Chat s režisérkou Dovolené v Protektorátu: Jaké to je poslat na soutěžící gestapo?

Dobrý den, máte několik dotazů, tak popořadě - testujeme, jak se rodina popere se situacemi, takže ano, někdy reagují tak, jak by to za války nešlo, ale pak si to uvědomí. A o to jde, oni nemají "hrát", ale vyzkoušet si, jak dnešní člověk přivyklý značné svobodě bude v sobě zpracovávat vědomí totální nesvobody. Je to zajímavá konfrontace tehdejšího a dnešního chování lidí. Nemohou za každou "chybu" skončit v soutěži, protože kolikrát ty reálie neznají, teprve je poznávají, tak by to nebylo fér. Pro nás je důležité to poznání. Informace a faktografii přináší komentářové vyprávění, které uvádí právě ta historická fakta. Ad elektřina - ano, používání svíček a petrolejových lamp neakceptovali hasiči, tím, že nejde o klasické natáčení, ale o život v kulisách té doby, tak by se to bezpečnostně nedalo uhlídat. Za druhé rozhlas v ději je důležitým prvkem rozhlas, který by bez proudu jaksi nefungoval. Děkuji za všechny dotazy, moje hodina je pryč. Dívejte se dál na Dovolenou v protektorátu a držte projetku palce..

Dobrý den, díky.

Dobrý den, ne po válce se mi nestýská, právě proto o ní mluvím, protože tyhle věci se mají připomínat.

Dobrý den, ad děti - tohle jsme právě řešili a vyřešili s psychology, rozhodně jsme si byli vědomi jistého možného nebezpečí, ale podařilo se to ukočírovat.

Dobrý den, nové věci vzbuzují asi vždycky dost emocí. V tomto případě se rozběhla obrovská diskuse a někdo odsuzoval, aniž viděl jediný díl seriálu. Na druhou stranu je dobře, že lidi tohle zajímá a k historickým událostem mají nějaký vztah, nejsou lhostejní. Děj se bude vyvíjet, budu ráda, když se budete dívat.

Dobrý den, na tohle se ptá víc lidí. Proč by mělo někoho urazit, že tu dobu připomínáme projektem, který je nový? A jak říkám, není to reality show, ale nový formát? Dovolená v protektorátu ukazuje všední život lidí, jejich problémy a starosti, jak se museli rozhodnout a že každé rozhodnutí mohlo mít neblahé následky. Mnoho pamětníků mi naopak děkuje, že se ta doba připomene způsobem, který lidi oslovuje emocionálně. Že si líp představí, jaké to tehdy asi bylo.

Dobrý den,psycholog radil při připravě projektu a také při výběru rodiny, pak už se to rozjelo a bylo to jen na rodině.

Bydleli jsme v penzionu kousek od Starých Hamrů a většinu času jsme trávili v domě nebo v režii, která stála na lesní cestě. Rodina se k mému překvapení velmi rychle vžila do "nové" doby, ani přítomnost kameramanů moc nevnímala.

Dobrý den, o rozpočtu nemluvme, určitě to není z hlediska rozpočtu televize nějaká vysoká částka, sponzora našla Česká televize, to už by asi nezvládla...

Chtěla jsem třígenerační rodinu, která bude mít starší děti a nějakého ducha. Myslím, že bude mít zdravé sebevědomí, smysl pro humor, empatii, a hodně energie. Rodinu jsem vybírala s producentkou Lenkou Polákovou a castingovou režisérkou Magdou Zlatuškovou a dalšími členy týmu. Ale věděla jsem hned, že to jsou ti praví, šla z nich velká energie.

Dobrý den, byla to neuvěřitelně krásná, ale také náročná práce. Na tomto projektu pracoval tým téměř 50 lidí, formát nový, mnozí měli velké obavy, aby to fungovalo, bylo to místy tak napínavé, že jsem celé hodiny nemohla odejít z domu, ve dne, v noci, a hlavně se muselo reagovat na rozhodnutí rodiny, které nás občas dost překvapilo..

Dobrý den, ne já nikdy neměla ani trochu zájem točit ve vile..

Ne, nikdo by nechtěl. Žít za války, to je přece strašné.

Vidíte, já vás taky ne! Ve stručnosti jsem scénáristka a režisérka, natočila jsem řadu dokumentárních filmů, mám pár cen z festivalů, jestli chcete, podívejte se na web České televize, tam to mají pěkně vypsané. A co mám ráda? Film.

Dobrý den, už jsem odpovídala na podobný dotaz, prostě jsem ho napsala.

Pořad je inspirován formáty tzv. living history (řekněme živoucí historie), které už řadu let úspěšně produkují velké TV stanice. Začala s tím BBC. Dovolená v protektorátu je ale unikátní tím, že do děje zasahují dobové postavy a vytvářejí určitý příběh, do kterého se naše rodina svým způsobem zapojí. Takže ano, považuji to za nový cross formát, jakési situation drama.

Dobrý den, zaprvé rodina nejsou žádní ochotníci, ale skuteční lidé, nehrají, ale prožívají situace. A proč bych měla zlehčovat dobu tím, že se pokusím ukázat, jak to bylo tehdy těžké i pro obyčejné lidi? Naopak, když se o tomto aspektu války bude mluvit, tak ji poznáme líp a uvědomíme si, co se tehdy stalo. Učebnice dějepisu neobsahují vše..Nezapomeňte také, že přes všechnu tragičnost doby se lidé snažili normálně žít, chodit do kina, byly svatby, fotbalové zápasy, rodily se děti. Je to znevážení? Odpovíte si jistě sama.

Dobrý den, nemohu prozrazovat všechny detaily natáčení, ale mohu říct ,že kameramanů bylo několik a měli jsme i fixní, nikoliv skryté kamery. točilo se 24 hodin denně.

Dobrý den, měli jsme při natáčení na telefonu lékaře, nikomu se nic nestalo, jen jedna kamera to nepřežila ve zdraví.

Já od počátku práce na projektu říkám, že je to nový formát, nikoli reality show. Tento nový formát umožňuje ukázat, co dokument nedokáže - vlastní zkušenost dnešního člověka, v tom je jeho největší přínos, v tom je zajímavý.

Chci ukázat, jak lidé v té době asi mohli uvažovat, jak se potýkali s řekněme běžnými starostmi, jak se snažili přežít v tom hrozném čase. Objeví se tam mnoho situací, které jsou pro nás dnešní lidi k zamyšlení o tom, co je v životě vlastně důležité, jak by se zachovali v mezních situacích. To je smysl projektu, ne ukazovat dojení a praní na valše nebo stupidní hádky v rodině. Navíc je to doba, kterou si opravdu musíme připomínat, lidé rychle zapomínají..

Zdá se, že Dovolená v protektorátu zaujala nejen u nás, ale taky v zahraničí, je to nový formát, a tak působí celkem velké emoce. Ozvala se BBC World Radio Service, Holanďané, německá ARD, americká ABC News a další.

Dobrý den, seriál má 8 dílů, půjdou vždy v úterý a ve čtvrtek ve 20 hodin na ČT1, finále je v sobotu 13.6.

Dobrý den, rodinu a herce oblékali kostýmní výtvarnice a kostymérky, které dobře znají oblečení, jaké se nosilo v jednotlivých dobách. Pomáhal i historik a architekt. Jsou to zkušení profesionálové, myslím, že je poněkud přehnané nazývat je, jak jste napsal.

Dobrý den, rodinné vzpomínky a moje záliba v historii. Prostě mě jednoho dne napadlo, že nejsilnější a nejpřesvědčivější bude, když pošlu do minulosti dnešní skutečnou rodinu, aby si vyzkoušela, jaké to tehdy mohlo být.

Dobrý den všem čtenářům, začnu touto otázkou, je taková úvodní..nápad napsat tento projekt mě napadl na základě vzpomínek mých prarodičů, kteří válku prožili na Vysočině. Babička mi jako malé holce vyprávěla, jak pašovali jídlo z vesnice do města, jak krmila husu bramborovými šiškami, jak strýček Alois, lékař, léčil zraněné odbojáře a tak dál. Zůstalo to ve mně a došlo mi, že je to zcela zapomenutá část druhé světové války a že by si zasloužila připomenout. Snažila jsem se přiblížit protektorátnímu světu, jak je to jen možné a tím, že Dočekalovi-Lustykovi si prožijí určité okamžiky protektorátu na vlastní kůži, tak ukázat divákům, jak zlá a těžká doba to byla.