Zdražování, úspory v ohrožení, zhoršené vztahy a rozevřené nůžky. Ekonom o účtu za pandemii
Česko se začíná zotavovat z dopadů pandemie covidu. Účet za opatření v boji proti koronaviru však přesahuje astronomických 350 miliard korun. Podle ekonoma Vladimíra Pikory Češi nejvíce zaplatí za některé potraviny, alkohol, cigarety, stavebniny, pohonné hmoty a elektřinu. Benzín a nafta jsou v Česku nejdražší za poslední čtyři roky. Současně narostla státní byrokracie, aniž by stát fungoval efektivněji a lidem výrazněji ubylo razítek.
Z údajů Ministerstva financi vyplývá, že na na boj s pandemií covid-19 šlo od loňského března do konce letošního května 357 miliard korun. Stát se rekordně zadlužil. Celkový účet za pandemii lze však podle ekonoma Pikory vyčíslit jen těžko.
„Ekonomicky bylo tou největší cenou, že se naše ekonomika rekordně zadlužila, takovýto deficit, jako jsme měli loni a jaký budeme mít letos. je historicky nejvyšší. Pak bylo cela řada dalších položek, které se zásadně zhoršily a mezi ně patří rozhodně mezilidské vztahy. Vidíme jak rapidně přibylo rozvodů a dalších společenských tlaků,“ řekl v pořadu Epicentrum ekonom Vladimír Pikora. Dodal, že negativní dopady na psychiku se projevily i ve spotřebitelském sentimentu.
Pikora zmínil, že kvůli zavřené ekonomice neměli lidé kde utrácet a nahromadily úspory, které by nyní mohly spustit inflaci: „Během krize ve společnosti velmi narostly úspory, ale ukázalo se, že lidé je neměli kde utratit. To s sebou nyní nese to riziko, že řada domácností má teď úspory, které teď skončí v ekonomice a vytlačí nám inflaci. To je to, čeho se teď všichni bojíme.“
Problém nemalé části lidí a rozevírající se nůžky
Podle Pikory s sebou pandemie přinesla něco, co je velmi společensky negativní a to je rozevírání sociálních nůžek.
„Pozorujeme, že lidé, kteří třeba pracovali v gastronomii, tak ti mají ohromný problém. Naopak, kdo neměl problémy jsou státní zaměstnanci a těm úspory vyskočily. Když se díváme na ty oblasti, které byly nejvíce postiženy, tak je to maloobchod, restaurace, cestovní ruch a potom automobilky,“ řekl Pikora s tím, že automobilky se potýkají s přerušeným logistickým řetězcem, jako bylo např. uvěznění kontejnerové lodi v Suezském průplavu a s ním spojený nedostatek čipů.
Kdo na inflaci nejvíce doplatí?
Nejvíce na inflaci podle Pikory doplatí ti, kteří mají fixní příjem. „Ti, kteří jsou schopní přenést náklady na inflaci do své ceny práce a výrobku, ti na tom budou nejméně biti,“ řekl Pikora. Nejvíce to odnesou kouřící motoristé, protože tam je to podle Pikory nejjednodušší.
Další položkou, která se zdraží, jsou náklady na pořízení nemovitostí. Ceny nemovitostí rostou už několik let. Podle Pikory jsou nadhodnocené, v průměru o 20 procent. Rostou však až enormně. A to i díky stále dražším stavebninám, jejichž zdražování se již stihlo podepsat na cenách nemovitostí. „Nedá se očekávat nějaká dramatická korekce. Investice do nemovitosti nebyla v poledních letech nikdy špatnou. To stejné platí o zlatu,“ podotkl však ekonom.
Problém důchodové reformy
„Problém není v daních ale ve výdajích. Máme rekordní množství státních zaměstnanců, oproti roku 2017 jích máme o několik desítek tisíc více, ale já nevidím, že by stát fungoval lépe,“ zmínil Pikora k otázce daňového systému.
Často se pak skloňuje i nutnost reformy důchodového systému. A udržitelnost současných penzí. Podle Pikory ale všichni od začátku věděli, že žádná důchodová reforma nebude.
„Reforma nepřinese dobré zprávy a lidi to nechtějí slyšet... Peníze z nebe padat nebudou. Co lidi nechtějí slyšet, je to, že se do důchodu bude chodit později a budou nižší než dnes,“ zhodnotil snahu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která stále věří, že do voleb prosadit reformu stihne alespoň jako poslanecký návrh. Dle všeho ale věří marně.
Zkus nám něco poradit sám.