Vojtěch už na důchod nešetří, přišel totiž o práci. I další Češi jsou s úsporami na štíru

Pan Vojtěch (55) z Karviné donedávna pracoval jako řidič ve velkém výrobním závodě. Pobíral mzdu lehce nad 20 tisíc korun a každý měsíc si posílal 1000 korun na penzijní připojištění. K tomu mu zaměstnavatel přibližně stejnou částku přidával a dalších pár stovek posílal stát. Na důchod si tak posílal více peněz, než v současné době doporučují ekonomové.

Před třemi měsíci ale dostal v práci výpověď, takže spoření omezil. „Rád bych si spořil i nadále, ale peníze z odstupného jsem odložil na horší časy. Důchod holt musí počkat,“ popsal v rozhovoru pro Blesk.cz své dilema Vojtěch, kterého ke spoření motivoval právě příspěvek zaměstnavatele. Až donedávna si totiž nespořil žádné peníze.

Časová a finanční tíseň padesátníků

Podle zkušeností bank není přístup pana Vojtěcha výjimečný. Většina Čechů si totiž na důchod začíná spořit až po padesátce. Z aktuálního průzkumu ČSOB si nejčastěji na důchod odkládají lidé ve věku 45 ž 55 let, celkem jich je téměř 70 procent.

Almužnu místo důchodu bere 25 tisíc seniorů. Nemají penzi ani 5 000 korun

Přitom právě lidé v tomto věku obvykle nejhůře vycházejí se svými příjmy. „Vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče,“ říká Marie Zemanová z ČSOB s tím, že péče o rodiče rodinný rozpočet často výrazně zatěžuje. „Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i finanční tísni,“ dodává.

Průzkum dále ukazuje, že více než pětina Čechů si nespoří vůbec. Z této skupiny na to více než polovina lidí nemá peníze, 20 procent jich spoření vůbec nezajímá a přibližně desetina nemá důvěru v instituce.

Jiný průzkum agentury NMS ze závěru loňského roku ukázal, že Češi si často spoří jinak, než sami považují za výhodné. Celkem polovina dotázaných by nejraději spořila formou investice do nemovitostí, drtivá většina z nich si to ale nemůže dovolit. Naproti tomu penzijní připojištění považuje za výhodné jen 1 z 10 Čechů, přesto tuto formu spoření využívá nejvíce lidí. Přes 60 procent lidí současně přiznává, že se ve spořících a investičních produktech nevyzná.

Důchody nemusí být důstojné

Ze studie, kterou letos nechala vypracovat vláda, vyplynulo, že současný důchodový systém je do budoucna udržitelný a jeho zásadní reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů spolu se zvýšením důchodových výdajů posílením spoření v takzvaném třetím pilíři. Zároveň ale experti upozorňují, že s výší důchodů za pár desítek let to nebude nijak slavné.

„První průběžný pilíř penzijního systému nezkolabuje. Na důchody bude vždycky. Stát si nemůže dovolit nechat své občany na holičkách. Jiná věc je, jestli důchod bude důstojný,“ prohlásil nedávno Martin Potůček, předseda důchodové komise.

Karel dostal nízký důchod, úředník mu nevěřil práci. Stěžují si stovky seniorů

Ekonom: Aspoň 2000 Kč měsíčně

Riziko nízkých důchodů potvrzují také ekonomové. „Zatímco vyhlídky dnešních padesátníků jsou stále ještě poměrně příznivé, u mladších ročníků je nejistota mnohem větší,“ myslí si ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle něj si dnes mladí Češi spoří nedostatečně a doporučuje, aby si na důchod odkládali přibližně 2000 korun měsíčně. Podle něj by toto mělo důrazněji zaznívat i v rámci finančního vzdělávání ve školách.

Obecně přitom Češi v mezinárodním srovnání spoří málo, za což mohou finanční ztráty v turbulentních 90. letech i nevhodné politické kroky z poslední doby. „Důvěře ve fondové spoření na důchod nepřispívají časté změny systému, jako byla například jen krátká existence druhého pilíře,“ dodává Skořepa s tím, že politici by měli rychle najít shodu na budoucím směřování českých důchodů.

VŠECHNY DÍLY SERIÁLU ČESKÝ DŮCHOD NAJDEZE ZDE