10. prosinec 2019
Svátek slaví Julie, zítra Dana

Vysoká zaměstnanost, úložiště i rozestavěné dálnice: Co pálí kraje před volbami?

/
  • Vysoká zaměstnanost, úložiště i rozestavěné dálnice: Co pálí kraje před volbami?
    21. srpna 2016 ● 18:23

    Některé kraje trápí doprava, zdravotnictví či nedostatek, popř. přebytek pracovních míst, jiné zase politická reprezentace. Podívejte se na přehled hlavních témat jednotlivých regionů. Blesk.cz je začne postupně rozplétat v úterý, kdy v Karlových Varech proběhne první díl volebního speciálu.  

  • 1.

    Moravskoslezský kraj

     

    Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík
    Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík
    Autor: Foto Blesk - Karel Janeček

    Nezaměstnanost a OKD. To jsou slova, která v posledních letech znějí v Moravskoslezském kraji nejčastěji a v následujících letech dál nejčastěji znít budou. Přestože se firmy v kraji po hospodářské krizi vzchopily, zaměstnávaly více lidí a nezaměstnanost byla nižší než před třemi lety, kolaps černouhelné těžební firmy, která je největším soukromým zaměstnavatelem v kraji, vyvolává obavy z budoucnosti.

     

    Podniky v kraji v letošním prvním čtvrtletí zaměstnávaly přes 423 000 lidí, o 20 000 více než před třemi lety. Zatímco na konci června 2013 bylo nezaměstnaných 82 556 a jejich podíl činil 9,5 procenta, v polovině letošního roku to bylo 64 359 a 7,6 procenta. To se ale může rychle změnit. OKD se chystá k postupnému útlumu a s tím bude souviset pozvolné propouštění.

     

    V dolech pracuje zhruba 12 000 lidí, kteří podle předběžných plánů zavírání šachet přijdou o práci postupně, nejpozději ale do roku 2024. Zaměstnání navíc ztratí další tisíce lidí v navazujících profesích. OKD je od června v úpadku, minulý týden věřitelé rozhodli o tom, že firma dostane šanci na reorganizaci, to ale útlum a propouštění jen oddálí a rozprostře do delšího časového období. Konkurz a okamžité zavření dolů by však pro kraj, který má stále druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, znamenalo sociální katastrofu.

     

    Další problém by podle ocelářů z ArcelorMittalu Ostrava, Třineckých železáren a Vítkovice Steel přineslo, pokud by Čína získala status tržní ekonomiky. Dovoz dotovaného čínského zboží do Evropy by podle nich mohl české ocelářství zcela zlikvidovat. Svou ocelárnu v Ostravě loni zavřela společnost Vítkovice Steel, která se potýkala mimo jiné s nízkou poptávkou a vypršela jí platnost integrovaného povolení.

     

    Kraj se dlouhodobě snaží lákat investory a vytvářet nová místa, která by hornictví nahradila. Ve Slezsku a na severní Moravě roste zejména automobilový průmysl. Jednu z nejúspěšnějších investic v kraji i celém Česku přinesla jihokorejská automobilka Hyundai, která začala v Nošovicích na Frýdecko-Místecku vyrábět na konci roku 2008 a nyní zaměstnává zhruba 3400 lidí. Asi 7000 lidí pak pracuje u jejích subdodavatelů.

     

    Další strategickou investicí je nová továrna na světlomety společnosti Hyundai Mobis v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku. Ta má začít vyrábět počátkem roku 2017 a pracovat by v ní mělo přes 900 lidí. Také u této investice by měly vzniknout stovky pozic v subdodavatelských firmách. Zvedla se také kopřivnická automobilka Tatra, kterou na pokraji krachu koupili noví majitelé.

     

    Propuštění havíři by mohli najít práci i v dalších firmách z autoprůmyslu. Pavel Juříček z Moravskoslezského automobilového klastru už dříve řekl, že má kompletně připraven rekvalifikační program a vytipována místa, která by mohla absorbovat prvních 1000 horníků. Otázkou ale je, nakolik by se propuštěným horníkům chtělo dojíždět a zda by jim tuto práci dovolilo podlomené zdraví.

     

    Až 2000 míst by mělo vzniknout v průmyslové zóně Nad Barborou. Areál po bývalém dole v Karviné však zdaleka není připravený a v době propouštění z OKD tam nová místa ještě určitě nebudou.

     

    V kraji se ale rozvíjejí další investice: do Karviné například přijde polský výrobce dřevěných komponentů do zahrad Martyna, švédský producent zdravotnických setů Mölnlycke Health Care staví novou továrnu v Havířově. V Národním počítačovém centru IT4Innovations v Ostravě začal loni fungovat superpočítač Salomon, který se stal 40. nejvýkonnějším počítačem na světě, a kraj se snaží profilovat jako centrum informačních technologií. I přes desítky tisíc lidí evidovaných na úřadu práce však mnohé firmy, nejen počítačové, ale z různých oborů, shánějí zaměstnance jen těžko a musejí se ohlížet i do ciziny.

     

    Co Moravskoslezský kraj stálé trápí, je špatné ovzduší a staré ekologické zátěže. Přes různá opatření kraj stále patří k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším v zemi i v Evropě. Dosud nevyřešeným ekologickým zátěžím vévodí ropné laguny po chemičce Ostramo v Ostravě, jejichž likvidace se řeší už více než 20 let. Už z nich bylo vytěženo na 200 000 tun kalů, jenže se ukázalo, že tam jsou další desítky tisíc tun odpadu, s nimiž se nepočítalo. Výběrové řízení na jejich odstranění vyhrála společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která ale nedávno oznámila, že kvůli nutnosti nového posouzení vlivu na životní prostředí se likvidace lagun zřejmě opět posune.

     

  • 2.

    Královéhradecký kraj

     

    Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové.
    Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové.
    Autor: Google maps

    Hlavní brzdou rychlejšího rozvoje Královéhradeckého kraje zůstává chybějící dálnice z Hradce Králové na Jaroměř a dál k polským hranicím. Handicapem je i stav silnic nižších tříd, jejichž opravy jsou zatím závislé na dotacích z EU a od státu. Kraj naopak nemá výraznější problémy s nezaměstnaností, která je nyní druhá nejnižší v Česku. Zaměstnanost v kraji významně podporují miliardové investice automobilky Škoda Auto do rozvoje závodu v Kvasinách na Rychnovsku.

     

    Stavba dálnice D11 od Prahy skončila v roce 2006 těsně před Hradcem Králové. V roce 2014 stavbaři začali budovat zatím poslední tříkilometrový úsek z Osiček do Hradce, hotový má být v srpnu 2017. Termíny další výstavby D11 do Jaroměře stát stále posouvá. Nyní se mluví o přelomu let 2017 a 2018, ještě loni v srpnu Ředitelství silnic a dálnic předpokládalo, že by se mohlo začít stavět na konci letošního roku.

     

    Páteřní komunikace D11 by měla být podle hejtmana Lubomíra France (ČSSD) jednou z priorit budování dálniční sítě v Česku. „Jak nás v minulosti trápila zastavená dostavba směrem do Hradce Králové, nyní nám vadí nečinnost na dalších úsecích směrem do Polska. Intenzita dopravy začíná být neúnosná, ať už se to týká Trutnova nebo Náchoda. Ve chvíli, kdy bude dokončena dálnice v Polsku na české hranice, naše komunikace takový nápor nemusejí unést,“ řekl hejtman ČTK. Dálnice by se podle něj proto měla stavět i od polských hranic. Kraj je podle hejtmana připraven s řešením problémů pomoci. Připomněl loňskou iniciativu, kdy se kraji spolu s městem Hradec Králové podařilo zabránit blokování výstavby dálnice obcí Stěžery.

     

    Podle lídra krajské opoziční KDU-ČSL Vladimíra Dernera je vedle D11 problémem i chybějící rychlostní silnice z Liberce přes Hradec Králové do Olomouce. „Termíny se v tomto státě zásadně nedodržují, to je největší problém,“ řekl Derner. Stav krajských silnic se díky penězům z EU zlepšil, ale výsledky moc uspokojivé nejsou, dodal. „I za peníze z EU se na silnicích dělá běžná údržba. Je minimum investic, které by zlepšovaly parametry silnic,“ řekl Derner.

     

    Problémem kraje je podle něj i zdravotnictví, kterému chybějí pracovníci. „Kraji se nedaří zahájit stavbu nemocnice Náchod. Je to frustrující, zdravotníci z kraje utíkají,“ řekl Derner. Lidé podle něj chybí i v průmyslu, školská koncepce kraje podporující průmyslové obory je podle Dernera slabá a nejasná.

     

    Otazníkem do budoucna je podle hejtmana i financování oprav krajských silnic druhé a třetí třídy. „Tyto komunikace jsme od státu převzali ve velmi špatném stavu s vnitřním dluhem asi devět miliard korun. Není v silách kraje opravit všechny komunikace za vlastní prostředky,“ uvedl hejtman. Loni a letos přidělená dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury by se měla podle hejtmana stát systémovou státní podporou, se kterou by kraje mohly počítat i do budoucna.

     

    Aktuálním problémem kraje v dopravě je zajištění dotované linkové autobusové dopravy od 1. ledna 2017. Kontrakty s dopravci vyprší ke konci letošního roku a šestimiliardový tendr na výběr nových dopravců antimonopolní úřad kraji zrušil. Kraj se proto chystá zadat dopravu současným dopravcům prostřednictvím takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění, a to do doby, než vybere dopravce řádnou soutěží. Opozice takový postup kritizuje. „Dopravci nebudou mít motivaci snížit cenu. Tím se likviduje konkurenční prostředí,“ uvedl Derner.

     

    Investoři by do kraje měli mířit hlavně díky rozvoji průmyslových zón v oblastech Rychnova a Vrchlabí, tedy do regionů, kde jsou závody Škody Auto. Kraj nyní rozšiřuje průmyslovou zónu Solnice - Kvasiny na Rychnovsku, díky které může vzniknout až 400 pracovních míst. Do rozvoje silnic, veřejné infrastruktury a vlastní zóny má jít v Kvasinách veřejná investice až tři miliardy korun. Největší firemní investici v kraji realizuje Škoda Auto právě v Kvasinách. Do rozšíření výroby tam hodlá dát přes sedm miliard korun a vytvořit až 2000 míst. V budoucích plánech má automobilka celkové investice do závodu až 13 miliard korun.

     

    Díky Škodě Auto je na Rychnovsku nezaměstnanost na úrovni dvou procent, což je nejnižší hodnota v ČR. Celý kraj měl na konci července nezaměstnanost 3,9 procenta, po Plzeňském kraji to byla spolu s Prahou druhá nejnižší hodnota v zemi.

     

    V ukazateli průměrné mzdy se hradecký kraj pohybuje na průměrném sedmém místě. Letos v prvním čtvrtletí lidé v kraji v průměru brali 24 623 korun a za celostátním průměrem tak mzdy zaostávaly o 1857 korun. Mzdovou úroveň v hradeckém kraji významně zvyšují závody Škody Auto, kde je průměrná hrubá mzda v dělnických profesích kolem 36 000 korun.

     

    Loni kraj zažil významné zvýšení počtu ubytovaných turistů, které přitahují hlavně Krkonoše. V hotelech a penzionech v kraji se loni ubytovalo 1,12 milionu hostů, což bylo meziročně o pětinu více a znamenalo to čtvrtou nejvyšší návštěvnost v ČR. Přes milion turistů se v kraji předtím naposledy ubytoval v letech 2001 a 2002.

     

    V kraji v uplynulých čtyřech letech pokračovaly ekologické investice do výstaveb a rekonstrukcí kanalizací a čistíren odpadních vod. Hodnoty jednotlivých staveb šly do desítek milionů korun. Moderní čističky odpadních vod získaly například Týniště nad Orlicí, Kopidlno, Nová Paka, napojení na čistírnu získaly Předměřice nad Labem či čtvrť Trutnova Volanov. Největší investicí do čištění vod byla v září 2013 dokončená akce Čistá Metuje. Náchodské vodárny při ní investovaly téměř čtvrt miliardy korun.

  • 3.

    Středočeský kraj

    Letecký pohled na Pražský okruh
    Letecký pohled na Pražský okruh
    Autor: Blesk - David Malík

    Středočeskému kraji chybí klíčové dopravní stavby, zpoždění má zahájení výstavby dálnice D3 na jih Čech a výstavba silnice 511, takzvané Běchovické spojky. Ta má propojit dálnici D1 s hradeckou dálnicí D11 a mladoboleslavskou dálnicí D10. Hejtman Miloš Petera (ČSSD) o urychlení dostavby nedávno požádal dopisem ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Stát před několika týdny vyřadil dostavbu úseku 511 ze seznamu staveb, jejichž příprava posudku vlivu na životní prostředí (EIA) by měl být řešen ve zrychleném řízení. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými krajskými volbami.

     

    Podle lídra středočeské krajské kandidátky ODS Martina Kupky by kraj v případě klíčových komunikací, především zbývající části Pražského okruhu, dálnici D3 a také další části D6, měl zvýšil tlak na vládu a pomoci s koordinací dalších přípravných prací. „Nejaktuálnější je teď vrátit stavbu Pražského okruhu mezi D1 a D11 mezi prioritní stavby. Co nejdříve je nutné zajistit nový posudek EIA,“ uvedl Kupka.

     

    Také opravy silnic II. a III. tříd, které jsou ve vlastnictví kraje a řada z nich je ve špatném stavu, není podle hejtmana bez pomoci státu či Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) hejtmanství schopné uskutečnit. „Přesto ale musím říct, že za poslední čtyři roky šlo do oprav přes osm miliard korun,“ sdělil ČTK hejtman.

     

    V dalších letech budou mezi nejdůležitější dopravní stavby patřit opravy mostů a udržení průjezdu důležitých silnic, které slouží jako náhradní komunikace v případech uzavírky silnic I. tříd a dálnic. V plánu je v nejbližší době vybudování několika obchvatů: Čelákovic, Staré Boleslavi a jižního obchvatu Berouna.

     

    Hejtmanství připravuje například vybudování přeložky II/101 u Brandýsa nad Labem, rekonstrukci silnice II/126 vedoucí mezi Trhovým Štěpánovem a Kutnou Horou, propojení dálnice D1 se silnicí I/2 přes Opatovický potok, připojení silnice II/229 Rakovník na D6 a další.

     

    Loni činil vklad investorů ve středních Čechách více než osm miliard korun, což byla mezi kraji druhá největší částka. Nejvyšší investicí zprostředkovanou agenturou CzechInvest v roce 2015 do regionu bylo testovací centrum strojírenské společnosti Solar Turbines v obci Žebrák na Berounsku, v roce 2014 byly významnými investicemi rozšíření výroby zamraženého pečiva společnosti La Lorraine v Kladně nebo vybudování distribučního centra společnosti Amazon v Dobrovízi u Prahy.

     

    Podle Kupky je nejdůležitější pomocí pro investory kvalitnější silniční síť, což vyplývá i z debat při přípravách velkých projektů. „Kraj tu má bohužel obrovské dluhy i ve stavu svých vlastních komunikací a mostů. Silnice II. a III. třídy na mnoha místech pořád připomínají tankodrom. Scházejí obchvaty měst a obcí,“ shrnul Kupka.

     

    Podle Petery jsou podmínky pro investory v kraji dobré a kontakt s obcemi funguje. Ty právě často spolupracují například při přípravě projektů obchvatů. „Klademe zároveň velký důraz na to, aby se nezabíral zemědělský půdní fond, ale aby se využívaly tzv. brownfieldy,“ doplnil hejtman.

     

    Kupka vidí jako jednu z důležitých pomocí investorům například vybudování lepšího dopravního napojení kladenské průmyslové zóny, která znovu ožívá. „Jde přitom o nové využití existující průmyslové zóny – proměna tzv. brownfieldu. To je nejlepší možná forma krajské podpory a je škoda, že kraj stále přešlapuje na místě,“ dodal Kupka.

     

    V oblasti ekologie je pro současné vedení kraje prioritou zařízení na energetické využití odpadů, které se buduje v Mělníku. Investorem spalovny s kapacitou až 400 000 tun odpadu ročně je společnost ČEZ. Hotovo by mělo být v roce 2024. Množství spalovaného odpadu by mělo být nižší, Středočeši ročně vyprodukují 450 000 tun odpadu, ale počítá se se stoupající recyklací.

     

    Kraj chce také získat další peníze pro dotace na výměnu kotlů za ty více ekologické. Podle lídra ODS je třeba také řešit nedostatek vody v krajině a účinnou obranu před povodněmi. Cestou je podle Kupky obnova rybníků a budování menších nádrží.

     

    Mezi největší investice do ekologie patřily v uplynulých letech v regionu ty do kanalizací a čistíren odpadních vod, jednalo se o modernizace i budování nových. Celkem za období 2012 až 2016 kraj investoval více než 460 milionů korun, z toho letos téměř 160 milionů korun a ještě se plánuje navýšení této sumy.

     

    Loni přijelo do do Středočeského kraje meziročně o 15 procent více turistů, přibyli ti z tuzemska i ti ze zahraničí. Celkem jich přijelo přes 900 000, což je podle statistik nejvyšší číslo minimálně v posledních 15 letech. Loni ubylo hostů z Ruska a Jižní Koreje, naopak o pětinu vzrostl počet návštěvníků z Německa. Mezi nejnavštěvovanější cíle v regionu patří Kutná Hora, zámek Průhonice nebo hrad Karlštejn na Berounsku. Současné vedení kraje chce například podporovat rekreační využití Labe a Vltavy.

     

    Zatímco průměrná roční míra nezaměstnanosti byla v regionu v roce 2012 po Praze a Plzeňském kraji třetí nejnižší (5,7 procenta), průměrná roční míra v roce 2015 činila taktéž 5,7 procenta, v pořadí krajů už byl ale ten Středočeský na šestém místě. Letos v červenci míra nezaměstnanosti v kraji činila 4,6 procenta.

     

    Průměrná hrubá mzda Středočechů vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o pět procent na 26 235 korun. Polepšili si o 1249 korun měsíčně. Po odečtení inflace činil reálný růst 4,5 procenta. Vyšší průměrné mzdy mají jen Pražané.

     

    Loni meziročně vzrostl v kraji počet dokončených bytů o 15 procent na hodnotu 4872 bytů a bylo to o 10,5 procentního bodu více než v celé ČR. Meziroční nárůst počtu dokončených bytů byl ve Středočeském kraji naposledy v roce 2007.

  • 4.

    Olomoucký kraj

    V kraji chybí už i servírky.
    V kraji chybí už i servírky.
    Autor: Shutterstock

    Největší brzdou hospodářského rozvoje Olomouckého kraje už není pouze špatná dopravní dostupnost zejména horských okresů Jeseník a Šumperk, ale v posledních letech také stále větší nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými krajskými volbami. Hejtmanství uvádí, že se snaží pomocí finančních motivací upravit nabídku středoškolských oborů, aby firmám zajistilo příliv nových zaměstnanců.

     

    Nezaměstnanost v kraji za poslední čtyři roky výrazně klesla, takže firmy si nyní mohou vybírat z mnohem menšího počtu uchazečů o zaměstnání. Zatímco v závěru roku 2012 bylo v regionu evidováno 40.342 nezaměstnaných, tak do konce roku 2015 jejich počet klesl na 31.058. Prosincová hodnota nezaměstnanosti byla loni nejnižší od roku 2008. Nezaměstnanost v Olomouckém kraji klesá i letos.

     

    Předseda představenstva krajské hospodářské komory Bořivoj Minář ČTK řekl, že podnikatelé v Olomouckém kraji se už potýkají nejen s nedostatkem pracovníků do továren, ale mají problém sehnat i kuchaře či servírky. Podle generálního ředitele společnosti Meopta - optika Vítězslava Moťky je nezaměstnanost v regionu velmi nízká. „Dochází k tomu, že firmy, přestože vyrábějí různé výrobky, si začínají v této oblasti (poptávce po zaměstnancích) konkurovat,“ uvedl.

     

    Průměrná mzda v kraji sice v letech 2012 až 2015 vzrostla z 22.487 na 23.483 korun, ale přesto patří k nejnižším v zemi, což má negativní vliv na ochotu lidí, zvyšovat si kvalifikaci či dojíždět za prací. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků podle Moťky limituje růst firem. „My bychom mohli mít ještě víc zakázek, ale právě narážíme na to, že odborníky už nemáme,“ řekl Moťka. Meopta - optika, která zaměstnává 2500 lidí, proto zavedla stipendijní programy, pomocí kterých se snaží přilákat studenty.

     

    Střední školy v regionu kvůli požadavkům firem postupně rozšiřují nabídku studijních oborů. Olomoucký kraj letos perspektivní učební obory podpoří částkou 7,3 milionu. O dotace požádalo 30 středních škol. „Počet učebních oborů, ve kterých jsou žákům poskytována technická stipendia, hejtmanství průběžně upravuje podle požadavků trhu práce v Olomouckém kraji. Mezi podporované učňovské obory patří elektrikáři, klempíři, nástrojáři, truhláři, ale například i pekaři a řezníci,“ uvedla mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová.

     

    Dopravní infrastruktura v kraji se v posledních letech zlepšuje, stále však platí, že dopravní dostupnost Šumperska a hlavně Jesenicka má k ideálu ještě daleko. Situaci výrazně zlepší oprava silnice přes Červenohorské sedlo, která spojuje Jesenicko se Šumperskem. Náročná rekonstrukce skončí příští rok na jaře.

     

    Podle Mináře si podnikatelé v některých částech kraje stále stěžují na složitou dopravní dostupnost, která je způsobena především špatnou koordinací oprav silniční a železniční sítě. „Podnikatelům tak rostou náklady na dopravu a skladování,“ upozornil.

     

    Olomoucký kraj se v posledních letech těší většímu zájmu turistů z tuzemska i zahraničí. Do modernizace infrastruktury cestovního ruchu bylo například v Jeseníkách s pomocí evropských dotací investováno více než 1,5 miliardy korun. V horském regionu díky investicím vznikly nové ubytovací kapacity, turistické atrakce a lyžařské areály. Podle odborníků Jeseníky milionové investice do modernizace turistické infrastrukturu nutně potřebovaly, protože provozovatelé tamních rekreačních středisek po roce 1989 dlouhá léta s jejich rekonstrukcí otáleli.

  • 5.

    Jihomoravský kraj

    Sucho trápí celé Česko.
    Sucho trápí celé Česko.
    Autor: Blesk / David Malík

    Chybějící zásady územního rozvoje, s tím související zdržení dopravních staveb, ale také sucho nebo nižší zájem studentů o řemeslnické obory patří k největším problémům Jihomoravského kraje. ČTK zjišťovala situaci v závěru funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými volbami od zástupců kraje, opozice i analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary. Podle něj chybějící zásady omezují růstový potenciál. Hejtmanství chce dokument schválit do voleb. Chystá i projekty v boji proti suchu nebo ke zvýšení zájmu o učňovské školství.

     

    Podle Šimary se kraj nemůže bez zásad územního rozvoje posunout vpřed. „Dokud nebude tento klíčový dokument schválen, nemůže se začít s výstavbou nové infrastruktury, která městu Brnu i celému kraji chybí jako sůl,“ uvedl. Kraj zásady zatím jako jediný nemá, protože je na návrh skupiny obcí a jednotlivců v roce 2012 zrušil Nejvyšší správní soud pro nedostatečné posouzení vlivu na životní prostředí.

     

    Nepodařilo se přesvědčit naše odpůrce z řad ekologických aktivistů, že nemělo smysl zásady shazovat. Museli jsme připravit nové a schválíme je ještě do krajských voleb. V tomto cítím určitý časový deficit a uděláme všechno proto, aby nové zásady uspěly při případných dalších soudních přezkumech, a neblokoval se tak další rozvoj především dopravní sítě,“ uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD). Potřeba je vybudovat dálnici D52 na Vídeň a silnici R43 z Brna na sever, ale také obchvaty Mikulova, Znojma nebo Břeclavi.

     

    Podle opozičního zastupitele Jana Vituly (TOP 09) je však problém, že současná podoba dokumentu neřeší Brno. „Je tam jen červená plocha, takže i kdyby se to schválilo, nic se nevyřeší. Lepší by bylo ještě třeba rok počkat a zásady dopracovat i s Brnem, než je narychlo schválit před volbami s vidinou pozdějšího dopracování, a riskovat, že je zase shodí soud,“ řekl. Hašek ČTK sdělil, že je pro co nejrychlejší vydání zásad a následnou aktualizaci v návaznosti na řešení Brna a brněnské aglomerace.

     

    Sám hejtman považuje za problém kraje sucho. Jižní Morava patří k oblastem nejvíce postiženým suchem, což se projevilo například menší úrodou různých plodin. „Financujeme vznik generelu, který přinese návrhy konkrétních opatření, a na ně budeme postupně vypisovat granty a dotace. Jsou to například projekty na rybníky a malé poldry,“ dodal Hašek.

     

    Kraj eviduje také nižší zájem studentů o učňovské školství a řemeslnické obory. Z toho plyne nedostatek řemeslníků. „Je malá motivace studentů vyniknout v řemesle a u rodičů to má nízkou atraktivitu. Některé děti by přitom se svým prospěchem neměly studovat gymnázia, ale učební obory. Může za to ale nízká informovanost o tom, kolik si například budoucí obráběč kovů může vydělat,“ řekl ČTK hejtmanův náměstek Roman Celý (KDU-ČSL). Podle něj kraj pracuje na zatraktivnění řemeslnických a technických oborů. „Teorii v dílnách je nutné propojit více s praxí v konkrétních firmách. Proto vytváříme speciální centra pro různé obory, kde mají ostatní školy možnost využívat špičkové vybavení,“ dodal.

     

    Vitula spatřuje další problém ve stavu krajských silnic. Podle něj kraj rozdá zbytečně moc peněz na dotacích v jiných oblastech, které by se mohly použít na silnice. „Část dotací má své opodstatnění. Hejtmanovi například někteří nadávají za dotace hasičům, ale podle mě je to potřeba, aby byli připravení. Ušetřit by se ale dala část peněz mířící třeba do rozvoje venkova. Obce mají na opravy chodníků své zdroje, a takto uspořené peníze by mohly jít do opravy silnic,“ dodal.

     

    Hašek má opačný názor. „Velká města zvládnou řadu věcí financovat sama, ale malé obce s rozpočty do deseti milionů by je bez pomoci kraje neměly šanci zvládnout,“ řekl ČTK. Podle něj se v posledních dvou letech dalo do oprav silnic nižších tříd historicky nejvíce peněz, a to jak z kraje, tak z vlády i Evropské unie. Jižní Morava má kolem 4000 kilometrů silnic. Jak už dříve ČTK řekl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar, za peníze se zvládne opravit pouze část silnic a nadále zůstávají úseky, které by opravu potřebovaly.

     

    Na druhé straně na jihu Moravy v posledním volebním období výrazně klesla nezaměstnanost stejně jako ve většině krajů republiky. Počet nezaměstnaných mohl být ještě nižší, avšak do kraje nakonec nezamířily dvě velké avizované investice v podobě skladu internetového prodejce Amazon a servisního střediska výrobce mobilů HTC. Podíl nezaměstnaných výrazně klesl i letos, pohybuje se kolem šesti procent.

     

    „Hlavní příčinou poklesu je stejně jako jinde v republice opětovný růst ekonomické aktivity. Z tohoto pohledu se v kraji nedělo nic unikátního,“ uvedl analytik Šimara. „Rozdíl oproti celorepublikovému průměru lze ale vidět na vývoji průměrných mezd. Ty se v Jihomoravském kraji navýšily od roku 2013 o 12,1 procenta oproti průměrnému růstu o 10,1 procenta, a to díky navýšení počtu vysoce kvalifikovaných pracovníků pobírajících nadprůměrně vysoké mzdy. Zejména se to týká IT odvětví,“ dodal.

  • 6.

    Karlovarský kraj

    Slavné Karlovy Vary
    Slavné Karlovy Vary
    Autor: Iva Dvořáková, Czechtourism

    Karlovarský kraj zažil v uplynulých čtyřech letech oživení, a to hlavně díky investicím do průmyslových zón. Lázeňství a cestovních ruch, který tvoří významnou část ekonomiky kraje, ale zasáhl před dvěma lety propad počtu klientů z rusky mluvících zemí, z něhož se hotely jen pomalu zotavují. Celkový rozvoj v kraji nebyl ale rovnoměrný.

     

    Výrazné investice a s nimi spojený pokles nezaměstnanosti mířily hlavně na Chebsko, v menší míře díky ostrovské průmyslové zóně i na Karlovarsko. Sokolovsko s nejvyšší nezaměstnaností zaostává. Situaci na Sokolovsku tak zlepšuje největší zaměstnavatel v okrese i v kraji Sokolovská uhelná, která i přes pozvolný útlum drží vysokou zaměstnanost i nadprůměrné mzdy.

     

    Oživení je cítit. Firmy stále více hledají nové zaměstnance. Daří se i cestovnímu ruchu. I když tam je třeba rozlišit lázeňství a běžnou turistiku. Lázeňství se pořád vzpamatovává z poklesu ruských klientů. Ale některé lázeňské hotely si pochvalují, že jezdí více českých hostů,“ řekla ČTK opoziční krajská zastupitelka a bývalá náměstkyně hejtmana Eva Valjentová (KSČM).

     

    Na ekonomický rozvoj nemá podle ní krajská samospráva přímý vliv. „Může ale být platformou pro spolupráci firem, škol a samospráv,“ dodala.

     

    S novými závody, které vznikly a stále vznikají v průmyslových zónách, se zvyšuje nabídka volných míst. Na Chebsku už nabídka naráží na nedostatek lidí. „V důsledku to začíná mít pozitivní efekt v tom, že firmy musí nabízet vyšší mzdy než jen minimální,“ řekl ČTK starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD).

     

    Ačkoli má kraj výhodnou polohu, když hraničí s Bavorskem i Saskem, stále je jedním z posledních krajů, které nejsou napojeny na českou dálniční síť. Do dopravní infrastruktury tak v posledních letech investoval hlavně kraj, který financoval alespoň obchvaty měst nebo modernizaci silnic do horských rekreačních oblastí.

     

    Peníze ale tekly i do ekologických staveb, zejména vodohospodářských. Stamiliony korun šly na modernizaci čistíren odpadních vod na Chebsku, do nových technologií investovali vodohospodáři i na Karlovarsku.

     

    Cestovní ruch a turistika se sice v uplynulých letech rozvíjely, a to i díky masivním investicím do horských areálů. Ale velkou ránu lázeňství, které je hlavním lákadlem Karlovarského kraje, dala krize na Ukrajině a pokles hodnoty rublu.

     

    Pokles počtu ruských klientů se daří postupně doplňovat klienty z jiných zemí. Jenže ti délkou pobytu a útratami bohaté ruské hosty nenahradili. Ačkoli tak do kraje míří více turistů než před čtyřmi lety, tráví zde kratší dobu.

  • 7.

    Liberecký kraj

    Největším problémem Libereckého kraje už není vysoká nezaměstnanost jako před čtyřmi lety. Hospodářský rozvoj teď brzdí nedostatek kvalifikovaných řemeslníků.
    Největším problémem Libereckého kraje už není vysoká nezaměstnanost jako před čtyřmi lety. Hospodářský rozvoj teď brzdí nedostatek kvalifikovaných řemeslníků.
    Autor: ČTK

    Největším problémem Libereckého kraje už není vysoká nezaměstnanost, jako před čtyřmi lety. Hospodářský rozvoj teď brzdí nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými krajskými volbami. „Pracovníci chybí výrobcům autodílů, ale i ve sklářském a bižuterním průmyslu, který je v kraji tradičním oborem. Citelný je nedostatek foukačů skla a zejména pasířů, což je typická profese nezbytná pro výrobu kovové bižuterie,“ řekl ČTK předseda svazu Výrobců skla a bižuterie Pavel Kopáček.

     

    Některé obory na středních školách pomohl zachránit stipendijní program, který pro řemeslné obory zřídil Liberecký kraj před šesti lety. „Třeba obor sklář - výrobce a zušlechťovatel skla před šesti lety studovalo pět žáků, letos jich díky podpoře bylo 25,“ řekl ČTK vedoucí krajského odboru školství Leoš Křeček. Kraj dnes podporuje 15 oborů na devíti školách. Mezi úspěšné obory lze podle Křečka zařadit obory jako elektrikář, nástrojař nebo strojní mechanik.

     

    Na stipendia v zemědělských oborech přispívá zemědělsko-potravinářská firma ZOD Brniště. Do programu se chystá zapojit i výrobce křišťálového skla Preciosa nebo společnost Silnice LK, která má na starosti údržbu krajských silnic. Řada firem má také vlastní stipendijní programy.

     

    V Libereckém kraji bylo ještě na konci roku 2012 bez práce 24.185 lidí a nezaměstnanost byla na 7,4 procenta. Na konci letošního července už úřady evidovaly jen 16.835 uchazečů o práci a nezaměstnanost klesla na 5,5 procenta. Nabídka práce v regionu roste, lidí je ale málo, řada firem proto zaměstnává lidi z Polska, Slovenska i dalších zemí prostřednictvím agentur a kvalifikované pracovníky si navzájem přetahují. Průměrná mzda v kraji stoupla za poslední čtyři roky o více než osm procent na 24.685 korun. Za celostátním průměrem ale stále o 1780 korun zaostává. V průmyslových podnicích v kraji však dosáhly loni mzdy v průměru 29.100 Kč, více platily jen podniky v Praze a středních Čechách.

     

    Dlouhodobým problémem v kraji je dopravní infrastruktura. Polovina krajských silnic druhých a třetích tříd je v nevyhovujícím či havarijním stavu, ve výborném či dobrém stavu je 38 procent cest. Za posledních deset let zamířilo přitom v kraji do silnic 8,2 miliardy korun, z toho tři miliardy z evropských a státních fondů. Hlavně v posledních letech byla ale velká část prostředků použita na obnovy silnic zničených bleskovou povodní v roce 2010. Teprve loni se podařilo všechny opravy dokončit. Problémy jsou ale i na hlavních tazích, stále například chybí obchvat České Lípy, který by dopravu odvedl mimo zastavěná území. Lepší spojení potřebuje i Frýdlantský výběžek, který je od zbytku kraje odříznut horami.

     

    Slabinou Libereckého kraje je železnice, i když na modernizace tratí v posledních letech se vynaložilo přes tři miliardy korun, a stav tratí se tak výrazně zlepšil. Problematické je ale chybějící rychlé spojení na Prahu. Z Liberce do hlavního města vede trať dlouhá 140 kilometrů z dob Rakouska-Uherska. „Vlaky po ní jezdí s maximální rychlostí 100 kilometrů v hodině, někde ale jen 30 až 40 kilometrů za hodinu. Liberec má lepší spojení do Berlína a Drážďan než do Prahy,“ řekl ČTK hejtman Martin Půta (STAN). Cesta z Liberce do Prahy s přestupem v Turnově trvá dvě hodiny a 35 minut, auto ji zvládne pod jednu hodinu. Kraj podle Půty usiluje o výstavbu nové trati, která by odpovídala 21. století a umožnila napojení na Polsko.

  • 8.

    Kraj Vysočina

    Mezi nejdiskutovanější patří na Vysočině problémy spojené s jadernou energetikou - dostavba Dukovan, záměr stavby hlubinného úložiště i uranové doly.
    Mezi nejdiskutovanější patří na Vysočině problémy spojené s jadernou energetikou - dostavba Dukovan, záměr stavby hlubinného úložiště i uranové doly.
    Autor: www.profimedia.cz

    Na Vysočině v minulých třech letech klesl objem investic do podnikání i do nových bytů. Nezaměstnaných lidí ale ubývalo, kraj také zaznamenal mírné oživení v turistice. Mezi nejdiskutovanější patří na Vysočině problémy spojené s jadernou energetikou – dostavba Dukovan, záměr stavby hlubinného úložiště i uranové doly. Vysočina je také posledním krajem, kde ještě nepadlo rozhodnutí o stavbě lůžkového hospice.

     

    Kamenný hospic chybí i Karlovarskému kraji, kde má ale jeho výstavba začít letos. Na Vysočině prosazuje vznik hospice s 27 lůžky spolek, který vznikl loni. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD) uvedl, že kraj má dostupnou terénní hospicovou péči. „Výstavbu nového kamenného hospice diskutujeme, není pravda, že ji odmítáme. Ale existuje zatím řada nezodpovězených otázek provozního a finančního charakteru,“ sdělil ČTK Běhounek, který je opět v čele krajské kandidátky ČSSD.

     

    Podle lídra KSČM pro letošní krajské volby Milana Plodíka by hospic neměl zřizovat kraj, protože má pokoje pro hospicovou péči ve svých nemocnicích. Krajský lídr lidovců Jaromír Kalina stejně jako první muž kandidátky ANO Josef Pavlík stavbu hospice podporují. Lídr kandidátky ODS Zdeněk Geist je pro vznik několika menších hospiců rozmístěných po kraji. Podle něj by byly pro lidi dostupnější a mohly by fungovat efektivněji než jedno velké zařízení.

     

    V záležitostech jaderné energetiky má na rozdíl od hospice hlavní slovo stát. Regionální politici napříč stranami řadu let podporují plán na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany. Stávající čtyři jaderné bloky Dukovan zvažuje firma ČEZ definitivně odstavovat zřejmě někdy kolem roku 2035.

     

    Obce na Vysočině se ale z větší části brání umístění trvalého hlubinného úložiště na tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivních odpadů má na Vysočině tři ze sedmi lokalit vybraných v ČR pro úložiště. Podle červencového vyjádření ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by se průzkum navíc mohl soustředit na lokality Horka a Kraví hora na Vysočině.

     

    Obyvatelé sídel u Brzkova na Jihlavsku poslední dva roky bojují proti zvažovanému záměru vlády otevřít u této vsi uranový důl. „Před existencí ložiska strategické nerostné suroviny asi těžko budeme zavírat oči,“ uvedl hejtman s dovětkem, že další vývoj v této záležitosti není na rozhodnutí hejtmana, ale státu. Proti otevření dolu se vyjádřil lidovec Kalina i občanský demokrat Geist. Kritizují postup státu vůči obcím, těžba by prý také byla neekonomická kvůli nízkým cenám uranu.

     

    Naopak u Dolní Rožínky na Žďársku bude těžba uranu končit a obyvatelé okolních obcí se bojí ztráty pracovních míst. Důl Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem ve střední Evropě, v provozu je skoro 60 let. Letošek bude posledním rokem s aktivní těžbou. O práci by pak mělo přijít až 300 lidí, které už ale slíbili zaměstnat noví investoři vstupující do průmyslové zóny u nedaleké Bystřice nad Pernštejnem.

     

    Objem podnikatelských investic plynoucích na Vysočinu se podle údajů agentury CzechInvest výrazně snížil od roku 2013. Ani loni kraj investory moc nelákal. Získal jen dvě investice v hodnotě 259 milionů korun, nejméně mezi kraji.

     

    Počty nezaměstnaných na Vysočině se přesto od konce roku 2012 do 31. prosince 2015 snížily o 5695 na 21.268. I díky rozrůstání již usazených podniků se nabídka volných míst v tomto období více než pětinásobně zvýšila na loňských 3600 a dál stoupá. Rostou i mzdy v kraji. Loni pracovníci v průměru pobírali 23.977 Kč hrubého měsíčně, což bylo proti roku 2012 o 1723 Kč více. Za celorepublikovým průměrem ale platy zaostávaly o 2490 Kč.

     

    Na úhradu ztrát regionálních vlaků a autobusů kraj loni vydal přes 580 milionů Kč. Před třemi lety přišla Vysočina rozhodnutím ministerstva dopravy o některé rychlíky. Část z nich se později do jízdního řádu vrátila.

     

    Mírné oživení nastalo na Vysočině v uplynulých čtyřech letech v cestovním ruchu, loni se v tomto kraji ubytovalo 473.712 turistů. Památky a příroda Vysočiny ale lákají stále víc Čechů, zahraničních návštěvníků v posledních letech spíš ubývá.

  • 9.

    Pardubický kraj

    Hejtmanství se v posledních letech také podle vedení kraje snažilo o zlepšení infrastruktury, a to i pro podnikání. Naléhá na provozovatele mobilních sítí, aby zlepšili úroveň signálu, nebo vyjednávalo s firmou ČEZ, aby v Poličce a okolí posílila nedostatečnou kapacitu elektrické sítě.
    Hejtmanství se v posledních letech také podle vedení kraje snažilo o zlepšení infrastruktury, a to i pro podnikání. Naléhá na provozovatele mobilních sítí, aby zlepšili úroveň signálu, nebo vyjednávalo s firmou ČEZ, aby v Poličce a okolí posílila nedostatečnou kapacitu elektrické sítě.
    Autor: Matěj Smlsal

    Pardubický kraj stále čeká na start stavby silnice D35 (dříve R35), která se stane hlavní tepnou regionu. Stavba vyřeší i obchvaty Vysokého Mýta a Litomyšle, které silnou dopravou trpí. Krajské silnice jsou ve špatném stavu, chybí peníze na opravy. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými volbami. Nezaměstnanost v kraji je ale nízká a loni i letos region zaznamenal rostoucí zájem turistů. Za dobrými ekonomickými výsledky zatím zaostávají mzdy, které stále patří k nejnižším v zemi.

     

    Výstavba D35 se připravuje již mnoho let. Zdržely ji mimo jiné spory o vedení její trasy. V současnosti jsou již v prvním úseku Opatovice nad Labem - Časy vykoupeny téměř všechny pozemky, stavba má výjimku z povinnosti nového posouzení EIA a mohla by začít příští rok. Pozemky se vykupují i pro následný úsek Časy - Ostrov. Podle krajského radního pro dopravu a náměstka hejtmana Jaromíra Duška (SPO) je D35 pro rozvoj kraje důležitá, ale její význam nechce přeceňovat.

     

    Kvůli chybějící dálniční komunikaci vznikly některé průmyslové zóny v dopravně nevhodných lokalitách. „Musíme se snažit, aby vznikly obchvaty Pardubic nebo třeba Dašic, aby se projektovaly a připravovaly přivaděče na D35, například z oblasti Orlickoústecka, která v současné době příliš dobře napojená není,“ řekl ČTK Dušek.

     

    Výstavbu D35 kraj nemůže přímo ovlivnit. Chce proto alespoň s pomocí evropských dotací opravit a modernizovat silnice druhých tříd, na něž navazují státní silnice. Velké problémy podle Duška mohou způsobit mosty, jichž je mnoho v havarijním stavu.

     

    Kraj také podporuje zachování veřejné dopravy. Na provoz regionálních vlaků a autobusů v posledních letech vynakládá 600 až 650 milionů korun ročně, což je jedna z největších položek krajského rozpočtu. Na železniční dopravní obslužnost v regionu přispívá i stát. V předchozích čtyřech letech poslal na provoz vlaků od 135 do 142 milionů korun.

     

    Hejtmanství se v posledních letech také podle vedení kraje snažilo o zlepšení infrastruktury, a to i pro podnikání. Naléhá na provozovatele mobilních sítí, aby zlepšili úroveň signálu, nebo vyjednávalo s firmou ČEZ, aby v Poličce a okolí posílila nedostatečnou kapacitu elektrické sítě. Například poličské společnosti Flídr a Ravensburger Karton plánují další investice, což by při současném stavu nemohly.

     

    Minulý rok a letos vzrostl zájem turistů o region. V roce 2015 jich v kraji přenocovalo 414.276, což představuje meziroční nárůst o 15,2 procenta. Za letošní první pololetí se počet hostů zvýšil o osm procent a počet přenocování o sedm procent. Rozvoji turistiky by mohl napomoci také nový odbavovací terminál na pardubickém letišti, který se začal nedávno stavět. Ve společnosti East Bohemian Airport, která letiště provozuje, má hejtmanství třetinový podíl, dvě třetiny patří Pardubicím.

     

    V předchozích čtyřech letech v regionu stagnovala, nebo se i snížila bytová výstavba. Vloni bylo dokončeno 1096 bytů, o 15 procent méně než v roce 2012, v letech 2013 a 2014 jich bylo ještě méně. Podobně vypadá stav u zahájených staveb bytů. Zato ceny za metr čtverečný bytové plochy po přechodném propadu v roce 2013 opět vzrostly.

     

    Méně se již zvyšují mzdy. V roce 2012 byl průměrný hrubý měsíční plat v kraji 21.963 korun, vloni 23.673 korun. Nárůst za čtyři roky činil téměř osm procent. V letošním prvním čtvrtletí dosáhla průměrná mzda v kraji 23.926 korun, což je po Karlovarském a Zlínském kraji třetí nejnižší částka. Průměrná mzda v celé České republice činila 26.480 korun.

  • 10.

    Plzeňský kraj

    ...
    ...
    Autor: Www.plzen2015.cz

    Plzeňský kraj potřebuje pro další hospodářský rozvoj více kvalifikovaných zaměstnanců a rychlejší a bezpečnější silnice a železnice. Pomohl by mimo jiné železniční koridor na Domažlice, Řezno a Mnichov a zlepšení silničních tahů z Plzně na Německo, které zajišťuje v regionu přes polovinu výkonnosti ekonomiky, a ve směru na Domažlice, Klatovsko a Most. Na projektech se pracuje, ale jejich realizace potrvá ještě několik let. Situaci v kraji před podzimními krajskými volbami tak hodnotí firmy, podnikatelé, hospodářské komory i opozice.

     

    Podle významných firem v regionu se už nyní objem přijatých zakázek téměř blíží rekordní úrovni z roku 2008. Nezaměstnanost navíc klesá, v červenci činila 3,8 procenta a byla třetí měsíc po sobě nejnižší v zemi. Na jedno volné místo v regionu aktuálně připadá 1,3 uchazeče.

     

    „Budeme se snažit držet tuto úroveň nezaměstnanosti, protože její další snižování by bylo na úkor rozvoje regionu,“ řekl ČTK hejtmanův náměstek pro regionální rozvoj a fondy EU Ivo Grüner (ČSSD). Kraj by uvítal ještě další průmyslové zóny, a to pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou, jako je vývoj nebo sdílené služby, v nichž se mohou také uplatnit mladí z humanitních oborů, kteří by dostávali platy nad regionálním průměrem a neodcházeli by z kraje.

     

    Téměř každý podnik má navíc zájem o kvalifikované pracovníky. „Řešíme to těsnější spoluprací kraje, firem, vysokých a středních škol. Podporujeme technické vzdělávání, k tomu máme třetím rokem nadační fond,“ řekl Grüner. Podle něj se podařilo výrazně změnit uvažování rodičů, že perspektiva „není v humanitních oborech, ale v technických“. Z nadačního fondu jdou peníze na stavebnice do školek, na stipendia a nářadí pro nové středoškoláky a učně. Kraj se snaží lákat mladé, kteří by se do regionu stěhovaly z jiných částí ČR.

     

    Podle Grünera k dosavadnímu poklesu nezaměstnanosti přispěl rozvoj průmyslových zón a tlak kraje a měst, developerů a CzechInvestu na pomoc především Tachovsku, které bylo v minulých letech nejproblematičtějším okresem. Za poslední dva roky podle Grünera vzniklo v kraji 25.000 pracovních míst, přičemž většina na Tachovsku, které se tak dostalo s aktuální nezaměstnaností pod celostátní průměr 5,4 procenta.

     

    Podle náměstka je třeba nyní rozšiřovat pracovní možnosti v oblastech Železné Rudy, Sušice a Horažďovic, které jsou na tom nyní nejhůře. Chybí tam dopravní infrastruktura a přechod do Bavorska, ale je tam krásná příroda, dodal. „Chceme, aby tam ve spolupráci s (šumavským národním) parkem, obcemi a podnikateli vznikalo více příležitostí ve službách. Aby tam vznikla nová návštěvnická a informační centra. Nejen na Šumavě, ale i v Českém lese a v Brdech,“ uvedl.

     

    Podle zastupitele Vladislava Vilímce z opoziční ODS kraj ale nemůže zaměstnanost zásadně ovlivnit. Velmi pomáhá blízkost německého pracovního trhu, což však způsobuje i problémy. Například kvůli nedostatku kuchařů končí řada restaurací. Kraj může pomoci zlepšením dopravní obslužnosti, což se mu ale zatím nepovedlo na Tachovsku a v Sušici a okolí. Například pro Sušicko je zásadní obchvat Brodu, který už jsme měli naplánovaný, ale za osm let (vlády ČSSD) se neudělal. Bez toho na Šumavě těžko bude někdo investovat,“ uvedl. Na Tachovsku se situace výrazně zlepšila po vybudování dálnice D5 i přivaděčů a obchvatů, což byly ale státní stavby.

     

    Zóny pro montážní továrny a logistická centra by se už podle Vilímce budovat neměly. „Už to tady ani nikdo moc nechce stavět, protože nesežene lidi,“ uvedl.

     

    Kraj chce udržet turistiku na rekordní úrovni loňského roku, v němž byla Plzeň evropským hlavním městem kultury. „O turisty není nouze. Snažíme se s Plzní a dalšími většími městy o to, aby sem turisté jezdili pravidelně a zůstávali tu tři čtyři dny místo dvou,“ uvedl Grüner. Musí se podle něj rozšířit nabídka, například cyklovýletů i půjčoven kol a elektrokol, z níž si vyberou všichni. Lidé pak stráví jeden den v Klatovech, na další dny přejedou do Sušice a dalších měst. Podle kraje roste nabídka pro turisty i díky propojení s Bavorskem.

     

    Kraj, který má ve srovnání s jinými regiony více kilometrů silnic na počet obyvatel, dal za posledních pět let do komunikací druhé a třetí třídy přes 3,5 miliardy Kč a vlastními silami každoročně opraví 400 kilometrů. Vnitřní zadluženost 4607 kilometrů dlouhé silniční sítě je asi 11 miliard korun. Plzni ale chybí dokončení západního obchvatu, které chystá kraj s městem, a průtah, který připravuje stát.

     

    Správa železniční dopravní cesty investuje už několik let miliardy korun do koridoru Praha - Plzeň - Cheb a do plzeňského nádraží. Letos dokončila opravu trati z Klatov do Železné Rudy. Kraj ale stále tlačí na zahájení stavby odbočného koridoru na Mnichov, kterou už SŽDC projektuje. Podle Vilímce ho hodně prosazuje bavorská strana, ale důležitější jsou silniční obchvaty, hlavně Klatov, Domažlic a Babylonu na Domažlicku, ale také nové silnice například z Nýřan za Stod. „ŘSD už něco připravené má, ale je otázkou, jaký je tlak kraje nebo kolik bude peněz,“ uvedl.

     

    Další prioritou kraje jsou investice do kanalizací a čistíren odpadních vod. Vinou roztroušenosti sídel a mnoha malých obcí jsou ale náklady na ně vysoké. „Dáváme na malé čistírny a doufáme, že bude dále výrazně pomáhat stát,“ uvedl Grüner. Plzni a okolí velmi pomohla nová úpravna vody i rozšíření čistírny, dodal. Kraj spolufinancoval i sanace starých ekologických zátěží v Plzni, Kolovči a Horní Bříze.

  • 11.

    Zlínský kraj

    ...
    ...
    Autor: profimedia.cz

    Firmám ve Zlínském kraji se v nyní končícím funkčním období současného krajského zastupitelstva dařilo, přijímaly nové pracovníky. Počet nezaměstnaných tak ve srovnání údajů z konců let 2012 a 2015 klesl o více než 8000 a o 1200 korun vzrostla průměrná mzda. Mnohé firmy mají ale stále větší potíže sehnat zaměstnance. Kraj se totiž nadále vylidňuje, mezi lety 2012 až 2015 ubylo 12.700 obyvatel ve věku 15 až 64 let. Taková je situace před říjnovými krajskými volbami.

     

    Firmy jsou spokojené, mají zakázky. Říkají – víme, co za dva roky budeme vyrábět, ale nevíme, kdo to bude vyrábět,“ řekla ČTK ředitelka Krajské hospodářské komory Iveta Táborská. Podle analýzy komory chybí každý rok až 2000 lidí pro náhradu pracovníků odcházejících do důchodu. „Chybí lidi, co by chtěli pracovat,“ dodala Táborská.

     

    Firmy postrádají pomocné pracovníky ve výrobě, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, montážní dělníky, řidiče, svářeče a elektrikáře. Některé snížily požadavky na kvalifikaci na minimum a lákají na vyšší mzdy. V kraji bylo bez práce na konci července 19.707 lidí, zhruba 60 procent z nich je ale v evidenci úřadu práce déle než rok.

     

    Podle krajské ředitelky úřadu práce Miriam Majdyšové zaměstnavatelé v letech 2012 až 2015 nabírali pracovníky ve velkém, mnohé větší firmy přijaly nově i více než 100 lidí. Před minulými krajskými volbami byla přitom kvůli nedostatku pracovních míst velkým tématem kampaně takřka prázdná průmyslová zóna v Holešově.

     

    Základní infrastruktura zóny, která měla být jedním z největších průmyslových parků v zemi, byla dokončena v roce 2009. S plným provozem se počítalo na loňský rok, investoři měli vytvořit asi 12.000 pracovních míst. Pracuje zde ale jen asi 200 lidí. Zóna se totiž potýká s nesouhlasem ekologů a občanských sdružení. Odpůrci zde nechtějí stavby, protože zóna je v ochranném pásmu vodního zdroje. Zapojují do všech řízení, napadají u soudu kladná rozhodnutí. Podle předsedy představenstva krajské firmy Industry Servis ZK, jež zónu spravuje, Libora Karáska je problémem česká legislativa. „Odpůrci jen využívají toho, co jim zákon umožňuje,“ řekl.

     

    Podle vývoje nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil se zdá, že zóna, jejíž příprava stála 1,7 miliardy korun, kraji nechybí. Případný investor by naopak mohl mít problém sehnat pracovníky. Investory navíc odrazuje i dopravní situace v kraji, kde se stále nepodařilo pohnout se stavbami dálnice D49 z Kroměřížska na Valašsko a na Slovensko a D55 z Přerova přes Hulín, Otrokovice, Uherské Hradiště a Hodonín do Břeclavi.

     

    Podle ředitele zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic ČR Karla Chudárka stavby zbrzdil nový zákon o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Dnes má ŘSD na stavbu prvního úseku D49 Hulín - Fryšták a na jihovýchodní obchvat Otrokovic, který je součástí D55, ze zákona výjimku. „Máme postupovat, jako bychom EIA měli platnou,“ potvrdil Chudárek. Obě stavby by tak podle něj měly začít nejpozději příští rok.

     

    Kvalitnější silnice by prospěly i cestovnímu ruchu, kterému se v posledních letech daří. Počet hostů v kraji loni oproti roku 2012 vzrostl o téměř 90.000. Podle ředitelky Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dany Daňové se díky fondům EU zlepšila infrastruktura, vzrostla úroveň hotelů a penzionů a přibyly atrakce – cyklostezky, koupaliště, muzea, skiareály či rozhledny.

     

    Podle Daňové může D49 přilákat větší počet turistů ze Slovenska. „Směrem ke vzdáleným trhům Zlínskému kraji z pohledu psychologického prospělo to, že dnes se po dálnici dá dojet až do Zlína. Kraji ale nejvíce chybí napojení na velká letiště. Brno a Ostrava nám nepomáhají a Praha a Vídeň jsou hodně daleko,“ řekla ČTK Daňová.

  • 12.

    Ústecký kraj

    Zastánci zachování těžebních limitů při příjezdu Sobotkovy vlády do Ústí
    Zastánci zachování těžebních limitů při příjezdu Sobotkovy vlády do Ústí
    Autor: EPA

    Ústeckému kraji se ani v uplynulém volebním období nepodařilo sestoupit z čela žebříčku regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. To je vedle nejvyššího počtu sociálně vyloučených lokalit v zemi nejpalčivějším problémem regionu. Naopak se zlepšil stav silnic a vzrostl zájem turistů o různé lokality v kraji. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými volbami.

     

    Nezaměstnanost v kraji mezi lety 2012 a 2015 sice klesla, stále však zůstává výrazně nad průměrem Česka. „Obrovským problém zůstává, že větší část evidovaných na úřadech práce o práci zájem nemá,“ řekl ČTK hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). To potvrzují i analytici z úřadu práce.

     

    Právě vysoký počet lidí bez práce byl jedou z motivací, jak získat investory do kraje. Zónu Triangle u Žatce se podařilo obsadit. Největší investicí je vstup korejského výrobce pneumatik Nexenu, který zaměstná až 1500 lidí. Najít zaměstnance je však nyní těžké už i na severu Čech.

     

    Chodí jedna firma za druhou, že by potřebovala pracovníky, a to i nekvalifikované. Podařilo se nám sem dostat velké firmy, a nakonec tam budou dělat pracovníci ze zahraničí,“ uvedl Bubeníček. Michal Tuček z ústecké krajské pobočky úřadu práce ČTK řekl, že je dlouhodobě vysoká poptávka po lidech zejména technických profesích.

     

    Ústecký kraj patří mezi regiony, odkud dlouhodobě lidé odcházejí a mzdy jsou ve srovnání s republikou podprůměrné. V regionu naopak přibývá sociálně vyloučených lokalit a kraj je na druhém místě v počtu drogově závislých.

     

    Zlepšit se naopak podařilo v posledních letech stav silnic, a to díky penězům z Evropské unie a státním dotacím. Dopravě by mělo ke konci roku výrazně pomoci také zprovoznění chybějícího úseku dálnice D8 přes České středohoří. Naopak ještě několik let budou muset obyvatelé Lounska čekat na rozšíření trasy D6 ze Slaného na čtyři pruhy.

     

    Počet turistů, kteří navštíví region, rok od roku stoupá. Právě na turistiku nyní sází ve volební kampani některé strany. Kraj také začal výrazněji podporovat regionální turistickou dopravu, a to na železniční a vodní.

  • 13.

    Jihočeský kraj

    Český Krumlov
    Český Krumlov
    Autor: Lubor Mrázek pro ckrumlov.info

    Přestože podíl nezaměstnanosti v Jihočeském kraji za poslední čtyři roky výrazně klesl, situace na trhu práce není podle řady odborníků ideální. Zaměstnavatelé totiž postrádají v některých profesích kvalifikované odborníky. Jedná se především o oblast strojírenství, řekl ČTK ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Dlouhodobě však největší zátěž pro obyvatele kraje znamená absence dálnice D3, která má spojit České Budějovice s Prahou. Taková je situace na konci funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými krajskými volbami.

     

    Pohledem statistik trhu práce patří jihočeský region v nezaměstnanosti mezi nejlepší kraje v republice. „Je pravda, že v tomto směru jsme dokonce nedávno vykázali nejnižší podíl v Česku,“ uvedl Keist. Dodal však, že trh v regionu stále postrádá seřizovače, obráběče, pracovníky na CNC strojích nebo řidiče autobusů. „Kvalifikovaní odborníci chybí rovněž v oblasti hotelů a restaurací. Ale tam je často ten větší nápor spojený pouze se sezonními obdobími,“ uvedl.

     

    Kraj v otázce nezaměstnanosti těží z několika předností. Jednou z nich je, že v regionu nikdy nedominoval těžký průmysl, jehož restrukturalizace zasáhla jiné kraje. „Další výhodou pak je, že se nacházíme v sousedství Německa a Rakouska,“ řekl již dříve analytik českobudějovického úřadu práce Jiří Beran. Řada obyvatel kraje tak dojíždí za prací do těchto dvou zemí místo toho, aby se v Česku registrovali jako nezaměstnaní.

     

    Stát i Jihočeský kraj řeší již delší dobu problémy s chybějící dálnicí D3. Momentálně mohou řidiči využít přes 40 kilometrů D3 od Veselí nad Lužnicí po Mezno na Benešovsku. Některé úseky mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí se staví. Zpoždění však nabírá část od jihočeské metropole k rakouským hranicím.

     

    Region přitom dlouhodobě těží z turistického ruchu. Zájem o Jihočeský kraj navíc stále roste, což se projevuje na statistikách. V roce 2015 region navštívilo oproti roku 2012 téměř o čtvrt milionu turistů více.

     

    Někteří přijíždějí kvůli přírodě, jiné lákají památky. Nejvytíženější je každoročně zámek v Českém Krumlově, kde se ročně vystřídá na 400.000 turistů. Podle ředitele českobudějovického národního památkového ústavu Petra Pavelce zatím nemusí nastat žádný útlum. Český Krumlov, který je na seznamu památek UNESCO, si v posledních letech oblíbili turisté z Asie. „Dá se předpokládat, že v Číně začne bohatnout střední třída, a bude tedy i více cestovat. V takovém případě do Evropy začnou přijíždět desítky milionů nových turistů jen z Číny,“ uvedl Pavelec.

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 2

zdenek43: Teplicko - Poplatky za odpad zůstanou ve většině měst v Ústeckém kraji příští rok stejné jako letos.....Naopak v Děčíně a Ústí nad Labem zaplatí i příští rok za osobu 500 korun.... V Teplicích bude nadále svoz odpadu zdarma. Výběr poplatků nepokrývá městům náklady na svoz. ++++Zdarma budou mít svoz v roce 2016 obyvatelé Teplic. „Náklady na svoz směsného komunálního odpadu z nádob předpokládáme letos ve výši 24,750 milionu korun," řekla Radka Senftová ze sekretariátu teplického primátora. Dalších 5,35 milionu korun stojí svoz separovaného odpadu a skoro 16 milionů korun jsou další náklady spojené s odpadovým hospodářstvím. Lázeňské Teplice, kde poplatky za svoz zrušila radnice v roce 1998, se snaží motivovat lidi ke třídění. „V současné době uvažujeme o navýšení četnosti svozu separačních nádob na některých často přeplňovaných stanovištích. Objem vytříděného odpadu se neustále zvyšuje," uvedla Senftová. +++---Jaroslav Kubera (* 16. února 1947 Louny) je český politik působící za Občanskou demokratickou stranu, jejímž je členem.Od roku 1994 stojí v čele města Teplice, nejprve jako starosta, od roku 2001 jako primátor, od roku 2000 dosud je senátorem Parlamentu České republiky za volební obvod Teplice.++++----

(21. 08. 2016 23:20)

zdenek43: Co pálí kraje před volbami?...... no palit by je mala VLADA SOUDRUHU ..... +++,kam vstoupí noha komunisty,100let tráva neroste++++++ Průměrný dluh na obyvatele obcí podle krajů: Kraj Dluh 1. Liberecký 9 888 Kč 2. Jihomoravský 7 810 Kč 3. Plzeňský 7 618 Kč 4. Olomoucký 7 103 Kč 5. Moravskoslezský 6 629 Kč 6. Královéhradecký 5 654 Kč 7. Jihočeský 5 114 Kč 8. Pardubický 5 050 Kč 9. Středočeský 5 041 Kč 10. Zlínský 4 308 Kč 11. Karlovarský 4 256 Kč 12. Ústecký 3 881 Kč 13. Vysočina 3 714 Kč Průměrný obecní dluh na obyvatele se loni zvýšil v pěti krajích. Nejvíce v Karlovarském kraji, kde stoupl o 19 procent, a v Olomouckém kraji. Za změnami stojí podle autorů opět vývoj zadluženosti ve větších městech. V Karlovarském kraji například vzrostly dluhy Sokolova a Aše celkem o 105 milionů korun, v Olomouckém kraji rostla hlavně zadluženost krajského města (o 151 milionů korun). +++Celková hodnota dluhu v obcích v ČR klesla o 2,9 miliardy korun na 54,9 miliardy korun.+++ Stejně jako v roce 2013 mělo dluh 51 procent všech obcí v ČR. Ve skupině velkých obcí, které mají tisíc až 4999 obyvatel, jich bylo zadlužených 93 procent, mezi velmi malými mělo dluh naopak jen 26 procent obcí.

(21. 08. 2016 23:06)
Zobrazit celou diskusi
Články odjinud