„Plíce“ planety v plamenech: Požáry ovlivňují klima, varuje expert. Zmínil i skleníkové plyny
Deštné pralesy sice vyprodukují velké množství kyslíku, ale většinu z něj samy také spotřebují. Problém ve vypalování nejen amazonského deštného pralesa spočívá podle Lukáše Hrábka z Greenpeace především ve vlivu na změnu klimatu a ztrátě mnoha živočišných a rostlinných druhů. Řekl to v pořadu Blesku Epicentrum. Finance je v Amazonii především potřeba vkládat do monitorování lesů, což v poslední době v Brazílii nefunguje.
Kácení deštných pralesů v Brazílii vzrostlo raketově s nástupem tamního prezidenta Jaira Bolsonara. „Dostal se k moci po vleklé krizi, kdy byla spousta zemědělců otrávená tím, že tam byla obrovská míra organizovaného zločinu. A tehdy byla pro obyvatele nejdůležitějším tématem bezpečnost,“ vysvětluje Hrábek. V tuto chvíli už čelí prezident kritice i v Brazílii. Obyvatele totiž trápí mnoho lokálních problémů, které požár způsobuje, jako například smog.
„V případě, že ty pralesy vykácíme, vypálíme je, bude to mít pro život na této planetě dalekosáhlé důsledky. Už jenom ty dnešní požáry ovlivňují klima. Kouř, který z požárů stoupá, kryje sluneční paprsky a to má dočasně ochlazující vliv, což se mění v okamžiku, kdy si ten popel sedne, a kdy začne působit oxid uhličitý. Ten se dostává do ovzduší a prohlubuje se tak skleníkový jev,“ popisuje Hrábek.
Peníze na pomoc, které nabídli například členové skupiny vyspělých ekonomik G7, by podle něj měly význam, kdyby se investovaly do monitorování deštného pralesa. Zmiňuje také fakt, že Brazílie do letoška dostávala podporu především z norských fondů. Bohužel se ale zjistilo, že ta nenašla uplatnění, jaké by bylo skutečně potřeba.
Brzy se ztratí další živočišný druh. Člověk. No a pak si planeta odpočine a zregeneruje se. Ale nikdo už o tom nebude psát.