Jaké by měly jitrnice a prejty být? Podle dřívějších receptur obsahovaly domácí a lahůdkové jitrnice přes 50 % masa, 8 % jater a byly naražené do vepřových tenkých střev. Drží se tradice současní výrobci? Kolik masa přidávají? A jsou v jitrnicích ještě vůbec játra?
To vám prozradí Potravinový Sherlock už v pátek v tištěném Blesku a na Blesk.cz
Výslužka pro sousedy
Jitrnice se v minulosti dávaly jako výslužka. Nebylo to jen z dobrosdečnosti toho, kdo zabijačku pořádal, ale byl v tom i systém. Jitrnice totiž dlouho nevydržely, rodina nebyla schopna je všechny sníst a navíc nebyla velká škoda je rozdávat, jelikož neobsahovaly extra kvalitní maso a byly nastavené žemlemi. Na druhou stranu to byl určitý závazek, že obdarovaný pak při své zabiječce pošle na oplátku také výslužku jitrnic. Upečený prejt obvykle zůstával v rodině, případně se zavařoval do sklenic.
Než přijde půst, je tu masopust!
Únor je tradičním obdobím masopustního veselí a hodování. Lidově se masopustu také říká fašank a jeho vrchol je tři dny před Popeleční středou (letos 26. 2.), což je naopak první ze 40 postních dní před Velikonocemi.
Masopustní oslavy se konaly na našem území už ve 13. století a vždy to byly slavnosti plné dobrého jídla (především zabijačkových pochoutek), pití a průvodů maškar.
Maškarní rej
Symbolem každého masopustu je průvod masek. Postavy v maskách chodily od domu k domu, zpívaly a tančily hospodářům a za to dostávaly jídlo, pití a peníze.
Na tučňáka jez, co hrdlo ráčí
Před masopustní nedělí slavili naši předkové tzv. tučný čtvrtek neboli tučňák (letos 20. 2.). Říkalo se, že během tohoto dne musí člověk jíst a pít co nejvíc, aby byl po celý rok silný.
Hlavní zábava pak začínala masopustní nedělí (letos 23. 2.). Podával se bohatý oběd, k jídlu byly koblihy smažené na másle, jitrnice, klobásy či slanina. V pondělí následovaly taneční zábavy a v úterý před Popeleční středou průvody maškar a divadelní představení. V půlnoci ale veselí skončilo. Tradovalo se, že pokud se bude tancovat přes půlnoc, přijde ďábel.
