„Češi mají problém s rasismem,“ říká historik. A zmínil Nerudu i Přemyslovce

Autor: Markéta Volfová - 
18. června 2020
06:15

Někdo tomu říká přepisování dějin, historik Národního muzea Michal Stehlík hodnotí ničení soch jako vyrovnávání se s dneškem pomocí včerejška. Tak či tak, je tento jev podle něj přirozený. K historickým osobnostem je ale třeba přistupovat s jejich pozitivními i negativními vlastnostmi. Ty bychom totiž našli i u Karla IV. nebo Jana Nerudy. Přenášení globální historie do Česka příliš nefunguje.

„Tady nemáme dobrou sochu, na kterou by bylo dobré napsat: Byl to rasista. Ale zdaleka to neznamená, že by tady ten problém rasismu nebyl,“ vysvětluje Stehlík s tím, že posprejování sochy Winstona Churchilla v Praze zdaleka nemá ten význam jako v Londýně: „Zatímco Churchill v Londýně je záležitostí kritického vztahu k dějinám bílého muže a rasismu, náš příběh Churchilla je zkrátka o porážce Hitlera, o letcích RAF a o statečnosti. Britský příběh Churchilla je složitější, je koloniální. U nás nerezonuje.“

Video „Češi mají problém s rasismem, ale Churchill tady nerezonuje,“ říká historik o ničení soch - Markéta Volfová, Lukáš Červený

K těmto osobnostem je podle historika třeba přistupovat především kriticky: „Určitě byl důvod, proč je v minulosti vysochali. To ale neznamená, že popřeme, že měli i své negativní vlastnosti. Jde o to, který příběh si vybrala ta generace, která ho vysochala.“ Stehlík upozorňuje mimo jiné i na antisemické články Jana Nerudy nebo dokonce pogromy za Karla IV.: „To bychom ale přenášeli přemýšlení středověkého člověka do dneška. Těžko budeme popotahovat Přemyslovce za obchodování s otroky.“

Velice podobný a zároveň v mnohém odlišný je případ odstraněné sochy maršála Koněva z náměstí v pražské Bubenči. Jak říká Stehlík, rozhodně jde také o jistou kulturní válku, ale především o politikum: „To, co se děje s Koněvem tady, je vyjádření našeho postoje k Rusku, k velmocenské politice a vyjádření k normalizaci - tedy době, která Koněva na náměstí postavila.“

 

 

viIda696 ( 18. června 2020 12:13 )

Od dvou do třiceni jsem žil v centru Brna, konkrétně na Francouzské. To se psal rok 1960-1990. Od malička jsme byly my, bílé děti okrádány a většinou i bity od výrazně starších výrostků, chodících povětšinou ve větších skupinkách. Okrádali nás o peníze, které nám dali rodiče, když nás poslali na nákup, o hračky, míče, hokejky. Rozhazovali nám školní tašky když jsme šli do školy, zatím co oni se poflakovali po městě, plivali po nás.... Když jsem dospíval, zařekl jsem se, že tohle skončí a začal jsem na sobě pracovat. Své první dva cikány jsem skolil, když mi bylo 16. Ostatní tři utekli, když tomu prvnímu vylítly z huby dva klektáky a ten druhý skončil s rozbitou hlavou na podezdívce našeho činžáku. A pak se začaly dít věci. Ještě ten den odpoledne u nás přistálo VB z auta vykráčeli dva příslušníci, cigánská bachyně a jeden z těch grázlů. Bába řvala jak pominutá a ten blb s nateklou držkou fňukal jak malý děcko. Málem mě tenkrát vyhodili z učňáku. Tak takhle jsem zase prožíval mládí s cigány já. A dnes je to stokrát horší. Takhle přesně vzniká rasizmus.

peyotI ( 18. června 2020 11:52 )

Právě bulvár jako třeba blesk má tak co kázat o rasizmu. Další článek o přizabitým záchranářovi už ani nezmiňuje, že pachatelé bylo cigoši, ale ani tak tam pro jistotu není diskuze povolená. Kdyby takhle přizabila cigána skupinka skinů, byly by tady jejich xichty v HD, jména i čísla bot. Byli by tvrdě potrestáni za pokus o vraždu s rasovým podtextem a o jejich odporném činu bychom se zde dočítali ještě měsíc. Postiženému by bylo z našich peněz vyplaceno tučné odškodné a ti tři by ho zabezpečovali do smrti. Tak to je ta naše rasistická povaha.

PPP150W ( 18. června 2020 11:34 )

A něco takového snad v mém příspěvku stojí? Jen plácáte nesmysly. Můj příspěvek je jednoznačně vymezeny jak časově, tak tématicky. Pokud jste tohle nepochopil, nebo nechtěl pochopit je vaše věc, ale v tom případě je zbytečné s vámi vést dialog. Své vygooglené znalosti dějin však můžete dávat na odiv dál, pokud vás to nějakým způsobem uspokojuje.

abil ( 18. června 2020 10:45 )

A co cerny rasismus? Ten je take velice rozsireny, ale tolerovany. A to pak vytaci spiralu, protoze ostatni jsou za sve nazory postihovani, ktezto ti druzi jsou vyzdvihovani jako utlacovana a diskriminovana cast spolecnosti. Ale neni to vubec pravda. Jsme uz nekde uplne jinde nez pred 100 lety a tak moznosti se uplatnit ma kazdy, ruzne neziskovky se muzou pretrhnout, aby pomohlidomnele znevyhodnene skupine, maji podporu a ulevy, na rozdil od ostatnich. Clovek by mel byt hodnoceny podle toho, jaky je, jak se snazi, co dokazal, a potrestany v pripade, ze porusil zakon. A ne podle toho, jakou barvu kuze ma. Zkuste vyjit ven s transparentem White lives matter! Mate o velke problemy postarano. To by bylo kriku kvuli vyvysovani a diskriminaci. Ale s Black lives matter vam lidi tleskaji a pripojuji se k vam. Nebo zkuste svolat Pride parade heterosexualu a jeste rikat, ze jste na sve zamereni hrdi. A to je ta rovnost a spravedlnost?????

Anifa ( 18. června 2020 10:44 )

V šedesátých a sedmdesátých letech jsem bydlela na vesnici s rodiči.Žilo tam pár Romů. Všichni pracovali v místním JZD, děti s námi chodily do školy, na hřiště. Nepamatuji se na žádné projevy rasizmu proti černým ani bílým.Mohly jsme volně chodit večer ven, do lesa, na výlety.Dnes když tam přijedu centrum vesnice vylidněné, kolem bungalovy s bazény, neproniknutelným vysokým plotem jeden jako druhý, zemědělská výroba zlikvidovaná, Romové bez práce, na dávkách.Děti pustit samotné kolem vesnice nemyslitelné

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud