9°C
„Není to krajské téma,“ tvrdil v pořadu Blesku současný hejtman Miroslav Novák (ČSSD). „My se snažíme vytvářet podmínky pro vznik nových pracovních míst, i pro ty méně kvalifikované,“ popsal Novák současnou práci kraje přičemž hlavní odpovědnost „hází“ na stát. „Tady už není zákon o příživnictví, to znamená, není tady povinnost pracovat,“ zakončil současný hejtman.
„Někteří lidé si přivykli na sociální dávky a nehledají jiné řešení,“ opřel se do tématu Pavel Koruna, který kandiduje za koalici hnutí Úsvit a Blok proti islamizaci. Pak ale otočil: „Je dvanáct tisíc pracovních míst a není možné, aby ten člověk z vyloučené lokality jezdil třicet čtyřicet kilometrů za prací,“ tvrdil Koruna. S tím ovšem nesouhlasil současný hejtman, který upozornil na příspěvky na mobilitu, které lidé v Moravskoslezském kraji dostávají.
Romové v řadách policie?
Až 45 % Romů ve vyloučených lokalitách nedůvěřuje podle průzkumu agentury Augur Consulting policii, většina z nich pak tvrdí, že policisté jsou vůči nim zaujatí. „Já si myslím, že to tak není. Policisté jsou dneska profesionálové a sleduji ten vývoj (v policii, pozn. red.) za posledních 25 let a od méně kvalifikovaných lidí se to přesunulo opravdu někam úplně jinam,“ tvrdí Petr Jančík z koalice Starostů a nezávislých s hnutím Ostravak.
Kvůli lepší spolupráci policie vyčlení specialisty, kteří by se měli sblížit s romskými rodinami, zároveň ale zůstanou v roli strážce pořádku. „Nevím, jestli to sblížení bude někdy fungovat. Nevěřím tomu, že by Romové se chtěli s někým sbližovat. (...) Kontakty policie a Romů, že by měly nějaké vyloženě výsledky, tak já tomu nevěřím,“ řekla v předvolební debatě Blesku Liana Janáčková, která kandiduje za Nezávislé a v minulosti proslula ostrými výroky právě na adresu Romů. V souvislosti s vyloučenými lokalitami zmínila Janáčková i inkluzi, která je podle ní špatně nastavená. Tvrdí, že inkluze způsobí odliv slušných žáků ze škol.
Podívejte se na celý záznam debaty z Moravskoslezského kraje:
Debata Blesku z Ostravska: O problémových Romech a OKD Blesk.cz
K tomu se přiklání i Josef Babka z KSČM: „Ta inkluze, která je zavedená, ta tomu bezesporu nepřispěje a naopak zhorší podmínky v našich školách,“ tvrdí Babka. „Bylo by dobré, aby mezi policisty byli i Romové nebo příslušníci jiných rasových menšin. Ale bohužel, buď nemají zdravotní stav, nebo nemají vzdělání,“ řekl Babka v předvolební debatě. „Pamatuju si z hlediska celoživotního na jednoho romského policistu, který skončil stejně ve vězení,“ doplnil komunista.
Pomůže bourání domů v ghettech?
Ministerstvo pro místní rozvoj posílá do Moravskoslezského kraje miliony na demolici budov v sociálně vyloučených lokalitách. Jak moc to ale pomůže? „Tam, kde jsou nevyhovující kapacity a budovy ve špatném stavu a žijou tam lidé, tak tam žít nemají. Pak je na místě, aby tato čtvrť byla zbourána,“ myslí si kandidát lidovců Lukáš Curylo. Problém vyloučených lokalit ale vidí jinde. „Děti v životě neviděly svoje rodiče pracovat, v životě neviděly smysl vzdělání a rodiče je nutí ve čtrnácti nebo patnácti chodit do práce, protože z toho mají nějaký prospěch,“ přiblížil situaci Curylo, který pracuje jako šéf Charity ČR. Romové podle něj musejí mít mezi sebou úspěšné jedince, díky tomu by se mohli začít taky snažit žít lépe.
Romům stát platí uklízečky, oni shánějí hypotéky
Podle občanského demokrata Jakuba Unucky si Romové žijí lépe než pracující lidé. „Jestli půjdete na ubytovnu, tak oni mají uklízečky. Stát jim platí úklid, stát jim platí praní, přeci není normální, aby to takto fungovalo,“ vysvětlil svůj postoj Unucka. A co vidí jako řešení? Vyšší mzdy - aby se Romům vyplatilo chodit do práce.
„My ty lidi musíme dostat do práce a tam si myslím, že kraj může iniciovat změnu zákonů o sociálních dávkách. To samozřejmě je v jeho kompetenci,“ tvrdí Ivo Vondrák z hnutí ANO. „Mám informace, dnes už podruhé ověřené, že chodí lidé žádat o půjčky, a dokonce i hypotéky na základě toho, že mají sociální dávky,“ upozornil Vondrák, podle kterého jsou sociální dávky až příliš štědré.
Podívejte se do zákulisí debaty:
