedy tak, jak je to v ostatních státech západní Evropy a doporučeních mezinárodních zdravotnických organizací, zapříčiňuje skepsi a frustraci se současným přístupem státu k řízení pandemie.

Opakování matka moudrosti a selhání vlády

Od představitelů skupiny MeSES již dlouhodobě marně přichází požadavek na plošné testování ve školách. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila to, že plošné testy školáků proběhnou 22. a 29. listopadu. Tím se ale zřejmě vyčerpají stávající zásoby antigenních testů.

„Nepřicházíme s něčím novým, pořád opakujeme to samé, ale to se  nedodržuje… ani ve školách, netestuje se tam a pak je tam tak velká virová nálož. Důležité je zavést ty levné preventivní nástroje pro potlačení pandemie,“ upozornila Dzúrová s tím, že dodržováním preventivních opatření, jako je testování, trasování, ochrana dýchacích cest a očkování, bychom se mohli vyvarovat scénářům premiéra v demisi Andreje Babiše, který uvedl tři varianty možného postupu. Tím jsou rakouský model, tedy lockdown pro neočkované, bavorský model, kdy neočkovaní nemají omezený volný pohyb, ale nemohou například do divadel a restaurací, a nebo O-PCR-N model, tj. konec uznávání antigenních testů, kdy by se pak mělo uznávat jen očkování, prodělaná nemoc nebo PCR testy.

Ani jeden z těchto modelů nevnímá Dzúrová jako ideální pro naši zemi. „My to vidíme jako selhání vlády, pokud by se musel provést lockdown anebo uzavření škol. Ale to odkládání řešení a posouvání toho problému, to postupně k tomu vede. Ale to je to, co je špatně a k čemu by docházet nemělo,“ uvedla v Epicentru.

Dramatičtějsí statistiky 

S covidem u nás podle informací ministerstva zdravotnictví dosud zemřelo 31 636 osob. Na začátku tohoto roku byl meziroční nárůst nadúmrtnosti v hodnotě 15 % tím největším nárůstem za posledních sto let. Na kompletní analýzu roku 2021 si ještě musíme počkat, z dostupných dat je však patrné, že se situace zhoršila.

„Do 38. týdne jsme na tom byli nastejno s předchozím rokem a teď už bude navýšení. Každopádně víme, že tento rok bude ještě mnohem dramatičtější z hlediska počtu vykázaných úmrtí s covidem než ten rok předcházející,“ popsala smutnou statistiku s tím, že letošní data ještě jasněji ukazují na to, že nárůst nadúmrtnosti přímo souvisí s šířením nemoci covid-19. Minulý rok došlo také k největšímu poklesu naděje dožití od druhé světové války, u mužů klesla o rok a u žen o 0,7 roku a i tento rekord se nám letos podle Dagmar Dzúrové bohužel podaří překonat.

Demografka Dagmar Dzúrová v Epicentru 16.11. 2021 | Blesk:Karel Kopáč