Podklesl v kolenou, nevěřícně zamrkal a pak se upřímně rozesmál. Vážnost situace hned na úvod svatebního obřadu originálně rozředil nekonvenční oddávající. Trenér Slavie Josef Csaplár (41) se na liberecké radnici ženil a jeho bývalí svěřenci, partička šprýmařů, mu ten velký den zrežírovali po svém… Slečna Michaela Mocová, s níž už má slávistický kouč dceru Elišku, vzala netradiční obřad s humorem. "Je ve vašem srdci ještě místo pro jinou lásku, než pro tu, jíž chováte ke Slavii? Půvabné, spanilé, nejlepší a jedinečné ženě vašeho života?" ptal se oddávající. Na sobě měl sešívaný dres a v ruce míč. Trenérovi cukalo v koutcích, ale musel trpělivě odpovídat. "Ano, ano, ano! Slibuji všechno," chrlil se sebe. Jeho nastávající se zase smířovala s tím, že se bude dělit o muže svého srdce s fotbalovým klubem. Recese a velkolepá mystifikace vyvolala v obřadní síni salvy smíchu. Když oddávající přetáhl slávistický dres přes hlavu a objevil se blankytně modrý liberecký, nebral potlesk konce. "A zůstane tam navždy i místo pro Liberec?" zeptal se ještě muž v čele sálu. Csaplár totiž před dvěma lety získal právě s libereckým Slovanem ligový titul. Náladu slavnostní chvíle podkreslily varhany, které potichu vyhrávaly otřepanou melodii "Zelená je tráva". Snoubenci už si mysleli, že jsou svoji, ale přišla skutečná oddávající, místostarostka. Pak teprve obřad proběhl podle standardních zvyklostí, z ceremoniáře v dresech se vyklubal klubový lékař Slovanu MUDr. Ladislav Dzan. "Udělali jste mi obrovskou radost, vy jste koňové," neskrýval dojetí Cspalár a netušil jak příznačná slova volil. Další šok ho totiž čekal před radnicí. Na náměstí přitáhli fotbalisté vozík pro přepravu koní a z něj vypochodoval kůň, resp. poník zahalený v modrobílé vlajce. Csaplár je známý svou láskou ke koním, a tak si se čtyřnohým dárkem rázem rozuměl. Sebral manželku Michaelu, dceru Elišku i poníka, nového člena rodiny, a zmizel z náměstí.
Koloušek už se směje Svému trenérovi na svatbu přišli současní i bývalí svěřenci. Sparťan Johana, slávisté Holeňák, Bejbl, Kuka, Černý a řada dalších. V obřadní síni se usadil i Václav Koloušek. Fotbalový záložník od jara bojuje s leukémií, byl bez vlasů pro několika náročných chemoterapiích, ale rozdával úsměvy. Ve slavnostní den svého oblíbeného kouče sršel humorem. "Co popřát našemu taťkovi? Hodně štěstí, ne?" odpověděl na otázku, co trenérovi přeje. Vyjádřil tak, jaký vztah k němu chová. Dál se nechtěl bavit a na dotaz, jak se mu daří, ledabyle mávl rukou: "Jde to, musí to jít..." Spoluhráči a kamarádi potvrdili, že od chvíle, kdy se o nemoci dozvěděl, svádí statečný boj, i když byl zprvu ve špatném psychickém stavu. "Venca chodí na zápasy Slovanu, zase má ty své fórky. Bojuje a my jsme rádi, že mezi nás zajde," řekl jeden z libereckých hráčů.
