Co  v polévkách najdete?

To, co dělá dršťkovou polévku dršťkovkou, a také důvod, proč se někteří tomuto jídlu vyhýbají velikým obloukem, jsou předvařené dršťky – předžaludky skotu (čepec, bachor a kniha). V tuzemských dršťkovkách najdete hovězí dršťky, ale v některých polévkách navíc narazíte ve složení i na další, o dost levnější ingredience jako jsou vepřové žaludky nebo dokonce vepřové kůže...

*Některé polévky se prodávají koncentrované, takže vyžadují další ředění. Obsah pevného podílu jsme proto vypočítali s ohledem na celkový objem ohřáté polévky.

 

Jen z drštěk pouze 4 vzorky

Polévka se má tradičně vyrábět z drštěk. Ale jsou i levnější suroviny, které mohou dršťky evokovat – vepřové žaludky nebo vepřové kůže. V našem testu byly pouze 4 výrobky, které měly ve složení z pevných podílů jen dršťky. Šlo o značky Profi Klasika, Vltavotýnské lahůdky, Hamé a Frozitta.  Ostatní polévky obsahovaly kromě drštěk i vepřové žaludky nebo kůže. Jedna polévka měla dokonce vepřové kůže dle sestupného složení (od ingrediencí, kterých je ve výrobku nejvíce, po složky, jichž je nejméně) na druhém místě hned po vodě!

Pevné podíly (kam spadají dršťky i vepřové žaludky či kůže) se také lišily – od 6 % do 28 %. Nejméně měla polévka značky Frozitta, nejvíce Profi Klasika.

Půlka denní dávky soli

Sůl potřebujeme, ale když se to s ní přehání, je škodlivá. Dlouhodobým přesolováním si jednak pěstujeme závislost na soli, jednak se vystavujeme zdravotním rizikům. Denní doporučené množství soli je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) okolo 5-6 g, což odpovídá zhruba jedné lžičce. Česi si jí dopřávají až 3x víc.

Problém je, že je spousta potravin, které jsou samy o sobě dost slané, takže jejich konzumací denní doporučené množství snadno přesáhneme. Testované dršťkovky obsahovaly od 0,6 g do 3,8 g na porci (300 ml). Nejvíce slaná byla značka Vltavotýnské lahůdky. Její jedna porce představuje víc než polovinu denního příjmu soli.

 Na sádle, nebo palmovém tuku?

Původně se dršťkovka zahušťovala jíškou připravenou pouze na sádle, která se zalévala vývarem z tučných morkových kostí. Některé námi testované polévky, ale obsahovaly kromě sádla navíc i exotický palmový tuk. Jak se dostal do tradiční české polévky? Většinou v bujónové kostce. Sice by se dalo čekat, že by v ní měl být spíš hovězí tuk, pro výrobce je palmový tuk levnější a má výborné technologické vlastnosti.

Mezi testovanými dršťkovkami byly i takové, které uváděly vedle sádla »rostlinný olej«, to ale z pohledu naší vyhlášky nestačí. Vždy se totiž musí uvádět konkrétní druh tuku, tedy zda se jedná o palmový, nebo např. řepkový.