Školy se „vykašlaly“ na Plagu a slovní hodnocení: „150 let známkujeme," říká inspektor

Ministerstvo školství na začátku ledna doporučilo školám vzhledem k netradičním podmínkám distanční výuky použít při pololetím vysvědčení slovní hodnocení. „Nabízí se, aby ta zpětná vazba, kterou jim učitelé poskytují, byla komplexnější...Získávali nejen znalosti, ale také rozvíjeli řadu dovedností, které třeba při tom prezenčním způsobu výuky, pro to není taková příležitost. Například možnost a schopnost si více organizovat své vzdělávání, aby mohli využívat různé formy prezentací svých prací, aby mohli spolupracovat na projektech. To implementovat ze strany učitelů, není úplně jednoduché,“ vysvětlil hlavní inspektor Česka některé zásadní důvody, proč právě v této době má slovní hodnocení svůj přidaný význam.

„Všichni jsme zvyklí na známky, 150 let probíhalo známkování v našich školách, naše babičky, rodiče i my jsme dostávali známky a nejsme zvyklí, že by to hodnocení mělo mít trošku jinou podobu,“ popsal, proč zavést tuto změnu může být velmi komplikované a bude se tedy muset dlouhodobě připravovat.

Ze dne na den to nepůjde

Například prezident Asociace ředitelů základních škol, Michal Černý, který ač je podle svých slov zastáncem slovního hodnocení a  na jejich škole ho používají u žáků prvních a druhých tříd, měl k doporučení ministerstva školství určité výhrady:  „Jestliže se snažíme slovní hodnocení zavést z důvodů této výjimečné situace, pak se dostáváme do určitého paradoxu, protože slovní hodnocení vyžaduje osobní přístup a existenci dostatečných podkladů o žákovi. Ty ale kvůli distanční formě výuky logicky chybí. Dalším problémem je samozřejmě i administrativní složitost, větší pracnost a hlavně nutné odborné dovednosti učitelů, které zkrátka nemohou získat za pár týdnů a vyžadují dlouhodobou přípravu. Obávám se, že takto narychlo zavádět slovní hodnocení může být kontraproduktivní a působit i demotivačně, jak na učitele, tak na rodiny a samotné žáky."

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Stejný pohled na věc sdílí i prezident spolku Pedagogická komora, Radek Sarközi, který mezi řediteli škol provedl anketu. Na otázku, jakou podobu bude mít pololetní vysvědčení na vaší škole, odpověděla naprostá většina, tedy 91% ředitelů škol: „Stejnou.“ Doporučenou variantu vysvědčení ve formě slovního hodnocení podle této ankety nezvolil nikdo.

Výsledky ankety provedené spolkem Pedagogická komora. | CNC/Michal Protivanský

„Já myslím, že nikdo nevnímá to doporučení tak, že ho máme ze dne na den zavést. Je to spíše příležitost začít vnitřně diskutovat, zda to hodnocení známkou nedoplnit o nějaké komplexnější slovní hodnocení,“ vysvětlil ústřední inspektor. Za hlavní výhody považuje lepší motivaci žáků i možnost větší individualizace výuky.

S Babišem se na maturitách neshoduje

K návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) eliminovat didaktické části maturitních zkoušek má poměrně jasný postoj. Rozhodně by je nerušil. „Cílem té společné části maturitní zkoušky je nějaké nepodkročitelné minimum, které každý student musí zvládnout,“ vysvětlil šéf České školní inspekce a upozornil, že právě tuto část školy umí velmi dobře zaštítit.

Plaga změní kvůli pandemii maturity: Zruší didaktické testy, nebo ústní zkoušky?

Jako problematickou vnímá druhou, profilovou část maturity: „V případě odborných škol, tam jsou obory, které distanční výukou nelze nahradit, a tam můžeme čekat mnohem větší potíže při ukončování studia z hlediska nároků na žáky, ale s tím školy počítají, pracují a jsou na to i s těmi žáky připraveni.“

Epidemie koronaviru a s ním spojená opatření mají pro české školství dalekosáhlé následky. Ne všechny jsou však podle inspektora Zatloukala negativní. „Jsou to věci, které možná v některé oblasti přinesly řadu problémů, ale v jiné možná ukázali ten systém jako velmi flexibilní, že není tak zkostnatělý, jak jsme si mysleli,“ řekl na závěr pořadu Epicentrum.