35 000 případů mrtvice ročně - hrozí i vám? Bojíte se infarktu? Chatujte s kardioložkou

Žádné léky nezabrání mrtvici ani infarktu stoprocentně. Statiny do procesu aterosklerózy zasahují tím, že snižují hladinu cholesterolu, který se v tepenných plátech vychytává a mají i řadu dalších účinků, včetně protizánětlivého, které proces aterosklerózy příznivě ovlivňují.

Opět, bez podrobnějších znalostí celého případu a objektivního vyšetření se nedají dělat závěry. Pokud bolesti na hrudi trvají, raději za Vaší lékařkou zajděte znovu.

Žíly se zpravidla neuzavírají v závislosti na věku. Jejich ucpávání bývá podmíněno jinými faktory a často se projeví otokem a bolestivostí končetiny.

Pravděpodobně se nebude jednat o nic závažného, ale blíže takto na dálku říct nelze. Některé formy arytmií, které se trvalým zvýšením frekvence mohou projevit, se totiž velmi podobají normálnímu sinusovému rytmu a jejich odlišení od tohoto normálního rytmu někdy dokáže jen specialista na poruchy srdečního rytmu. Prodiskutujte Vaše ev. odeslání k takovému specialistovi s Vaším lékařem,

Údajů, které jste mi sdělila, je relativně málo, proto i odpověď je jen obecná. Co se týká doporučení pohybové aktivity, o tom s Vámi jistě lékaři mluvili, záleží na tom, zda byl stenting prováděn kvůli akutnímu infarktu nebo pro neakutní stavy. Co je ale každopádně velmi důležité je užívání léčby, kterou Vám předepsali. Zejména se to týká léků na ředění krve. Počítám, že máte v terapii alespoň dva. Ty je nutné nevysazovat ani na jediný den do doby, než Vám kardiolog řekne, že už je jejich vysazení možné. Je to důležité proto, že i krátké vynechání této léčby (někdy stačí i jen 1-2dny) může vést k tomu, že se krev srazí přímo ve stentu a z toho pak vznikne infarkt, který může mít i fatální následky. Každý z kardiologů se už s takovým nešťastným případem už setkal a je to velmi smutná medicína, protože stačilo jen ty léky nevysazovat...

již zodpovězeno.

Otoky končetin mohou mít, bohužel, řadu příčin. Srdeční selhání, špatná funkce ledvin i cévní nedostatečnost, včetně lymfatických otoků mezi ně patří. Která z těchto příčin (nebo ev.která jiná) je ale v pozadí obtíží u Vás po internetu opravdu říci nelze.

To není možné bez podrobného vyšetření a rozboru obtíží říct. Pokud má takto velké problémy, pak je vhodné navštívit lékaře a podrobně mu věc popsat, na základě toho je možné provést cílená vyšetření, která by měla diagnózu ozřejmit.

Sofistikovaněji se k věci vyjádřit můžeme až uvidíme, co v době obtíží máte na EKG. Nicméně vzhledem k věku předpokládám, že se bude jednat spíše o benigní arytmii, která Vás na zdraví a životě ohrožovat nebude. Jak jsem psala v jiné odpovědi, velmi často je záchyt EKG v době obtíží trochu oříškem, protože arytmie nevznikají, když jste zrovna v ordinaci lékaře a EKG je po ruce. Pokud si nebudete vědět rady, je možné obrátit se i na naši arytmologickou ambulanci v Motole, kde se spolu s Vámi pokusíme EKG v době obtíží zachytit a podle toho doporučit další postup.

Myslím, že tato rodinná historie je pro Vás dostatečným varováním a věřím, že se snažíte svůj životní styp uzpůsobit tak, aby k ničemu podobnému nedošlo i u Vás. Kromě pravidlené sportovní aktivity, dostatečné hydratace a prevence stresu Vám mohu ještě doporučit, aby jste v případě výskytu jakýchkoliv obtíží, které by se podobaly těm u Vašich příbuzných ihned vyhledala lékaře.

Nelze to říct jednoznačně, ale údaj o trnutí koutku je relativně varovný. Nedá se proto vyloučit, že mohlo jít o "poslíčka", kterému se v neurologii říká TIA - tj. krátké symptomy mrtvice, které spontánně odezní do 24hodin. Velmi bych doporučovala navštívit neurologa a věc nebagatelizovat.

S touto otázkou se budete muset obrátit přímo na neurologa.

Jednorazové zvýšení tlaku ještě není hypertenze. Něco jiného je, pokud jste tyto hodnoty měřili opakovaně za klidových podmínek. Pokud ano, pak je jistě na místě v první řadě provést sérii vyšetření, která by měla vyloučit, že v pozadí vysokého tlaku není jiný problém (některá onemocnění např. ledvin nebo žlaz s vnitřní sekrecí se mohou primárně manifestovat právě vyšším tlakem a řešení v takovém případě spočívá v léčbě základního onemocnění, čímž se následně normalizuje i tlak). Jestliže jste tyto hodnoty měřili ve věku 23 let, pak by bylo vhodné toto vyšetření tzv. sekundární arteriální hypertenze zvážit. V závislosti na tom se pak řídí i léčba tlaku.

Při prolapsu mitrální chlopně je tkáň chlopně změněná a v důsledku toho k sobě zpravdila oba cípy chlopně nedobředoléhají. Díky tomu se může část krve vracet zpět do síní (tzn. proti proudu krve), což může určité obtíže dělat. Záleží ale na tom, jak velká tato nedomykavost je. Bušení srdce u lidí s prolapsem mitrální chlopně je také relativně častý nález, co přesně je podkladem bušení je ale potřeba ověřit na EKG. Rozhodně bych Vám doporučila, aby jste si přes Vašeho praktického lékaře zajistil kardiologa, který Vás bude sledovat a podle aktuálního stavu a stupně případné nedomykavosti Vám doporučil event. další řešení.

Zachycení bušení srdce na EKG je někdy běh na dlouhou trať. Pokud jste neměla bušení srdce v době Holterovské EKG monitorace, pak není překvapivé, že se nic nenašlo. Pokud Vaše obtíže trvají minuty až hodiny, pak určitě při jejich opakování navštivte nejbližší zdravotnické zařízení, aby se natočilo EKG v době obtíží. Pokud jsou epizody bušení krátké a nestačila byste tam dojít, pak existují i metody dlouhodobé EKG monitorace, jejichž typ se volí v závislosti na tom, jak často obtíže máte. Váš kardiolog Vám v tomto ohledu poradí nebo Vás odešlě na pracoviště, kde jsou schopni dlouhodobou ambulantní EKG monitoraci realizovat.

Již zodpovězeno pro víno. V případě piva platí obdobné.

Obávám se, že informací k validnímu a dobrému doporučení mám v tuto chvíli příliš málo. Ale obraťte se v této věci na neurologa a event. kardiologa, který tatínka sleduje. Ti mají k dispozici kompletní dokumentaci otce a mohou se k věci zasvěceně vyjádřit.

Pokud tyto obtíže přetrvávají, pak se na lékaře obraťte raději znovu. Bylo by dobré s Vámi podorbně probrat, jaký charakter tyto obtíže mají, kdy a za jakých okolností vznikají a eventuálně Vám provést vyšetření na kole (ergometrie), protože klidové EKG může být normální i u lidí, jejichž bolesti na hrudi jsou skutečně anginou pectoris. Neváhejte lékaře raději znovu vyhledat.

Každá operace má potenciální přínos i rizika. Samozřejmě, že mladší jedinci, bez cukrovky a dalších přidružených chorob mají rizika operace obecně menší. Na druhou stranu, věk 72 let není sám o sobě limitující. Více než na věku kalendářním záleží na věku biologickém. A pokaždé, když někoho indikujeme k operaci srdce, zvažujeme potenciální rizika i profit operace. Takže pokud Vašemu tatínkovi operaci doporučili, jistě to zohledňovali i u něj a doporučení bypassy provést vyřkli na základě zralé úvahy.

Zda víno pomáhá proti mrtvici nebo ne, je spíše otázka pro neurologa. Nicméně podle některých má alkohol v malém množství určitý příznivý efekt na srdce i cévy, hodně ale záleží na množství a individuální citlivosti. 3-4dcl vína by mohly být ještě relativně akceptovatelné u muže, u ženy už by to bylo spíše příliš. Naše doporučení jako kardiologů je zpravidla užívání 1-2dcl denně a nedoporučujeme to vždy. Dlouhodobé užívání alkoholu totiž kromě poškození jater může občas vést i k rozvoji srdečního selhání. Takže obecně doporučujeme raději méně.

Řekla bych, že k závěru by bylo potřeba vědět více informací - např. jk FOA vypadá, jak je velké, zda byly vyloučeny i jiné možnosti TIA a event. které a zda se s naprostou jistotou o TIA jednalo. Samotný zákrok sice není zpravidla složitý, nicméně je vhodné ho provádět tam, kde je indikovaný a indikace vychází z podrobného zhodnocení nálezů u každého konkrétního jedince.

Opět, bez vyšetření u lékaře se nelze vyjárřit konkrétněji. Všechny tyto symptomy nicméně mohou teoreticky souviset "jen" s poruchou statiky páteře, což by byla svým způsobem nejlepší alternativa. Blíže je ale možné se k věci vyjádřit až na základě vyšetření u lékaře.

Ateroskleróza je proces trvalý. Implantace stent(ů) do karotických tepen zajistí, že krev těmito tepnami bude proudit, ale proces, který k jejich zúžování vede, probíhá i nadále. První stadia aterosklerotických plátů lze najít i u 20 letého člověka. Zda a ev.jak nebezpečný je plát, který Vám našli, je potřeba prodiskutovat s lékařem, který vyšetření prováděl, protože jen on vidí jeho strukturu a přesnou lokalizaci.

Obávám se, že jen na základě těchto obtíží Vám nikdo jasnou diagnózu nestanoví. POkud Vás obtíže trápí, je potřeba navštívit lékaře, optimálně v době obtíží.

Správná hydratace je pro organismus velmi důležitá. Pokud je příjem tekutin přes den adekvátní, domnívám se, že by omezení pití na noc nijak zásadně vadit nemělo.

Pokud jde o klidový pulz, pak je mírně vyšší, ale bližší určení, co je jeho povahou je možné až na základě EKG. Proto kontaktujte znovu Vaší lékařku a event. požádejte o vyšetření u kardiologa.

Pokud nemáte některý z příznaků, o kterých jsme mluvili, pak můžete být relativně klidná. Pokud si ale přejete podrobnější vyšetření, je potřeba navštívit Vašeho praktického lékaře.

Pokud máte obtíže tohoto typu, bude nejvhodnější navštívit lékaře, který Vám na základě fyzického vyšetření a event. dalších pomocných metod může říct, zda se skutečně jedná o potenciálně nebezpečný stav nebo ne.

Velmi pravděpodobně ne, spíše se u Vás může vyskytovat některá z poruch srdečního rytmu. Doporučuji Vám vyhledat praktického lékaře a požádat o vyšetření, které by mělo zahrnovat Holter EKG. V závislosti na výsledku je pak možné se domluvit na dalším optimálním postupu.

Samotné vyšetření cév Vám dá představu jen o jejich morfologii v okamžiku vyšetření a obávám se, že by samo o sobě ve většině případů nepřineslo žádné praktické doporučení nebo stanovení individuálního rizika. Daleko důležitější je zameření na dlouhodobou prevenci rizikových faktorů.

Ano, zvýšení tlaku někdy může podobné obtíže vyvolat. Říká se tomu pak hypertenzní encefalopatie a obtíže se často postupně upraví. To, že jste vyhledal lékaře, bylo zcela na místě. Doporučuji Vám prodiskutovat nálezy provedených vyšetření s Vaším lékařem, zda proběhlo vyšetření všech možných příčin, které udané obtíže mohly způsobit. Pokud se skutečně neodhalila jiná příčina, pak Vám doporučuji dávat si pozor na vzestupy tlaku a v případě opakování obtíží ihned vyhledat neurologa.

právě zodpovězeno

Ano, děsivé číslo to skutečně je. Příčin cévních mozkových příhod je celá řada, nicméně dominují ty, které nějakým způsobem souvisí s naším životním stylem. Proto doporučení zní - pravidelně se fyzicky zatěžujte, naučte se zvládat stres, upravte svou životosprávu a váhu a pokud už přeci jen zaregistrujete nějaké obtíže, které by mohly signalizovat mrtvici, vyhledejte co nejdříve lékaře.

Vaše zdravotní historie je složitá a jakékoliv doporučení nebo rada bude vyžadovat podrobnější seznámení se s Vaší dokumentací. Doporučuji Vám obrátit se primárně na neurologa, který Vás sleduje, protože ten by měl mít o věci nejlepší informace a zváží, jaké další kroky jsou potřeba.

Na tuto otázku bohužel nelze odpovědět bez kvalifikovaného zasvěcení do celého případu a okolností. Osobně si ale myslím, že věk rozhodně roli nehrál, protože člověk ve věku 63 let je neurology i kardiology chápán spíše jako mladší a vždy se snažíme poskytnout maximální možnou péči.

Pověra to není a už jsem se s tím v praxi ojediněle setkala. Ani infarkt myokardu, ani mrtvice ale většinou nepřichází jako "blesk z čistého nebe", aniž by člověk neměl další rizikové faktory, většinou dlouhodobě, o kterých už byla řeč a které lze účinně ovlivňovat. Strach je však špatným rádcem a průvodcem, takže pokud dáváte pozor na svou životosprávu a nemáte žádné obtíže typu například bolestí na hrudi nebo v zádech, nejčastěji při fyzické zátěži (ty můžou signalizovat přítomnost zúžení věnčitých tepen), pak můžete být relativně v klidu a neobávat se.

Ano, je to tak. Dnes existuje několik nových léků, které mají srovatelnou účinnost v prevenci mrtvice jako warfarin a zároveň by měly být bezpečnější i co se týká výskytu nežádoucích účinků. Jednou z jejich předností je i to, že nevyžadují pravidelné kontroly krevní srážlivosti jako je tomu u warfarinu. Výměna za některý z těchto nových preperátů je možná, ale ne ve všech případech (např. u pacientů po některých operacích chlopní není možné warfarin těmito novými preparáty nahradit). Obraťte se v této věci primárně na lékaře, který warfarin u Vašeho otce doporučil a který sleduje jeho srážlivost.

Souvisí spolu velmi úzce. Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu v dospělosti (asi u 1% lidí) a její výskyt strmě vzrůstá s věkem. Při této arytmii se určité části srdce (srdeční síně) stahují velmi chaoticky a neefektivně, de facto se jen "chvějí". Krev proto není správně vypuzována do oběhu a může se v srdci začít srážet. Pokud se pak krevní sraženina ze srdce uvolní, je zanesena krevním tokem dál. Bohužel jedněmi z prvních velkých tepen, kam může být krevní sraženina proudem zanesena, jsou tepny zásobující mozek. Sraženina se pak v periferii takové tepny zaklíní a omezí zásobení mozku krví, což vede k rozvoji mozkové mrtvice. Riziko cévní mozkové příhody je vyšší u každého pacienta s fibrilací síní, nicméně pokud jsou k tomu přítomny ještě další rizikové faktory, pak toto riziko strmě stoupá a to nás pak nutí volit agresivnější protisrážlivou léčbu, která by měla mrtvici předcházet. K posouzení rizika mrtvice u pacienta s fibrilací síní existují určité skórovací systémy, které jsou schopné pravděpodobnost mrtvice přesněji odhadnout - každý kardiolog by měl schopen Vám toto riziko konkrétně spočítat.

S touto rodinnou anamnézou je pochopitelné, že se aktivně zajímáte o Vaše osobní riziko vzniku těchto závažných stavů. K dědičnosti je ale jen na základě těchto údajů obtížné se vyjádřit, pro to by bylo potřeba znát podrobnější dokumentaci resp. nálezy Vašich příbuzných. Doporučuji Vám obrátit se na Vašeho praktického lékaře v této věci, který by Vám mohl zprostředkovat následné vyšetření u specialisty.

Vaše úvaha je logická a domnívám se, že i správná. Nicméně určitě vyhledejte Vašeho neurologa, aby Vás aktuálně přešetřil, protože odlišení mezi oběma jednotkami sám neuděláte. Pokud pozorujete obtíže jen několik posledních dní, tím spíše by vyšetření mělo proběhnout raději dříve než později.

Nejsem neurolog, ale pokud uvádíte, že se motání hlavy objevuje konstantně ve vazbě na záklon hlavy, pak bude problém zřejmě spíše jiný než mrtvice. Každopádně Vám ale doporučuji neotálet a navštívit lékaře - zcela jistě by Vás měl nejprve vyšetřit neurolog. Pokud se neurologický podklad problému nezjistí, můžete se následně obrátit na naši kardiologickou a cévní ambulanci, kde bychom pátrali po dalších možných příčinách. Nejpravděpodobnější se mi ale jeví neurologický podklad obtíží.

Je to velmi zajímavý dotaz. Necítím se ale dostatečně způsobilá Vám na něj odpovědět a odkážu Vás proto na chat s Dr.Tomkem z Neurologické kliniky FN Motol.

První "samodiagnostiku" si můžete udělat do určité míry sama: pocity bušení srdce dáváte do souvislosti s náročnějšími nočními akcemi, s pitím alkoholu, cigaretami. Proto bych se zkusila zaměřit na to, zda se obdobné stavy vyskytují i v těch klidnějších dnech bez jejich užívání. Větší množství alkoholu nebo např. užívání některých drog může bušení srdce vyvolávat díky svému mechanismu působení na organismus. U některých lidí mohou být v srdci ale připravené "podmínky" pro vznik některé poruchy srdečního rytmu, ale až nějaký spouštěč, kterým jistě výše uvedené neřesti být mohou, vede k rozvoji bušení srdce. Pokud se budou obtíže vyskytovat jen v době nočních akcí, pak zvažte, jestli Vám stojí za to Váš organismus takto zatěžovat. Pokud se budou potíže vyskytovat i nadále, určitě se ale nebojte oslovit Vašeho praktického lékaře, který může zprostředkovat vyšetření pomocí Holter EKG což je 24 hodinová monitorace srdeční aktivity, kde je poměrně velká šance, že by se mohla příčina obtíží objasnit.

Odpověď najdete u jednoho z předchozích zodpovězených dotazů.

Zkušenost mne učí, že v medicíně je možné téměř všechno. I když je výskyt mrtvice v mladém věku relativně málo pravděpodobný, může se občas vyskytnout. Ptáte se specificky na vazbu mrtvice a stresu. Stres způsobuje celou řadu změn v organismu, včetně změn metabolismu různých látek. Mimo jiné ale rovněž zvyšuje krevní tlak a právě ten by pak mohl v rozvoji mrtvice hrát roli. Prevencí je především naučit se stres zvládnout a aktivně odpočívat, k čemuž si každý z nás musí najít individuální cestu.

Obávám se, že na to tak jednoznačně odpovědět nelze. Nehledě k tomu, že se velmi často jednotlivá rizika u konkrétního člověka vyskytují i v kombinacích. Obecně se ale organismus většinou lépe vyrovnává s přechodnou zátěží některým z těchto faktorů než pokud jim musí čelit dlouhodobě.

Údaje, o kterých píšete v souvislosti s rodinnou anamnézou, by měly být varováním především pro Vás a Vaši životosprávu. Pokud je Váš otec v 60 letech už po 4 infarktech myokardu, měla byste udělat všechno proto, aby jste neskončila podobnou anamnézou také. Jsou jisté rizikové faktory, které ovlivnit nedokážeme jako je např. rodinná zátěž nebo stárnutí. Naštěstí je ale řada dalších, které jsme schopni do značné míry sami ovlivnit jako je pravidelná fyzická aktivita, úprava jídelníčku a váhy, prevence stresu. Zkušenost nás kardiologů je, že jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů aterosklerosy, která se může projevit například jako infarkt myokardu, je kouření. A pokud se infarkt myokardu vyskytne v mladém věku, pak se zdaleka nejčastěji vyskytuje v souvislosti s kouřením. Proto pokud pro sebe chcete něco udělat, přestaňte kouřit. Tím můžete významně ovlivnit své další vyhlídky do budoucna a snížit riziko, že budete muset naši pomoc v budoucnu vyhledat. Co se týká poznámky k hormonální antikoncepci: užívání antikoncepce je u některých žen spojeno s výskytem tzv. trombózy žil, což je ale onemocnění zcela jiné povahy než aterosklerosa a s ní související infarkt myokardu. Geneticky podmíněné poruchy srážlivosti, které jsou u některých žen užívajících antikoncepci v pozadí vzniku žilní trombózy jsou relativně vzácné a proto se screening jejich výskytu neprovádí u každé ženy, která antikoncepci zvažuje.

Příznaky mrtvice velmi závisí na tom, v které oblasti mozku se proces odehrává a mohou být proto u každého odlišné. Poměrně častými vstupními příznaky bývá oslabení hybnosti a čití končetin, pokles ústního koutku a porucha řeči, ale jak jsem uvedla, příznaky mohou být člověk od člověka odlišné. Pokud budete chtít získat podrobnější informace k tématu, je možné se touto cestou v pátek 14.11. kontaktovat přímo s mým kolegou MUDr.Tomkem z Neurologické kliniky, který je specialistou na problematiku cévních mozkových příhod.

Obecně řečeno ano, nicméně možnosti řešení, včetně rehabilitace je potřeba posuzovat individuálně. V tomto ohledu je vhodné konzultovat další postup s neurologem, který se o Vaši babičku stará.

Podle informací MUDr.Tomka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, který je specialistou na problematiku cévních mozkových příhod je ročně v České republice hospitalizováno dokonce přes 46 000 nemocných kvůli mrtvici, takže údaj 35 000 mrtvic ročně je nepřesný.