
V Česku družice umíme, říká český astrofyzik. Podílí se na významné vesmírné misi
Vlastní družice Magion, poloprofesionální satelity CubeSat i velké evropské projekty… čeští konstruktéři a vědci se mohou blýsknout řadou úspěchů. Aktuálně také sondou Solar Orbiter, jež minulý týden odstartovala ke Slunci. „Česká účast je masivní, podílíme se na čtyřech z deseti přístrojů,“ řekl v Epicentru astrofyzik Jan Souček z ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Ke Slunci je to skoro závod. Americká sonda Parker Solar Probe odstartovala před rokem a půl, evropský Solar Orbiter až předminulé pondělí. „Je pravda, že američtí vědci už stihli první v podstatě snadné objevy, navíc se dostanou ke Slunci blíže,” přiznává dr. Souček. „Ale Solar Orbiter má více přístrojů, a lepší. Bude Slunce pozorovat i z dálky, ne pouze měřit své bezprostřední okolí. A také nakoukne i na sluneční póly, což ze Země a většiny družic nejde,” řekl odborník.
Hlavním cílem sondy Solar Orbiter je pozorovat sluneční vítr, erupce a výrony koronální hmoty, aby šlo lépe předpovídat tzv. vesmírné počasí. Když dnes vědci zaznamenají sluneční erupci, zvládají varovat den, maximálně dva dopředu, než k Zemi doputuje potenciálně nebezpečný oblak silně nabitého plazmatu.
„Může poškodit telekomunikační družice či kosmonauty dál od ochrany magnetického pole Země, třeba při cestě na Měsíc či Mars. A když je ten jev hodně silný, může způsobit významné problémy v satelitní navigaci, v telekomunikacích… a v dlouhých drátech elektrického vedení se může indukovat proud schopný zapálit trafostanici, pár takových případů už bylo. Extrémní jev by mohl způsobit rozsáhlý blackout, ale asi ne celosvětovou katastrofu,” soudí Souček.