Někdy stačí velký nečekaný výdaj, dlouhodobé onemocnění nebo ztráta zaměstnání a rodinný rozpočet narazí na dno. Řada rodin takovou situaci řeší opakovaným půjčováním peněz, které je ale poměrně snadno může uvrhnout do beznadějné dluhové spirály. Šanci probojovat se a začít s čistým štítem přináší rodinám společné oddlužení manželů.
Manželé v dluhové pasti? Pomoci může společné oddlužení. Víme, jak funguje
1.Dluh za 600 tisíc
Své si s dluhy „užili“ také manželé Jitka s Karlem, kteří oba přišli o zaměstnání ve chvíli, kdy čerstvě spláceli úvěr na auto a moderní vybavení domácnosti. Nejdříve problémy řešili dalším úvěrem, to ale jejich situaci pomohlo jen krátkodobě.
Následně přestali být zcela schopni splácet své závazky, a to i přesto, že si oba po čase našli nové zaměstnání. Úroky a sankční poplatky ze všech dosavadních úvěrů se jim totiž nastřádaly do hrozivých částek, stejně tak jako nedoplatky a penále za opožděné každoměsíční výdaje.
Karel zároveň přestal platit i výživné na své dvě děti z předchozího manželství. Když se dluh manželů vyšplhal téměř na 600 000 korun, rozhodli se požádat o společné oddlužení manželů.
2.Kdo se může společně oddlužit?
V Česku se manželé mohou společně oddlužit od roku 2014. Podmínky jsou přitom velmi podobné jako u osobního bankrotu jednotlivce. „Základním předpokladem je, že manželé musí mít závazky nejméně u dvou věřitelů a tyto závazky nedokáží po delší dobu splácet. Dále musí být v průběhu pětiletého oddlužení schopni uhradit věřitelům dohromady alespoň 30 procent z celkové výše dluhu,“ vysvětluje Oldřich Řeháček z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Celková dlužná částka manželů při oddlužení zahrnuje nejen dluhy, které vytvořili společně v době trvání manželství, ale i dluhy, které některý z nich získal dříve, popřípadě které v průběhu manželství nabyl pouze jeden z manželů.
Z pohledu insolvenčního řízení jsou manželé následně vnímáni jako nerozluční společníci, na čemž v jeho průběhu nic nezmění ani případný rozpad manželství. I po rozvodu musí oba manželé až do skončení insolvenčního řízení stále řádně plnit jeho podmínky.
Pokud by jeden z manželů po rozvodu přestal dluh splácet, bude na druhém manželovi, aby ze svých příjmů uhradil alespoň povinných 30 procent dluhu. V opačném případě by oddlužení pro oba bývalé manžele nebylo úspěšné a ani po uplynutí pětileté lhůty by tak nebyly osvobozeni od zbývajících dluhů.
Video 103 tisíc Čechů bankrotuje. Kdo na nich v bídě ještě vydělá?Video se připravuje ...3.Výhody oproti oddlužení jednotlivce
Manželé mají možnost vstoupit do insolvence samostatně, nebo společně. „V případě rodin bývá výhodnější vstup do společného oddlužení manželů, protože individuální oddlužení by od nesplacených dluhů osvobodilo pouze toho z manželů, který by úspěšně prošel celým oddlužovacím procesem. Proti druhému, neoddlužujícímu se manželovi, by pak věřitelé nadále měli možnost zahájit exekuci a vymáhat po něm zbývající část dluhu ve výši až 70 procent,“ upozorňuje Řeháček. Zejména v případě, kdy mají manželé společné dluhy, tedy bývá vhodnější využít společné oddlužení.
Další výhodou společné insolvence je také výše povinně splaceného dluhu. Ta by při individuálním oddlužení manželů činila u každého z nich 30 procent ze společných dluhů, dohromady tedy 60 procent dlužné částky. Ve společné insolvenci jsou ale manželé vnímáni jako jedna osoba a musí tedy splatit 30 procent dluhu dohromady.
Výhodnější je pak pro manžele i poplatek, který musí zaplatit za sepsání insolvenčního návrhu. „Od loňského července platí, že ke zpracování a podání návrhů je oprávněn pouze advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace s potřebnou státní akreditaci,“ vysvětluje Řeháček a dodává: „V případě individuálního oddlužení má sepisovatel návrhu nárok na odměnu ve výši 4 000 korun. U společného oddlužení zaplatí manželé právníkovi dohromady pouze 6 000, nikoli 8 000 korun.“
4.Jak společná insolvence funguje?
Společné oddlužení manželů může stejně jako individuální osobní bankrot proběhnout dvěma způsoby, a to buď formou splátkového kalendáře, nebo formou prodeje majetku, při kterém zpravidla dochází ke zpeněžení předmětů vysoké hodnoty jako auto nebo nemovitost.
Rozhodující slovo o tom, který způsob oddlužení bude zvolen, mají věřitelé. V případě, že by mělo dojít ke zpeněžení obydlí rodiny, může pomoci dostatečné navýšení příjmů, kterého je možné dosáhnout například i pomocí darovacích smluv od příbuzných. Drtivá většina insolvencí je však řešena splátkovým kalendářem.
5.Výhodnější podmínky možná přinese tzv. oddlužovací novela
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává novelu insolvenčního zákona, která by mohla významně změnit podmínky individuálního osobního bankrotu i společného oddlužení manželů.
V případě jejího přijetí by byla odstraněna současná 30procentní hranice povinně uhrazeného dluhu a cesta z dluhové pasti by se tak otevřela i dlužníkům, jejichž příjmy neumožňují takovou část dluhu splatit. „Zároveň by nově bylo chráněno i obydlí dlužníka, pakliže by jeho hodnota výrazně nepřevýšila obvyklé ceny v dané lokalitě,“ dodává Oldřich Řeháček.
6.Výpočet srážek z příjmů manželů
Při oddlužení formou splátkového kalendáře jsou manželům z jejich příjmů strhávány pravidelné měsíční srážky, jejichž výpočet je podobný jako u individuálního oddlužení.
Od součtu čistých příjmů manželů jsou nejprve odečteny základní nezabavitelné částky na každého z nich.
Výše této částky je pro rok 2018 stanovena na 6 225,33 korun, u manželů jde tedy dohromady o 12 450,66 korun.
Dále jsou od příjmů manželů odečítány nezabavitelné částky na vyživované osoby. V tomto případě jde aktuálně o částku 1 556,33 korun na každou vyživovanou osobu. Manželé k sobě vždy mají vzájemnou vyživovací povinnost, což znamená odečet ve výši 3 112,66 korun.
V případě rodiny s dětmi je dále strhávána stejná částka, tedy dohromady 3 112,66 korun, za každé jedno vyživované dítě.
„Pokud manželům po odečtení všech nezabavitelných částek zůstane ze součtu čisté mzdy více než 18 676 korun, veškerý další příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek. Ze zbývající čisté mzdy do 18 676 korun pak manželům náleží vždy jedna třetina. V případě, že manželé nesplácejí žádné přednostní pohledávky, pak jim z této částky zůstanou dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček. Poslední třetina je vždy použita na úhradu nepřednostních pohledávek.
7.Jak to funguje v praxi?
Bezdětní manželé Jitka a Karel mají dohromady čistý příjem 40 000 korun. Po odečtení základních nezabavitelných částek, částek na vzájemnou vyživovací povinnost manželů a dále výživného na Karlovy dvě děti, což dohromady činí 18 676 korun (2 × 6 225,33 + 2 × 1 556,33 + 2 × 1 556,33, zaokrouhleno nahoru), zbývá z jejich příjmu 21 324 korun.
Částka nad 18 676 korun, tedy 2 647, bude celá použita k úhradě splátek. Z částky 18 676 manželům zůstane jedna třetina, po zaokrouhlení 6 226 korun. Druhá třetina ve výši 6 225 korun bude použita na splátky přednostních pohledávek, v tomto případě dluhu na výživném Karlových dvou dětí z předchozího manželství, jinak také například dluhu na daních, pojistném na sociální zabezpečení či dluhu z náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem.
Poslední třetina ve výši 6 225 korun bude použita na splátky nepřednostních pohledávek, především úvěrů. Celkově tak rodině zůstane 24 902 korun. Po uspokojení pohledávky na dlužném výživném pak manželům připadne i druhá třetina z 18 676 a zůstane jim tak celkem 31 127 korun měsíčně.
- Související
Témata:
