Bývalý muzikant se s následky pere statečně a už 2,5 roku je i ředitelem organizace Orbi Pontes, která šíří osvětu okolo sluchového postižení. Původním povoláním sladovník vystudoval při práci konzervatoř, hrál ve třech kapelách, ale nádor ho o milovanou muziku připravil. „Měl jsem tehdy problémy s rovnováhou a lékař mi zjistil nádory v hlavě. Takže mi v roce 1998 vyoperovali první a já přestal slyšet na jedno ucho. Jenže jsem musel za pět let na operaci s druhým nádorem a přestal slyšet úplně,“ vypráví Ladislav.
Ten se před dvěma a půl rokem stal ředitelem organizace Orbi Pontes, která šíří osvětu okolo sluchového postižení, a Blesk se jí věnuje v projektu Srdce pro vás po celý srpen. „Ve čtyřiceti jsem musel začít od začátku,“ říká s tím, že přišel i o některé kamarády. „Někdo si nechce psát, či mu vadí, že křičím, tak se mi raději vyhýbá,“ vysvětluje.
Jen těžko se dají popsat pocity prvních dnů či měsíců, když kolem člověka celý svět ztichne. „Najednou jsem nerozuměl manželce, svým dětem, rodičům… To bylo nejhorší,“ líčí Ladislav. Za patnáct let ale ušel kus cesty. Používá moderní techniku a díky ní se domluví. Nebo vymýšlí různé fígle. „Doma mám počítač napojený na televizi, takže pustím aplikaci Word a všichni si mohou přečíst, o čem je řeč. Kdybychom si psali na papír, bylo by to jako šeptání,“ popisuje. Když ohluchl, doma si s rodinou dali na dveře obrázky. „To aby dcery nemusely chodit až k počítači, když něco potřebovaly. Ukázaly na obrázek a já věděl, co chtějí. Později jsme si psali přes Skype,“ popisuje komunikaci v rodině.
O řeč Ladislav nepřišel, proto může využít telefon. Jednoduše zavolá přes speciální aplikaci, která spojí hovor s tím, komu chce zavolat. Zatímco on mluví, tak spojovatel přepisuje to, co říká ten druhý, a Ladislav si to čte na displeji tabletu.
Někteří lidé umí odezírat ze rtů a lidé se Ladislava ptají, jestli to umí také. „Něco se dá, ale je dost těžkých věcí, které nejdou. Také mám v sobě psychický blok. Celý život jsem rozuměl stoprocentně, takže odmítám odezírat rozhovor více než minutu. Prostě si nechci domýšlet,“ říká.
„Zkoušel jsem znakový jazyk, ale je to jako se učit jakýkoliv jiný jazyk. Takže dávám přednost jiným druhům komunikace,“ říká Ladislav. „Jednou jsme hráli hru ve dvanácti lidech, kde jsme se učili znaky. Kdo to zkazil, platil rundu. Takže jsem se naučil, jak se ukazuje pivo, víno, vodka, zelená, griotka…,“ vypráví historku. Jeho kamarád ho chtěl překvapit a naučil se pár znaků. „Tak jsem mu řekl, že komunikuji česky a myslet si, že když někdo přijde o sluch a najednou znakuje, je to samé, jako si myslet, že když někomu amputují nohu, že bude umět finsky,“ vysvětluje Ladislav.
V organizaci Orbi Pontes, která šíří osvětu v oblasti sluchového postižení, se Ladislav stará o různé přednášky – jezdí do škol či podniků a popisuje, jak například komunikovat s člověkem, který má sluchové postižení. Nebo lidem ukazuje speciální aplikace, které mu pomáhají komunikovat. Ladislav také provozuje webové stránky kochlear.cz, které byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.
